Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka

Dle tolerančního patentu z 20.října 1781 bylo těm, kdo přestoupili na evangelickou víru, vydáno tištěné Recepisse, o něž se zájemci museli hlásit osobně, tím se museli vykazovat účastníci bohoslužeb. Z Pardubic není znám nikdo, ani při soupisu r.1801se nikdo nepřihlásil. Šlo vesměs o vyznání reformované-augsburské a helvétské. První církevní úkon se konal r.1802, kdy dvakačovický farář Karel Nagy pohřbíval Kateřinu Schwabovou, vdovu po tkalci z V.Mýta. Příslušníci luterské církve ,kteří se časem usídlili ve městě se hlásili ke sboru v Trnávce zřízenémr.1782. V Pardubicích získal přeloučský kazatel František Valenta dle protokolu z 22.prosince 1872 souhlas konat evangelické bohoslužby v reálce. Ministerstvo k tomu dalo souhlas r.1889. Zakladatelem pa.evangelického sboru se stal knihtiskař František Hoblík, který na tom díle neúnavně pracoval od r.1872. Začal vydávat „Časopis historický se zvláštním zřetelem k duchovnímu vývoji našeho lidu“, který vyšel jen r.1881.V l.1882 až 83 svolával evangelická shromáždění na Veselce. S jeho podporou byl postaven evangelický kostel vysvěcený 29.června 1897. Reformovaný místní sbor se v Pardubicích ustavil r.1902. R.1919 vznikla jednotná českobratrská evangelická organizace, jejímž prvním duchovní správcem se stal dvakačovický farář Pavel Havelka. R.1925 čítal pa.sbor 1237 příslušníků.