Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
část pěší zóny na Karlovině spojující druhou část pěší zóny na rozšířené Jindřišské ulici s ulicí Karla IV. Vznikla při přestavbě Karloviny na místě Jiříkovy ulice, pojmenována r.1979. Jiří z Poděbrad, (1420 – 1471), od r.1452 zemský správce, od 1458 český král. Jeho otec Viktorin Boček z Kunštátu byl majitel Pardubic, kde r.1427 zemřel. Objevila se domněnka, že král Jiří se mohl narodit na pa...
založená 1897, byla obestavěna pěknými jednopatrovými secesními domy. Spojovala ul. Jindřišskou od Dělnického domu a Karlovou. Jméno dostala podle mistra Jiříka z Olomouckém, hlavního architekta Jana z Pernštejna při obnově města po požáru r.1538. Při přestavbě Karloviny jako ulice po r.1975 zmizela. Na jejím místě vznikl široký klidového prostor, část pěší zóny Karloviny, r.1979 z neznalosti n...
Dne 26.4.1926 v Pardubicích ustavující schůze Národní jiřinkářské společnosti se sídlem v Pardubicích, jejími jednateli se stali Emil Dokoupil, Josef Vaněk z Chrudimi a Václav Vetešník (1885 - 1949), pa.městský zahradník. R.1927 u děkanství v zámeckém příkopu, se souhlasem Muzejního spolku, jeho majitele, zřízena květinová zahrada věnovaná unikátnímu souboru mnoha set druhů jiřin. Její založení...
Vzájemně dobročinný spolek. Na ustavující schůzi 29.3.1925 v restauraci Na kopečku zvolen předsedou Jan Foltýn, místopředsedou Bohumil Krátký. Zaznamenány jen další valné hromady 2.3.1926 a 27.2.1927.
K úřednímu pojmenování ulic dochází r.1770 kdy byly číslovány domy. Koncem 19. a počátkem 20.stol byly zakládány nové ulice a náměstí. Jména byla vybírána velmi zodpovědně ve spolupráci s historiky a vlastivědnými pracovníky. Připomínaly významné osobnosti. Po r.1918 došlo k prvním změnám jmen připomínajících monarchii. M.j Královská třída přejmenována na Wilsonovou, Alžbětina tř. na Masarykovo...
není dodnes spolehlivě vysvětleno. Lidově se odvozoval od Dubin, pohanského božíště u „pár dubů“. Ovšem staročeština výraz „pár“ neznala. Pravděpodobnější by bylo Pardědub, t.j dub Pardův. Jako moravský Kněždub je Dub knězův. J.Sakař poukazuje na stařešinu rodu „Parduba“ a dodává, že název příslušel původně osadě, asi v místě Pardubiček, a potom tvrzi a městu při ní. F.K.Potěšil v Kronice měst...
Téměř naproti kostelu Sv. Jiljí na hřbitově v Pardubičkách je velká stará hrobka rodin Kratochvílových a Markalousových. Na kamenném bloku asi dodatečně zabudovaném před hrobkou je vytesáno univerzitní profesor PhDr. Bohumil Markalous, spisovatel Jaromír John a data narození a úmrtí. To ve mně probudilo touhu dozvědět se o vztahu Jaromíra Johna k Pardubicím a k Pardubicku. Jaromír John se narodil ...
opravna motorových vozidel, Pardubice, U Vápenky.
velkoobchod železářský, založeno r.1899, Wilsonova tř. čp.61, odd. železářské, hospodářské, kuchyňské, sportovní, galantení, luxusní. Zastoupení: Amerických kamen! American Heating“, hotelových a kuchyňských sporáků „Kalibar“. Irských kamen „H“, kovového nábytku „Gottwald“, vše pro sport a turistiku.(1931)
od r.1864 dílna na výrobu razítek v místech dnešního městského divadla. Založil ji Josef Prokop, hodinář, který přišel do Pardubic z Poděbrad. R.1870 založil při Palackého tř. malou slévárnu, kterou rozšířil o strojírenskou výrobu a výrobu mlýnských kamenů. Po jeho smrti r.1880 vedení firmy převzala vdova a firma zněla Josef Prokop, vdova, obecně se vžil název Prokopka. Od r. 1883 se závod specia...
továrna na obuv, speciální výroba vysokých bot. Založena jako živnost obuvnická r.1909
od r.1933 název západní část Smilovy ul. končící na Legionářském nám. od r.1939 opět Smilova.
Prodej tehdy první kvalitní zmrzliny v Pardubicích zahájen 11.6.1969 v Zámecké ul. Pravou jugoslávskou zmrzlinu vyráběl Jihoslovan Fejzulahovič Fejzulaha s rodinou v cukrárně Jednoty naproti restauraci U čápa.
Skaut. Jeho historie v Pardubicích začíná r.1914, jen tři roky po zavedení skautingu prof.A.B.Svojsíkem v českých zemích. R.1914 na jaře vznikl také Junák – Český skaut. Do Pardubic jej přinesl Josef Chlupáč. Zaváděl jej v sextě reálky, kde byl třídním. Od 5.7.1914 se vydali na třítýdenní putování po Moravě, v Brně je zastihla mobilizace, 26.7.1914 se vrátili. Světová válka přerušila další činno...
ulice na západním okraji Nového města spojuje Palackého tř. s ul.Hlaváčovou u starého nádraží. Pojmenována r.1881 po jejím vytýčení a zahájení výstavby Nového města. Josef Jungmann (1773-1847), lingvista, básník, překladatel, přední osobnost národního osvobození. Jeho hlavním dílem je česko-německý slovník.
jsou pořádány od r. 1924 na dvorcích L.T.C.Pardubice pod zámkem. Až na 4 ročníky 1924, 1925, 1928, 1952 se všechny konaly v Pardubicích. Přehled vítězů ...
VĚRA JUNKOVA (* 24. 6. 1917), učitelka, spojka Silveru A. Narodila se v Hronovické ulici čp. 492 v Pardubicích v rodině úředníka cukrovaru V. Junka, který zemřel za první světové války. Matka Emilie, roz. Pištorová, se pak znovu provdala za Adolfa Švarce (1888 až 1942), tiskaře firmy Otto a Růžička ve Smilově ulici. Věra maturovala r. 1935 na reálce v Pardubicích a roku 1936 absolvovala učitelský ...
Ulice v Nových Jesenčanech, má tři části, jedna vychází z ul. Na Záboří na konec ul.Čs.armády, druhá její počátek spojuje s ul.Demokratické mládeže, třetí druhou spojuje s ul.V Ráji. Je to prostor mezi Ul.Demokratické mládeže, ul.V Ráji a ul.Na Záboří. Patrně zde při odbočení z ul.Na Záboří je jádro prvního osídlení Nových Jesenčan z r.1780. O barvírně zprávy chybí. Oficiální název z r.1948.
r.1714 úřední název Chrudimské cesty, později Chrudimské silnice, pak Chrudimské ul., dnes tř.17 listopadu, ul.Jana Palacha a Chrudimské ul
pozemky za Hendrychem. Tak jsou jmenovány r..1519 při jejich směně týkající se záduší. Do nedávna vojenské prostory při Chrudimce.
cesta mezi zahradami v místě dnešní Jindřišské ul. Chodilo se tudy k obecnímu dvoru (čp. 31), který při Karlově ul.kolem poloviny 16.století založil Bohuslav Křižanovský ze Živanic, syn zámeckého důchodního písaře, nazývaný po něm Bohuslavským, v letech 1594/1956 a 1628/1630 patřil městu a hovořilo se o Obecním menším dvoru.
nově vzniklá ulice v Ohrazenicích, spojka mezi ul. Hradištskou a Fričovou. Pojmenována r.2007.
od r.1939 úřední název ulice na Slovanech za železničním koridorem od úrovňového přejezdu na ulici U Zámečku
Pardubice, Pernštýnská ulice. Parfumerie, technické potřeby, hřebeny, žiletky, potřeby k holení, kartáčnické zboží (Vlastní výroba).
Krásná pa.barokní radnice z r.1760 skrývala v hlavní radní síni umělecky hodnotné dílo, terakotová glazurovaná kamna tmavohnědého zbarvení, pa.hrnčířského mistra Jana Antonína Merkla. Měla strmý pyramidový tvar. Jednotlivé terakotové díly, každý byl unikát, zdobeny bohatými rokovými dekorativními motivy, mezi nimiž nechyběl ani pardubický znak. Když se ta 3.radnice r.1892 bourala, byla kamna, tém...
významný český a československý sportovní novinář, významný propagátor letectví a motorismu. Narozen v Chrudimi 23. dubna 1878, vychodil obecnou školu a nižší reální gymnázium. Poté studoval chrudimskou obchodní akademii, maturita v roce 1896. Pak pracoval jako účetní v Chrudimi a v Praze. Závodil na bicyklu, hrál fotbal. V Praze od roku 1902 přispíval jako externista do sportovní rubriky Národní ...
největší pa.sousoší v interiéru, v kapli Piety chrámu sv. Bartoloměje. Představuje ústřední téma křesťanské ikonografie, umučení Ježíše na kříží. Pod křížem jsou jeho tři nejbližší a po stranách dva andělé. Sousoší vniklo v l.1736-37 jako součást oltáře kaple sv.Kříže na jižním boku chrámu sv.Bartoloměje. Připisuje se řezbáři a sochaři J.Rorbachovi, který působil v Chrudimi. Původní zlacení a poly...
Dnes bohužel neprávem pozapomenutý architekt se narodil 17. července 1903 v Pardubicích v rodině sedláře Václava Kalvody (pracoval i pro dostihového jezdce R. Poplera) a jeho manželky, učitelky Pavlíny Kalvodové, rozené Votrubové. Syn absolvoval pardubickou starou reálku a poté v letech 1923-29 České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze (obor architektura a pozemní stavitelství). Zde byli jeho pr...
kamenitá pole se studánkou u Pracovny, podle nich nazvána ul.Ke Kamenci, která zde končí.
v 17.stol.jméno někdy užívaní pro zanikající ves Lhotku, dnešní Hůrka, snad jen pro kamenité návrší jižně od Hůrek, které mělo být vyhlášeno geologickou chráněnou lokalitou. Dnes je zde nová zástavba nazvaná Dubové návrší, mělo se tedy jmenovat Kamenité.
starý název řeky Chrudimky
čp.144 Bílé předměstí. Novorenesanční vila s bohatou reliéfní a sochařkou výzdobou je nejvýznamnějších soukromou stavbou Pardubic. Neomítnutý kámen z něhož je postavena jí dal název. Stojí majestátně a je dominantou okolní vilové zástavby. Údajně byla původně pro biskupa Josefa Doubravu. Stavbu zahájil arch. Bóža Dvořák na základě výměru Obecního úřadu Pardubice 27.9.1913. Za války stavba stagnov...
část Pernštýnské ul.u Císařského mlýna, kde ulice klenbou překonávala Městskou strúhu, pře 60 lety klenbu nahradila betonová roura.
bohatě zdobený, je také před hlavním portálem zámeckého paláce.
český časopis, který v Kanadě vydával Pardubák Ing Mirko Janeček pro české emingranty. Zasílal je Klubu přátel Pardubicka. Vydávání ukončil r.2009, když se vrátil do Čech
odbočující z Labe v Pardubicích byl právně zajištěn Vodocestným zákonem ze dne 11.června 1901. O vypracování projektu se zasloužil svou interpelací poslanec dr.Šílený v listopadu 1903. Politický klub mladočeské strany ustavil v této věci zvláštní výbor. Probíhala právní a projekční příprava, doba výstavby stanovena 1903-1924. Pro 1.svět.válku k realizaci nedošlo, ač za předválečných podmínek byla ...
byl zřízen při stavbě železnice Olomouce - Pardubice ve Studáneckém lese. Protékal jim bezejmenný potůček pramenící na jižním okraji lesa, kdysi napájející rybník Studánka. Kanálek umožňoval procházet z jedné části Studáneckého lesa do druhé, odříznuté tratí. Před tratí se potůček rozlévá do prohlubně vyhloubené při stavbě náspu trati. V tomto lesním rybníčku byly r.1935 nalezeny žábronožky a j.v...
Od dob Pernštejnů odstraňování nečistot zřejmě sloužila Pernštýnská strúha, údajně s čistou vodu pro město, další toky a hradební příkopy. Po zrušení opevnění se z jednotlivých domů stavěly stoky do Městské řeky, která se při snižujícím průtoku stala otevřeným kanálem, odnášejícím odpad jen částečně do Labe za Valchou. Okresní hejtmanství dalo r.1851ohledat městské stoky a okresní inženýr se stara...
Prvním organizovaným vodáckým sportem byl v Pardubicích Klub maňáskářů již v r.1913. Po I.svět.válce se šířila kanoistika zásluhou trampských osad na Labi. Jezdilo se nejen na kanoích, ale i na kajacích, maňáscích, štechrovkách, pramičkách. R.1927 byl uspořádán první závod na distanc Kunětice-Pardubice. R.1929 uspořádán I.závod sportovních plavidel od Červinkova topolu (to druhý, mladší na břehu L...
Založil ji r.1889 baron Artur Kraus. Jako dobrý hudebník chtěl mít své hudební těleso. Zkoušky se konaly v jeho domě „Na staré poště“ na dnešní Tř.Míru, naproti poště a baron byl výtečný hostitel. Hudebníci byli ze všech společenských vrstev. Kapel hrávala i veřejně při slavnostech, výtěžek, k němuž baron přidával ze své kapsy, byl vždy na dobročinný účel, i na stavbu pa.Městského divadla. Kapela...
Knihovní aktuality Pardubického kraje, časopis od r.2007 vydávaný Krajskou knihovnou.
R.1391 ji na pozemku, který věnoval kramář Kříž, postavil Hanuš z Milheimu, majitel Pardubic. Dne 27.5.1395 zabezpečil tamního kazatele platem ze vsi Přerov u Pardubic. R.1402 za kazatele navrhl Jana Husa. Když Přerov byl po r.1538 připojen k Pardubicím, přešel plat na město. Platební povinnost skončila r.1661.
v Žižkově ul.ve Svítkově. Postavena r.1885. V kapli socha P.Marie Chudých, z poutního místa Banaux v Belgii, poslaná řádovým sestrám U kostelíčka.
Opočinek-Kokešov v lese u studánky s minerální, léčivou vodou. Postavil ji hrabě Karel Chotek z Chotkova a jeho choť hraběnka Marie r.1869. Na místě této zchátralé postavena r.1997 nová nákladem nadace kulturních hodnot MO Pardubice VI. Dne 21.9. ji vysvětil hradecký biskup mons.Karel Otčenášek. Dvě pamětní desky z původní kaple uloženy uvnitř.
Byla r.1912 přistavěna na severní straně nové předsíně chrámu sv.Bartoloměje. Pojmenována podle sousoší Kalvárie, nesprávně nazývaného Pieta. Sousoší sem přemístěno ze zbourané Černé kaple na jižní strana chrámu. V kapli bývá betlém, po Velkého pátku Boží hrob. Vstup z chrámové předsíně je zasklen. Na pravé straně na kapli navazuje čtvercová prostora s valenou klenbou, od r.1913 Lurdská kaple, dn...
v Dražkovicích, první bohoslužby v nové kapli 4.11.1883. Oprava zchátralé kaple dokončena 1.11.1988.
postavena r.1733 při jižní stěně chrámu sv.Bartoloměje. R.1912 pro zchátralost zbourána, místo ní postavena kaple Piety při severním boku nové chrámové předsíně. Pro černou úpravu interieru o velikonocích se jí říkalo Černá kaple.
v Mněticích, postavena r.1872 nákladem rodiny Voženílkovy
Původně zde na počátku dnešní ul.S.K.Neumana stávala jen socha sv.Anny, věnovaná magistrátním radou Ignácem Nefkou, zvoleným do funkce 19.ledna 1790. Kapličku nad sochou dal v dubnu 1822 postavit zámožný soused Václav Říha ze Zeleného předměstí. R.1908 byla péčí soukromých dárců a Muzejního spolku opravena a vyzdobena. Obraz sv.Anny ve štítě je dílem arch.Bóži Dvořáka. Kaple opravena soukromým n...
v Černé za B.při Hostovické ul. Postavena r.1863, opravena r.1969
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Provozovatelem webu je
Klub přátel Pardubicka
Klášterní 54
Pardubice
530 02
