Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
viz Boží muka
tak byla 2.9.1932 památkovou komisí pojmenována ulici do té doby nazývaná U Telegrafie, od r. opět 1940 U Telegrafie, od r.1948 U Tesly, od r.1950 dodnes ul. Východní. František Křižík (1847-1941), český elektrotechnik, vynálezce, podnikatel, zakladatel českého elektrotechnického průmyslu, r.1905 postavil v Pardubicích parní elektrárnu.
je uložena ve Státním okresním archivu Pardubice. R.2008 byl objeven chybějící díl z období 13.3.1895 až 1933. Nalezl jej p.Martin Mandys na půdě svého domu a předal městu. Klub přátel Pardubicka vydal v edici AB-Zet Pardubicka č.40 Jiří Paleček: Malá kronika Pardubicka do konce 19.stol. a č.56 Malá kronika Pardubicka 20.století. R.2010 byl PhDr.J.Kotyk Ph.D.,vedoucí redaktor ZKPP jmenován kroniká...
Narozen 18.10.1900 v Pardubicích Zemřel 27.9.1972 v Pardubicích Studoval na gymnáziu v Pardubicích, v roce 1924 byl promován na doktora práv a později vykonával advokacii až do důchodu. Do povědomí Pardubáků se zapsal hlavně bohatou kulturní činností jako herec, režisér a autor próz, divadelních her a historických studií. Nejúspěšnější byly „Mistr ostrého meče“ a „Talár v městečku“. Hojně publik...
v chrámu sv.Bartoloměje je nejstarší umělecká památkou kostela. Je uměleckým výrobkem pernštejnské huti Na Hrádku z r.1515 pro původní farní kostel Zvěstování P.Marie. R. 1532 se farním stal chrám sv. Bartoloměje a křtitelnice přemístěna sem. Má tradiční gotický tvar zvonového kotle na třech nohách ukončených lvími spáry. Horní pás kotle zdoben šesti zubřími hlavami, pod nim je nápis: „Vilém z P...
čp.56/57 byl postaven r.1898 s představou, že bude pronajímán náročným návštěvníkům parforsních honů, či bohatým Pardubákům. Navržen ve stylu eklektického historismu formátem výrazně vynikal nad ostatními stavbami a na desetiletí se stal dominantou Královské tř. i pozdější Wilsonovy, proto lidově nazýván „palác“. Vnitřní výzdoba byla reprezentativní, odpovídající záměru. Ten se staviteli Krudenc...
Ve spolupráci s tehdejším Parkem kultury a oddechu-PKO jej r.1965 založili pa.milovníci hudby M.Peterková, dr.J.A.Fryč, dr.M.Renftel, V.Rabas a další. Navázal na Spolek pro komorní hudbu, který r.1949 ukončil svou dvacetiletou činnost. Záměrem bylo pořádat koncerty komorní hudby, organizovat besedy o hudbě, podporovat činnost místních amatérských těles, pořádat jejich vystoupení. Stál u zrodu Vý...
Narodil ve 2.9.1889 ve Mšeci u Prahy. V Praze vystudoval stavební školu. Do Pardubic přišel kolem r. 1910. Od té doby do r. 1948 se aktivně a úspěšně podílel na výstavbě našeho města. Nastoupil u stavitele Veselého, podílel se na stavbě pernikárny „Melartos“ s obytným domem, kavárny „Slávie“, domů tehdy na Trnkově nám., rekonstrukci Továrny na impregnaci pražců v Rosicích aj. Podílel se i na rozvo...
je v Pardubicích je pod kostelem Zvěstování P.Marie. V l.1538–1786 kdy to byl klášterní kostel sloužila k pohřbívání mnichu i měšťanů. Ještě r.1890 zde bylo 12 rakví. Do r.1939 byla krypta prázdná. Za II.světové války změněn na protiletecký kryt.
Byl zřízen v 50.letech min.stol. Pro domněnku, že vznikl již za II.svět. války není důkaz. Tehdy byl kryt ve sklepeních hlavní zámecké budovy (Zámek čp.1). O vzniku krytu ve valech nebyly nalezeny doklady, stavba podléhala utajení. Kryt byl vestavěn odtěžením stovek kubíků zeminy, vybetonováním a opětným zasypání. Byla to sice práce náročná, ale navezení mnohonásobného objemu zeminy při stavbě va...
Narodil se 31.5.1897 v Praze. U firmy Daněk, pozdější ČKD, se vyučil strojníkem. Po vyučení povolán hned na vojnu a poslán na ruskou frontu, poté na italskou, kde byl do konce války. Do Pardubic přišel 4. ledna 1919 s formujícím se železničním plukem. Zde nejprve sloužil jako dobrovolník, r. 1921 dostal hodnost rotmistra a zůstal u pluku jako „délesloužící“. Příslušníkem železničního pluku, který ...
FRANTIŠEK KUCHYŇKA se narodil 1.1.1848 v Hradci Králové. Po skončení vojenské služby se vyučil v oboru řezník a uzenář. Pracoval v Hradci Králové a v Plzni. Ve věku 18 let zažil roku 1866 prusko-rakouskou válku. Roku 1874 se oženil a převzal hospodářství na Horkách u Roudnice pod Libčany. Živelní pohromy, které tento kraj postihly, ho však o všechno připravily, a proto se odstěhoval s rodinou do R...
byl r.1533 název pozdější Královské tř., dnešní tř.Míru, značící cestu ke Kutné Hoře, tehdy po Praze nejdůležitějšímu městu království.
tak v knize rudé je r.1522 nezvána dnešní Štrossova ul., důkaz, že přes Pardubičky a Nemošice byla nejstarší cesta do Chrudimi, ještě hodně užívaná.
Od r.1965 byly v dubnu pořádány v Polabinách každoročně soutěže o kuličkového krále Polabin. Na 7.tradiční kuličkiádě 7.4.1972 korunován kuličkový král Petr Šimek. Nyní je kuličkiáda každoročně konaná v rámci divadelního Grand festivalu smíchu.
Ve dnech 30.9. 22.10.1978 v areálu lázní na Olšinkách zahájena výstava "Kultura a sport". Byl to z podnětu KPP pokus navázat na slavné výstavní tradice města. Dne 15.9.1979 zahájena výstava "Pardubice město kultury a sportu 1979",v pa.sokolovně, při ní na Smetanově nám. odhalena busta Bedřicha Smetany od sochaře Kotrby. Od 1.9.1980 se konal 3.ročník Kultura a sport Pardubice 1980, poslední. Na t...
V srpnu 1988 na Dubině dokončen víceúčelový centrální objekt, jehož součástí byl Kulturní dům Dubina, patřící PKO Pardubice, se sálem o 280 místech. R.1990 PKO Pardubice zrušen, vedení přeneseno do KD Dubina, který se osamostatnil. Sem převedeny zájmové kroužky PKO i Klub přátel Pardubicka, který v sále míval výroční schůze, než se r.1996 osamostatnil. KD byl převeden na město Pardubice a postupně...
Dům chemiků byl plánován za druhého Pardubického kraje před r. 1960 jako kulturní centrum plánovaného 100tisícového krajského města. Měl být postaven na severní straně dnešního Masarykova nám. v rámci občanské vybavenosti velké plánované akce Palackého sever, přestavby v prostoru mezi Palackého tř. a Labem. Měl mít velké sály, společenský, divadelní, kongresový, a další kulturní a společenská zaří...
otevřen 8.5.1960 v nové budově, která byly i sídlem MNV tehdy samostatné obce.
postaven v rámci občanské vybavenosti sídliště. otevřen v srpu 1988. Jeho zřizovatelem byl Park kultury a oddechu-PKO, po jeho zániku se osamostatnil a soubory PKO převedeny sem. V KD Dubina 10.3.1997 zahájen Týden slovenské kultury. Po r.2000 přeměně na Kulturní centrum Dubina, dnes součást Kulturního centra Pardubice.
Původně dům a tělocvična Dělnické tělovýchovné jednoty – DTJ, Hronovická ul.čp.406, postaven v l.1924-1926 podle plánů pražského architekta Richarda Goldrreicha. Po r.1950 upraven pro potřeby závodního klubu Tesla Pardubice, změněn na KD Tesla. Po r.1999 býv.KD Tesla nákladně restaurován a stal se druhou scénou VČD, které zde 18.9.1999 uvedlo premieru hry "Sešity chrámové pěvkyně". Bohužel město ...
dokončen 4.9.1954.
Otevřen 14.1.1964 jako první víceúčelové kulturní zařízení Pardubic v rámci občanské vybavení sídliště Dubina. Projekt zadán 1956, vypracoval jej arch.Tošovský ze Stavoprojektu Choceň, stavba zahájena 1959, objekt „laděný v modrém“ dokončen za 10 mil Kč r.1964. Má několik sálů, dnes jeden z mála v Pardubicích, loutkařský sál, řadu kluboven. Součástí je i kino Dukla. Od počátku zde bylo loutkové ...
přestřižením pásky slavnostně otevřen 2.5.1965
Jako příjezd vlaku r.1845 je mezníkem v rozvoji města, tak symbolickým mezníkem v kulturním životě je otevření nižší reálné školy 1.října,18954. Péče o tuto školu, nákladem města zbudovanou a udržovanou, vystupuje v historii města jako první veřejný zájem kulturní. Osvětové buditelské práce byla do té doby záležitostí jen několika zanícených, ale osamocených jednotlivců. Nyní se o věci kulturní za...
spolek vysokoškolských studentů založený v 60.letech 19.stol. Pořádal divadelní přestavení, přednášky, besedy taneční zábavy, podílel se na různých slavnostech. Rozešel se r.1872. Jeho následovníkem se stal Akademický spolek Arnošt založený r.1883.
z křižovatky U Josefa na sever, odděluje Cihelnu od sídliště Sever, je lemovaná alejí starých lip. Pojmenována r.1969 podle Kunětické hory, kam po ní lze dojet.
Muzejní spolek koupil r.1920 Kunětickou horu, pro její opravy a obnovu založil Kunětického družstvo, které tento úkol podle projektu arch.D.Jurkoviče až do okupace obětavě a úspěšně plnilo. Za války stavba zastavena, po r.1945 družstvo zaniklo. Hrad převzal stát, opravy až do r.1975 zastaveny. R.1968 se uvažovalo o obnovení činnosti Kunětického družstva, při tom 1.10.1968 uspořádána Vzpomínka na...
Obraz pardubické stolní společnosti scházející se v kavárně hotelu Střebský, Společnost se m.j. zasloužila o záchranu Zelené brány a Kunětického hory. Nato Mikoláš Aleš, návštěvník této společnosti, obraz namaloval. Dnes je obraz nezvěstný.
starý název pro Jatky
louka v místech dnešních mlýnů, pojmenovaná dle majitele Slavíka Kutnohorského, který ji držel od r.1623. R.1792 manželé Siebertovy část louky přeměnili na park pojmenovaný dle vídeňského vzoru Prater a zřídili zde lázně zvané Červené
První jednodráhová kuželna byla postavena r.1922 v továrně Telegrafia, další r.1930 na DTJ v Pardubičkách a r.1932 vedle Dělnického domu v Hronovické ul. Ta byla r.1946 přestavěna na dvoudráhu, slouží dodnes. Prvními kuželkářskými kluby byli Bubáci a Žabáci, později oddíl při Sokole I., po sjednocení tělovýchovy TJ.Dynamo. Kuželna od 30.let min.stol. byla na východní straně sokolského hřiště podél...
severojižní osa Pardubiček od nadjezdu u nemocnice až na jejich jižní okraj směrem na Nemošice. R.1945 pojmenována Masarykova , r.1948 K nemocnici, r.1950 má dnešní jméno podle hlavního města Ukrajiny.
Dne 6.4.1952 v Pardubicích pod Vinicí zahájilo činnost výcvikové středisko služebních psů a pardubických kynologů. Po r.1980 je druhé kynologické výcvikové středisko u Nemošic na pravém břehu Chrudimky. Od r.2011 hledají místo pro velké kynologické středisko se vzorným výcvikovým prostorem, výstavním sálem, veterinární ošetřovnou i útulkem pro psy.
byl kolem r.1816 posádkou v Pardubicích. Jeho velitel, plukovník Saiman, měl smysl pro přírodu a estetický vzhled města, r.1819 překvapivě dal osázet cestu od lávky přes Chrudimku ke Kostelíčku alejí, při ní pak vznikly Bubeníkovy sady.
nejvýznamnější česká řeka, od pramenů k ústí do Severního moře u Hamburku 1154 km dlouhá. Pramení v Krkonoších v nadmořské výšce1384 m. Na území Pardubicka vtéká u Opatovic, kde nad jezem s odděluje Opatovický kanál. U Kunětické hory nad Pardubicemi se její severojižní tok obrací k západu, je osou středního a západního Pardubicka, které opouští u Týnce n.L.v nadmořské výšce 201 m. Labe je pro měst...
Staré Labe, pojmenování labských meandrů oddělených při regulaci řeky. Nejznámější je jižně od sídliště Polabiny. Podle něho pojmenováno malé sídliště Na Labišti. Slepé rameno Labiště vzniklo před 90 lety. Bohužel byl rozdělen na tři části náspem pro Hradeckou ul. a pro stezku do Polabin, z části zasypán při stavbě sídliště Stavařov. Přesto je to hodnotný přírodní, vodní prvek se vzácnými rostlin...
Chráněné území, na západním okraji Pardubic za Opočínkem. Přírodní památka-PP vyhlášená r.1982 o rozloze 2,67 ha. Staré labské rameno oddělené při regulaci na začátku 20.stol.ve stadiu zazemňování. Chrání zachovaná společenstva typické vodní a pobřežní vegetací i fauny. Obklopují je břehové porosty lužních charakteru. Ve vodě se rozmnožují obojživelníci: čolek obecný, skokan skřehotavý, rosnička...
na umělé hrázi oddělující Chrudimku od zámeckého příkopu, nasypaná za Pernštejnů na ochranu před povodněmi. Je možné, že původně Chrudimka tekla právě zámeckým příkopem a obtékala původní tvrz, pozdější hrad. Cesta vedoucí na Labský most a dále na Hradec a na Prahu vznikla počátkem 16. stol. Do r.1928 to byla jediná cesta na sever přes Labe. Na počátku ulice při domě čp14/15 stála Sedlářská brána...
S labskou vodní cestou je snad spojen vznik města Pardubic. Již koncem 13. stol. zde bylo vybíráno clo z plaveného dřeva, první příjem majitele pa. tvrze. Po r.1560 Komorní panství využívalo Labe pro dopravu produktu z Pardubicka do Brandýsa n.L a odtud do Prahy. O splavnění Labe i proti proudu se začalo uvažovat po třicetileté válce. Neuskutečněná myšlenka ožila na konci 19. stol. Dne 11.5.1899 b...
Most přes Labe v místech starého přechodu přes řeku se připomíná („starý labský most“) již r.1494. Byl spálen Švédy r.1639, r.1793 postaven z kamene, ale r.1804 byl stržen povodní a nahražen jen dřevěným mostem. Ten zapálili r.1866 ustupující rakouské jednotky po bitvě u Hradce Králové. R.1882 zde byl postaven železný most, který sloužil provozu až do r.1947, kdy jej nahradila dvouproudová lávka, ...
Ondřej a Anna Pleschovi koupili r.1874 dům čp.67 na rohu dnešní tř.Míru a Sladkovského ul., zařídili zde první pa.lahůdkářsví a vinárnu. Lahůdkářství převzal Petr Vranešic starší, pak jeho syn Petr mladší je provozoval do 2.svět.války. Druhé lahůdkářství Petr Vranešič st. zřídil na Pernštýnském nám.v čp.61, které pak převzal syn Josef. Znárodněno, po restituci obnoveno, po r.2005 zaniklo. Na vinár...
otevřeno 15.7.2010 vedle koupaliště u Cihelna
ve východní části Studánky krátká spojka mezi ul. V Lipinách a Divišovou. Název od r. 1969 podle obce Lány u Dašic.
Dříve samostatná obec na levém vyvýšeném břehu Labe. Spolu s Jezbořicemi náležely olomouckému biskupství. Pak Mikuláši Bochovcovi z Bochova, Jindřichovi knížeti Münsterberskému, od r.1488 Václavu Žehušickému z Nestájova. Od něho je r.1491 koupil Vilém z Pernštejna a připojil k pardubickému panství, jehož součástí byly do jeho zániku v polovině 19.stol., Původně dřevěný kostel sv.Jana Nepomuckého z...
sbírka kamenných plastik. Po uzavření kostela Zvěstování P.Marie po r.1970 se uvažovalo o uložení náhrobních kamenů, lapidariu, v kryptě kostela. Později je VČM zřídilo ve sklepení zámeckého paláce, kam byly přeneseny náhrobní desky z vnější strany zdí kostelů sv.Jiljí ( Arnošta ze Staré), Zvěstování P.Marie a sv.Jana, kde trpěly povětrnostními vlivy. Několik náhrobních desek je i ambitech Koste...
Pernštejnskou kolej zřídil Jan z Pernštejna r.1543 v minoritském klášteře u kostela Zvěstování P.Marie, které minorité byli nucená 1541 opustit. Vyučovalo se zde latinské gramatice, poesii, rétorice a základům filozofie. Rektora, Mistra Jana Netorýna, povolal až z Lutherova Wittenbergu. Leckterý žák se uplatnil na pražské univerzitě, i ve Wittenbergu. Kolej zanikla po r.1560 kdy pardubické panství...
Městská rada 1.4.1900 vzala na vědomí rozhodnutí dráhy postavit lávku nad kolejištěm starého nádraží u úrovňového přejezdu na Skřivánek, ale trvala na zřízení podjezdu z Alžbětiny tř.(17.listopadu) na Skřivánek, který byl otevřen r.1940 a lávka zrušena. - Po regulaci Chrudimky r.1910 byla pod Vinicí místo převozu postaven dřevěná drážka, r.1960 nahrazená ocelovou, částí zrušeného montovaného La...
Založen r.1922 jako čistě tenisový klub. R.1925 rozšířen o odbor ledního hokeje a Tabletenisu (stolní tenis). Své dvorce otevřel r.1924 v zámeckém příkopu. Od toho roku zde pořádá Juniorky. V zimě byly dvorce polévány, měněny na kluziště pro veřejnost i hokejisty, do r.1947 kdy byl postaven Zimní stadion. Po r.1950 byl klub jako tenisový oddíl sjednocen se Sokolem, později přejmenovaným na TJ.Dyn...
Pracovník lázní, které bývaly v Kostelní ul. nad Městskou strúhou, nebo holič, který byl oprávněn provádět i menší léčebné úkony. Lazebník Volf Žitavský koupil r.1564 pa.městské lázně. Fr.Svatoň nalezl o léčení v pa.kronikách tyto záznamy: Lazebník Krištof léčil r.1572 ruku Jakuba Kohouta, syna rychtáře z Trnové, za 6 kop. Sakař toho Krištofa zmiňuje r.1583. Léta 1605 hojil lazebník Zuzanu Zají...
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Provozovatelem webu je
Klub přátel Pardubicka
Klášterní 54
Pardubice
530 02
