technický název nové trati do Chrudimi, asi nejdéle plánované stavby. Trať z Chrudimi společnost Severozápadní dráha původně končila v
Rosicích na
nádraží jihoseveroněmecké spojovací dráhy. Po její trati, pro kterou společně postavily nový dvoukolejný
most přes
Labe, zajížděly její vlaky z Chrudimi do Pardubic na slepou kolej vedle nádrží. Při jízdě do Chrudimi musely a dosud se musí, do Rosic couvat. To kritizováno hned po zahájení provozu r.1871, doba jízdy zbytečně prodloužena, jízdenka dražší. To bylo dáno tím že se jednalo o dvě soukromé železniční společnosti a pa.nádraží bylo Severní státní dráhy. Po r.1918 zestátněny, mohlo se o odstranění tohoto uvažovat. Práce zahájil před r.1930 Železniční pluk, který na své cvičiště postavil vlečku, první úsek nové trati. Pro pokračování postavil tunel v náspu cvičné úzkokolejky, je tam dodnes. Pokračování po levém břehu Chrudimky, kolem Dražkovic do stanice Staré Jesenčany narazilo na byrokracii ČSD. R.1945 projekt ožil, i když se objevil návrh nového
nádraží přímo na křížení obou tratí, trať Č.Třebová – Praha měla mít nástupiště dole a trať Rosice-Chrudim na náspu nad ní. Zůstalo u úvah. Po r.1948 nepřipadla v úvahu vést civilní trať přes vojenský prostor. Po r.1950 vznikl návrh na průmyslovou oblast Černá za B. s vlečkou z pa.nádraží, ač levnější by byla z
nádraží Dašice-Kostěnice. Souběžně s vlečkou, měla vést nová trať do Chrudimi – Medlešická spojka. Vlečka tzv.jižní nákladová kolej je hotova, vyžádala si
most přes Chrudimku a hluboký průkop od zastávky Pardubice pod Nemošickou stráň do
nádraží Nemošice, odtud další průkop pro vlečku do
nádraží TMS nad Nemošickou strání. Severní, osobní kolej do Chrudimi vyžadovala druhý
most přes Chrudimku,
podjezd pod hlavbí tratí u
Zámečku, společný se silničním, další
most přes Chrudimku u Nemošic a 5 km trati do Medlešic. Velká část nákladů byla proinvestována, dokončení do Chrudimi nedovoleno.
