Sdružení řemeslníků téhož řemesla nebo příbuzných oborů vznikaly od počátku 16.stol. Organizaci veškerého cechovního života řídily vrchnosti zvláštními listinami zvanými artikule. Cechy prostřednictvím cechmistrů ovlivňovaly rozsah výroby a ceny výrobků.
Zajišťovaly ochranu místního trhu, zvýhodňovaly místní řemeslníky před cizí konkurencí. Kontrolou kvality výrobků podporovaly prestiž členů cechu. V Pardubicích je doložen cech řezníků od r.1510, ševců r.1515.
Vilém z Pernštejna povolil 21.8.1518 zřídit cech krejčích a postřihovačů a dal cechu artikuly. Cechy dále zakládali: kováři, koláři a bečváři 1537, soukeníci 1539, zámečníci, ručníkáři, truhláři, uzdaři, kotláři, mečíři a cankaři 1540, tkalci 1570, kožešníci 1570, mlynáři, pekaři, perníkáři a sladovníci 1570, punčocháři 1700, hrnčíři 1726 atd.
Rada města Pardubic stvrdila ještě r.1719 artikule rybář-ského cechu, které obdržel od královské komory. R.1739 byly vydány pro všechny
cechy „Generál-ní cechovní artikulové pro pořádky Království dědičných zemí Českých, ustanovující i učební dobu, pro pekaře, hrnčíře, tesaře, provazníky 2 roky, pro zlatníky, hodináře, kožišináře, 4 roky.
Kdy byl založen řeznický cech v Bohdanči není známo, v jediné dochované knize byli mistři cechu zapisování od r.1751 do r.1845. Cech měl od r.1764 svůj prapor a r.1884 si pořídil nový. Hrčířský cech sdružující řemeslníky z celého panství byl ustaven r.1726 v Sezemicích, kde byla usazena hrnčířská rodina Merklů. Cech byl 18.5.1785 přenesen do Pardubic. Purkmistr a rada Sezemic proti tomu protestovali, aby „tak, jak tomu bylo od starodávna, byl v Sezemicích zachován“, marně. V Přelouči byl 1.6.1857 vysvěcen prapor cechu obuvníků. Funkci cechů převzala od 2.pol.19.stol. Společenstva.
Pardubickým cechům historik Josef Sakař věnoval celý V.díl Dějin města Pardubic nad Labem.
Zdeněk Bičík, Znaky pardubických cechů. Ing.G.Kadlec ZKPP str.5, 53, 109, 149, 202, 249/1988
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
