Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Markalous Jan V., *19.3.1848 v Třebosicích, dlouholetý starosta rodné obce, okresní starosta, zakladatel Rolnického skladištního družstva v Pardubicích, spoluzakladatel Agrární strany, člen Zemědělské rady pro Království České, + 28.6.1928. Rod Markalousů je původu francouzského z Flander na západě Belgie. Po „povstání Nizozemském“ byl r. 1609 vyhnán, novou vlast nalezl asi r. 1616 ve východních...
Narozen v roce 1807 v Rohozné Zemřel 20.11.1884 v Pardubicích První lékař staré pardubické nemocnice od roku 1851. V Pardubicích žil od roku 1837, od roku 1861 pracoval v prvním obecním zastupitelstvu. V letech 1850 až 1881 je prof. J. Sakařem uváděn s manželkou Josefinou v Zámecké ulici v domě čp. 21.
R.1548 si zámecký hejtman Diviš Bišínský z Božejova postavil dvůr v místech mezi dnešními ul.Jindřiškou a Žitnou kde ústí do ul.Arnošta z Pardubic. Peníze měl za prodeje rodného Mateřova Janu z Pernštejna. Od r.1542 zde hospodařil Markvard, vladyka z Vlčnova, člen starobylého rodu z Chrudimska, dvoru se říkalo Markvartovský. R.1548 dvůr prodán Janovi z Pernštejna za 300 kop, ten jej téhož roku p...
Narodil se roku 1539 v Neuměřicích u Velvar (okres Kladno) v rodině poddaného Václava Bacháčka a jeho ženy Marty. Rodina byla víry podobojí. Chlapec studoval na školách ve Slaném, v Táboře, u sv. Štěpána v Praze, v Klatovech a na Karlově vysokém učení v době, kdy byl rektorem Petr Codicillus. Ve Vídni byl písařem biskupa Antonína Bruse z Mohelnice. Roku 1567 byl zapsán na univerzitě v Lutherově Wi...
Na Zborovském nám. na Skřivánku v l.1922-27 vybudována rozsáhlá kasárna pro železniční pluk. Slavnostně otevřena 28.10.1927, dostala čestný název Masarykova. Název r.1939 zanikl, kasárna zabrala okupační armáda. Po osvobození sloužila jiným vojenským útvarům. Čestný název Masarykova kasárna obnoven r.1990. Stav posádky postupně snížen na jeden prapor. Přes sliby Ministerstva obrany se městu nep...
Ustavující schůze pa.pobočky Masarykovy letecké ligy (MLL) 10.10.1926 v Dělnickém domě. V únoru 1937 Místní skupina MLL v Pardubicích požádala ministerstvo školství a nár.osvěty, aby pro ní smělo být vyrobeno 5 kluzáků k dokončení výcviku v plachtění u Pohořan v Železných horách. MLL se do r.1939 podílela na rozvoji pa.letectví.
Pardubická pobočka MS ustavena 31.01.1995 v Domě hudby. Předsedou zvolen PhDr.Jiří Kotyk Ph.D. Společnost usiluje o aktualizaci odkazu T.G.Masaryka, prvního prezidenta ČSR. Pořádá přednášky, podílí se na přípravě oslav výročí 28.října, Zámečku, Ležáků aj. R.2010 měla 40 členů, členské příspěvky 100,-Kč./rok
v l.1918-1940 název dnešní třídy 17.listopadu.
v l.1945-1948 název dnešní Kyjevské ul. v Pardubičkách
Rozsáhlý prostor po zbouraných jezdeckých kasárnách postavených r.1895 při Palackého tř. r.1959 pojmenován náměstí Budovatelů. R.1990 přejmenován na Masarykovo náměstí. Zde mělo vzniknout nové centrum města. Z poloviny dlážděno a parkově upraveno se vzrostlými stromy, druhá polovina štěrkové parkoviště. Na severní severní straně přiléhala nedlážděná plocha, lidově zvaná hliněný plac, kde hostovaly...
Postaven podle návrhu arch. K.Řepy a Ing.Ferd.Potůčka v rámci výstavby výstaviště pro 1.Celostátní výstavu tělovýchovy a sportu v Pardubicích. Byl nejmodernější, jeden z největších v ČSR. Oprávněně nesl název všesportovní, kromě hřiště pro kopanou měl škvárovou lehkoatletickou dráhu a betonovou klopenou cyklistickou dráhu. Stadion významně posílil pověst Pardubic města sportu. Zahájení výstavy a ...
do 2.svět.války na Wernerovo nábřeží, kromě másla a vajec se zde prodával i jiné zemědělské produkty.
Když Vilém z Pernštejna po požáru města r.1507 zahájil jeho skvělou obnovu, pamatoval také na zásobování zvyšujícího se počtu obyvatel masem. Dal na náměstí před radnicí I postavit masné krámy počtu 25 „vík“. Zároveň řezníkům vydal r.1509 tržní řád a 25.3.1510 stvrdil jejich cechovní artikule. Od r.1531 bylo několik masných krámů a jatek v Kostelní ulici. Údajně později masné krámy na náměstí nah...
jazykově nemožné pojmenování dnešní Bartolomějské ul., zaznamenané r.1792.
dříve opatrovna. První opatrovna pro děti od 3 do 6 let, “zvláště těch, jichž rodiče za výživou mimo dům pracují aneb mezi dnem svých dětí opatřovati a vychovávati nemohou“ vznikla v Pardubicích r.1870 zásluhou Zpěváckého spolku Ludmila. Iniciativou a darem 250 zl. nejvíce přispěla Augusta Opitzová. Opatrovna byla ve 3 najatých místnostech domu čp.165 Na Hrádku. R.1871 přenesena do domu čp.15 v La...
slepé rameno Chrudimky odříznuté při regulaci od června 1909 do 1911. Než byl postaven Zimní stadion a bývaly mrazy, bylo v zimně zamrzlé využíváno jako organizované kluziště, které upravovali členové místní pobočky Ústřední matice školské. Ta měla sídlo v restauraci Rybárna na břehu, podle „Matice|“ nazván prostor mezi jezerem a novou Chrudimkou Matiční ostrov a vodní plocha Matiční jezero. Je ...
není ostrov, ale prostor na pravém břehu Chrudimky obklopený vodou Matičního jezera a novým řečištěm Chrudimky po regulaci, ale průchozí po pobřeží stezce. Od Východočeské výstavy r.1903 zde zůstala restaurace Rybárna, postavená před regulací ještě na levém břehu oblouku. Před r.1914 ji začal užívat místní pobočka Ústřední matice školské. Na střeše do r.1918 byl nápis „Nám cizí jařmo láme vaz“,...
Dne 10.1.1633 děkan Wilhelmem zu Ackerem zapsal do 1.pardubické matriky narozených 1.zápis narození, matrika sňatků vedena od r.1641, pohřbů od r.1669.
LUDĚK MATURA (* 9. 8. 1920), úředník městského popisného úřadu v Pardubicích, bytem ve Svítkově. Pomohl Áje Žváčkové obstarat falešné dokumenty pro parašutisty. Dne 17. června 1942 usedl na kolo a jel 30 km do obce Ležáky varovat radistu J. Potůčka. Spolu s ním stanici zabalil a na kolech ji v noci převezli do Mnětic k J. Chrbolkovi (1912-1942); tam ji ukryli v lese. Již 20. června byl L. Matura z...
otevřel provozovnu 31.5.1996 ve Vlachově domě na konci tř.Míru.
Při Celostátní výstavě tělovýchovy a sportu r.1931 vydáno 6 pamětních medailí. K oslavám výročí 600 let města Pardubice r.1940 vydána Jubilejní medaile, návrh pa.sochař František Zuzka, ražba v Kremnici, cena 50.- Kč. Medaili pa.rodáka, národního umělce Jaroslava Gruse vydala VČG – Galerie Jaroslava Gruse k jeho 89.narozeninám r.1980. K setkání numizmatiků 28.-29.11.1987 v Pardubicích uspořádalo ...
od r.1994 udělovány za dlouhodobě významný přínos pro město Pardubice. Medailí může být oceněna jakákoliv činnost ve všech oblastech lidského působení. 15.6.1994 Rada města Pa.udělila první Medaile města Pardubic hercům VČD Milanu Sandhausovi a Petru Skálovi, sokolskému pracovníkovi, členu KPP Oskaru Balatkovi, dvojnásobnému vítězi Velké pardubické, členu KPP Miloši Svobodovi, poslankyni dr.Han...
Štukový medailon na domě čp.113 v ul.Pod Sklípky připomíná vynikajícího numismatika Bedřicha Skrbka. Medailony nazvány dvě kruhové pamětní desky s portréty tehdejších biskupa dr. Mořice Píchy a pa.arciděkana Vincence Šetiny, zasazené pod kurem ve stěnách chrámu sv.Bartoloměje 1.4.1934 při jeho povýšení na chrám arciděkanský.
technický název nové trati do Chrudimi, asi nejdéle plánované stavby. Trať z Chrudimi společnost Severozápadní dráha původně končila v Rosicích na nádraží jihoseveroněmecké spojovací dráhy. Po její trati, pro kterou společně postavily nový dvoukolejný most přes Labe, zajížděly její vlaky z Chrudimi do Pardubic na slepou kolej vedle nádrží. Při jízdě do Chrudimi musely a dosud se musí, do Rosic cou...
původní název Bílé brány, po r.1547 když se vžil nový název, přenesena na bránu za Chrudimkou, předtím zvanou Jelínkova, na počátku Mejtské cesty.
název historické cesty do Vysokého Mýta při níž kolem r.1340 založen panský dvůr Vystrkov. Z míst dnešní Zlaté štiky z ní odbočovala stará Sezemská cesta, po níž bylo možno jet do Hradce Králové bez překračování Labe. U Vystrkova se k ní připojovala patrně nejstarší Chrudimská cesta přes Pardubičky, původní Pardubice. Podél cesty do poloviny 18.stol.obestavěné osamělými dvorci vzniky ul.Mezi mosty...
pojmenování pro Bílé předměstí zaznamenané r.1701, možná jen pro vznikající ul.Mezi Mosty a Štrossovu.
asi první pa.skutečná továrna na perník založená r.1913.Vyrostla na starší, ne staré, tradici Pardubic města perníku. Vynikající kvalita umožnila vývoz do Polska, Německá, Anglie i do Austrálie. R.1935 již akciová společnost, stala se majetkem firmy Kattscher. Po r.1948 znárodněna a začleněna do n.p.Pardubické pernikárny, později se stala závodem Východčeské pekárny. Po r.1980 závod n.p.Čokoládov...
druhá pa.továrna na perník vznikla také r.1913 naproti Melartosu. Patřila židovskému podnikateli Bernardu Schützovi. Výrobky vysoké kvality šly převážně na export do V.Británie. Pro obyčejného občana byly dražší než perník z Melartosu. Za války jako židovský majetek zabavena okupanty a výroba zanikla.
Děkan Kautský založil r.1792 latinské memorabilie, paměti farnosti.
motocyklový plochodrážní závod na škvárové atletické dráze pa.všesportovního stadionu. Jezdil se na paměť do té doby našeho nejlepšího automobilového závodníka, který zahynul na automobilovém okruhu AVUS v Berlíně. 31.7.1931 I.ročník, zvítězil B.Bardas z Moravy, 4.6.1933 II.ročník, zvítězil Rakušan V.Kuger. 3.6.1934 III.ročník , zvítězil Němec Sedan Graf. 2.6.1935 IV.ročník, zvít...
Ve foyer kina Svět Pardubice 1.- 22.12.1969 výstava fotografií „Memoriál Slávka Pravce“, pa.vynikajícího fotografa (*1929,+1969). R.1966 mu vyšla kniha fotografií „PARDUBICE“, první po válce, pak dlouho jediná. Park kultury a oddechu chtěl memoriál pořádat každoročně, nebylo povoleno.
je nevládní, ryze charitativní organizace, v Pardubicích zahájila oficiálně činnost 1.9.1991. Nese jméno pa.slavného lékaře. Jejím cílem je pomáhat ke zvyšování úrovně pa.zdravotnictví. Nevznikla náhodou, Pardubice díky chemickým továrnám patří mezi nejznečištěnější, jeho obyvatelé, zejména děti, mezi nejohroženější v republice. MUDr František Messany, nar.1.12.1870 v Kladně, vynikající chirurg, ...
po rozčlenění města r.1770, kdy bylo zavedeno číslování domů, oficiální název historické části, v jedné z pěti čtvrtí Pardubic, další byly Zámek, Bílé Předměstí, Zelené předměstí, Vystrkov. Než bylo odstraněno opevnění nazývalo se Město v ohradě. Dnes úřední název Staré Město, statisticky vykazované samostatně, součást Městského obvodu I.
Pod tímto názvem zahájeny ji r.1987 přípravy na oslavy 650 let města Pardubice r.1990, t.j od první zmínky o Pardubicích jako „městě novém“ v závěti Arnošta ze Staré z r.1340. V rámci příprav na oslavy na podzim r.1989 provedena oprava průčelí Zelené brány a fasády sousední spořitelny. Od 14.11.1989 Zář začala otiskovat seriál Pardubické dějiny v datech. Muzeum chytalo v zámku výstavu, ohrože...
Kůň je symbolem Pardubic od založení „města nového“. Jeho zakladatel Arnošt z Hostýně a ze Staré mu zanechal znak s přední polovinou bílého půlkoně. Již za Pernštejnů byla v Kladrubech na pa.panství založena koňská obora, za Rudolfa II.přeměněná v císařský hřebčín, dnes národní kulturní památka. Od třicetileté války do 1939 zde byly silné jezdecké posádky, ke konci s jezdeckým učilištěm. Od r.1841...
Arnošt z Hostýně a ze Staré odkazuje ve své závěti z 29.12.1340 svým synům a manželce Adličce tvrz Pardubice s "městem novým". Vykonavatelem ustanoven Arnošt z Pardubic t.č.děkan pražské kapituly, pozdější první arcibiskup pražský. Město založil kolem r. 1332 v sousedství tvrze místo vsi Pardubice, kterou r.1332 věnoval klášteru cyriaků, nazývanou pak Pardubice Mnichové, dnes Pardubičky. Závěť je...
Město Nové či městečko koupil r.1491 Vilém z Pernštejna. Asi příliš nezměněné, převážně dřevěné r.1507 celé vyhořelo. Vilém toho využila a postavil již skutečné zděné, jednopatrové gotické město, bohužel na malém prostoru dřívějšího „městečka“. Požár a přestavba zničily Město Nové tak, že archeologové po něm nenalezli ani stopy. Dne18.6.1512 dal městu Pardubice stejná práva, kterými se řídila měst...
Tuto pověst Pardubicím již za rakouské monarchie přinesly parforsní hony, kdy se stávaly sezonním centrem monarchie, následně od r.1874 Velké pardubické steeplechase, největší evropskému dostihu. Pověst posílil od r.1924 celostátní tenisový přebor Juniorka, od r.1929 mezinárodní motocyklový závod Zlatá přílba a r.1931 1.Celostátní výstavba sportu a tělovýchovy, pro níž postaven Masarykův všesporto...
r.1515 uvedený název pro „Město“, dnešní Staré Město.
V prostorách mezi ulicemi Jindřišskou, Hronovickou a Hostýnskou založil Bohuslav Křižanovský ze Živanic, syn zámeckého důchodního písaře, kolem poloviny 16.století dvůr (čp. 31), nazývaný po něm Bohuslavským, pak Markvartovský. V letech 1594/1956 a 1628/1630 patřil městu a hovořilo se o Obecním menším dvoru. Za Raabových reforem byl dvůr 1779 zrušen, hlavním část pozemků r.1789 rozdělena na 16 sta...
Osobní hromadná doprava pro Pardubice začíná otevřením železnice r.1845, na kterou navazovaly dostavníkové spoje pardubického podnikatele J.Doskočila do Chrudimi, Čáslavi Náchoda aj., které zastavovaly i v okrajových částech a dnes připojených obcích. Na hlavní trati později vznikly dnešní pardubické zastávky: Nemocnice, Černá za B., Svítkov, Opočinek. První příměstská železniční stanice vznikla r...
ustavena 1.1.1966 se 7 členy, dbala o pořádek ve městě, spolupracovala s občanským výbory, VB a aktivem "Kdo nám hyzdí Pardubice". Počet členů se postupně zvyšoval. Nebyla oblíbená, zejména proto, že na pořádek dbala mnohdy přísně a důsledně. Dostala přezdívku Šedý mor.
založena r.1897, vystřídala několik malo vhodných umístění, po r.1931 získala reprezentační prostory v nové budově Městského průmyslového muzea. R.1936 měla 13 500 svazků. Městská čítárna sdílel prostory s čítárnou muzea, umožňovala návštěvníků m sledovat všechny důležité časopisy. Knihovnu a čítánu řídila osmičlenná knihovní rada. Správa a doplňování si vyžadovalo ročně náklad 66 000 Kčs. Po r.1...
také Lázně v ulici ke klášteru, bývala od r.1497 v dnešní Kostelní ulici nad Městskou strúhou. Po r.1622, za třicetileté války zanikla.
Okresní hejtmanství od svého vzniku r.1850 naléhalo na město, aby dbalo hygienických poměrů, s tím souvisí, že město již toho roku zřídilo na pozemku někdejšího dvorce Tvrz za Kostelíčkem v přízemní domku čp.117 Bílé předměstí městskou nemocnici. Stanovy schválilo okresní hejtmanství 6.9.1851. Správy se ujal MUDr.František Markl, který se podílel i na veřejném životě města., r.1861 byl členem prv...
otevřena od května 1943 v pa. zámku, vystavovala 60 obrazů z majetku Městské spořitelny v Pardubicích. Poté byla část obrazů uschována před nálety v holické radnici. Kde nálety přežily, ale za květnového povstání s radnicí shořely. Po válce zbytky z dalšími obrazy města a pa.muzea se staly základem muzejní galerie, která z muzea vyčleněna a r.1954 z ní vznikla Východočeské galerii.
Pardubice, staré město české renezance, prohlášeny Ministerstvem školství a kultury ČSR 5.3. 1964 Státní městskou památkovou rezervací. MPR zahrnujíce Město – Staré Město a zámek.
Rokem 1870, zavedením magistrátní správy města končí funkce rychtáře. Funkce policejního komisaře se ujal jeden z dvou t.zv.nezkoušených radů. Vláda mu ukládal tolik práce, že městu muselo r.1854 ustanovit systemizovaného policejního úředníka. Komisařem zvolen lékárník Vilém Menšík. S tím nesouhlasilo okresní hejtmanství, že na funkci by neměl dost volného času. Skutečným policejním úředníkem pro...
i práva majitelů Pardubic: - 19.8.1357 Císař Karel IV.udělil arcibiskupovi Arnoštovi z Pardubic a jeho bratřím právo „super fluvio Albae penesopidum predicktum in Pordobicz“, vybírat mýto dřeva z plaveného po Labi. Snad je jen potvrdil, mýto vybírali asi již páni v Dubé. - 3.5.1494 Král Vladislav II.povolil stavbu mostu přes Labe a potvrdil právo mýta, - 21.5.1507 udělil Pardubicím celní pří...
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Provozovatelem webu je
Klub přátel Pardubicka
Klášterní 54
Pardubice
530 02
