Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Nejstarší nádražní budova z r.1845 stávala proti býv.hotelu Libuše, vedle Obchodní akademie, mělo čp.192 Zelené předměstí. Obě koleje byly vedeny otevřenou halou. Hned vedle byl přejezdu Chrudimské silnice, to naznačuje, že bylo i nádražím pro Chrudim, kam jezdily dostavníky J.Doskočila od každého vlaku. Po dokončení stavby dráhy Pardubice - Liberec bylo posunuto na západ, 15.4.1859 dáno do provoz...
postaveno r.1871 po dokončení trati Pardubice -Německý Brod, společné i pro trať Pardubice-Liberec. R.1976 Rosice připojeny k Pardubicím, nádraží se stalo druhým pardubickým.
byl název západní části dnešního Hlaváčovy ul. u starého nádraží, od podjezdu po Jungmannovu ulici. Název r.1998 zrušen pro duplicitu s Nádražní ulicí v Rosicích.
před nádražím Rosice, název používán od r.1881, rl.1945 přejmenována na Roosweltovu, od r.198 opět Nádraží, dnes silniční průtah I/37.
Nejznámějším a nejkrásnější v Pardubicích je náhrobek Vojtěch z Pernštejna v presbytáři chrámu sv.Bartoloměje z r. 1534, opředený pověstmi. Náhrobek tvoří mramorová deska s Vojtěchovu postavou ve vysokém reliéfu rozměrů 224x110 cm na podstavci ze čtyř reliéfně zdobených pískovcových desek.
V pardubických kostelích byli pohřbíváni významní občané, nižší šlechtici i měšťané. Jejich hroby kryĺy umělecký zpracované desky. Kolem r. 1904 byly z podlah vyzvednuty a umístěny na vnitřní či vnější strany zdí kostelů. Nejpozoruhodnější je mramorová deska z kostela sv.Jiljí v Pardubičkách přisuzovaná zakladateli nového města Pardubic Arnoštu ze Staré. Byla v podlaze původního kostela sv.Jiljí...
právovárečníci, všichni majitelé domů „města v hradbách“, kteří r.1507 dostali varné právo. Původně jich bylo 109. R.1631 se minorité vzdali toho práva ze tří domů které koupili. Bez varného práva byla škola, radnice, děkanství, mlýn panský i měšťanský a šatlava. K získání varného páva musel být žadatel nejméně rok sousedem. R.1658 měl nákladník z polovičního varu ječného piva čistý zisk 30 zl.10 ...
Poprve letecký poplach v Pardubicích oznámily sirény 26.3.1942. První nálet zažily 25.10.1942. V 00,20 hod.přiletěl 4motorový spojenecký bombardér, nad městem provedl okruh, přeletěl nádraží a hloubkovým letem z výšky asi 100-150 m bombardoval letiště tříštivými pumami, 3 dopadly na rolovací plochu, poškodily odstavené letadlo, po dalším obletu svrhl další 3 pumy. Cílem náletu bylo odpoutat pozor...
Pardubice, „město v hradbách“- Staré město, měly jediné náměstí, nazývané rynk nebo odr.1881 Hlavní, od r.1915 Pernštýnské. Druhé trojúhelníkové náměstíčko na Bílém předměstí vystřídalo několik lidových názvů, od r.1881 úředně jmenováno Bílé, o čemž chybí doklady, po r.1945 opět bez úředního dokladu užíván název Bělobranské. Náznakem náměstí, tržiště, je rozšířený prostor Zeleného předměstí před b...
v Nemošicích je ještě na plánech města do r.2001, pak zastavěno, zaniklo, Místopis města Pardubic z r.2009 je nezná, uvádí jen Ulici 28 října.
v centru Rosic na jižní straně ul.Generála Svobody pojmenováno r.1953 podle data osvobození ČSR. Dříve se jmenovalo Masarykovo.
tak r.1959 pojmenováno plánované centrální náměstí Pardubic na rozsáhlém prostoru po zbourání jezdeckých kasáren při Palackého třídě. V 16.stol se zde říkalo "V ptáku", pak také U Bavor, po výstavbě nové silnice na Chrudim se prostoru na počátku Palackého a Alžbětiny tř. říkalo "Za Veselkou", od r.1930 Veverkovo náměstí. Po zbourání kasáren protažena po východní straně r.1960 nová severojižní...
Ústřední prostor Nového Města navrženého r.1882, dvakrát větší než Pernštýnské náměstí ve Starém Městě. Založeno rohovou budovou Průmyslové školy z r.1899 na nároží ul.Šěpánčiny, dnes Štefánikovy ul. Plánované náměstí zprvu nazváno Riegrovo, r.1896 Krále Jiřího z Poděbrad, r.1913 Trnkovo. R.1918 pojmenováno ČS.LEGIÍ na počest legionářských jednotek bojujících v 1.světové válce za svobodné...
od r.1948 název návsi starých Rosic, od r.1991 Školní náměstí. Zdeněk Nejedlý (1878-1962), český historik, muzikolog, politik, po r.1945 člen vlády ČSR, r.1948 prosadil princip jednotné školy, od r.1952 prezident ČSAV.
největší v Pardubicích, ústřední prostor Dukly. Pojmenováno r.1955 při svém vzniku na počet hrdinů bojujících za 2.světové války o průsmyk Dukla. Na náměstí před r.2000 přenesen z lesíka od Pražské prozatímní pomník prvního českého letce Ing.J.Kašpara. Na severní polovině po r.2000 odhalen pomník čs.letců padlých za 2.světové války.
prostor přednádraží, vlastně rozšířený západní konec Palackého třídy. Jeho jižní stranu tvoří krásné, třetí pardubické nádraží - Hlavní. Prostor přednádraží se náměstím stal po pojmenování r.1993. Dne 2.10.1993 na náměstí uvedena do provozu renovovaná fontána, od 3.10.2001 první pa.svítící fontána. Ing.Jan Perner (1815 - 1845), vnikající projektant železnic a staviteli tratě Olomouc-Pardubice-Pr...
od r.1896 do r.1913 název dnešního náměstí Čs.legií.
od r.1962 jméno dnešního nám. Republiky, do r.1969 klidové, s minimálním provozem mimo MHD. Toho roku se začal realizovat projekt dopravního průtahu od mostu u Zimního stadionu na rychlodráhu kolem Městského divadla.
od 13.6.1946 jméno dnešního náměstí Republiky, r.1950 přejmenováno na Stalingradké nám.
vznikalo téměř 100 let a vystřídalo řadu názvů. Město tento cenný, dnes značně znehodnocený, prostor získalo zasypání Městské řeky r.1910. Do té doby po obou březích vedly prašné cesty, ta na západní straně nazvaná Úzká ulice, na jejím rohu s Královskou třídou, dnešní tř.Míru postaven r.1898 Krudencův palác. Městská rada se 13.2.1900 usnesla nechat vydláždit chodníky kolem Krudencova paláce a sou...
kolem r.1970 se na lavičkách před zvonicí scházeli pa.starší patrioti z okolí pod ideovým vedením dr.Pavla Teina. Jejich stařešinou, či hostitelem, byl p.Řezáč majitel jednoho z domů u zvonice. Na jeho počest prostor V Rochu účastníky a zasvěcenými jmenován „Řezáčovo náměstí“.
Bělobranské nám
Na rozcestí cest přes Pardubičky do Chrudimi a přes Dašice do Vysokého Mýta byl již od počátku 14.stol.panský dvůr Vystrkov, při něm začátkem 16. stol.postavena skupina domků zvaná Forbeky. R.1710 ve vidlici cest postaven kostel Sedmibolestné P.Marie zvaný Kostelíček. Zbouráním sýpky a pozůstků dvora vznikl prostor nazývaný U Kostelíčka. Název se rozšířil na širší okolí. Úředně náměstí pojmenováno...
biograf či kino Národ druhé v Pardubicích otevřené r.1913 v Národním domě, pak Kino Jas, naposledy Kino Jas 70, zaniklo, r.2012 bylo na prodej.
R.1906 koupila Rakousko-uherská banka pozemek původně určen pro stavbu divadla, za dnešním divadlem. V l.1908-09 zde postavila výstavou budovu pro svou filiálku, čp.784 Zelené předměstí. Po r.1918 zde sídlila Národní banka československá, dnes je zde pobočka Komerční banky.
18.11.1862 herec Karel Šimanovský zarecitovala před 1.slavnostním představením v pražském prozatímním divadle oslavnou báseň pardubického rodáka dr.Jiljí Vratislava Jahna, který byl též členem Sboru pro postavení Národního divadla. 15.5.1868 zástupci pa.občanů vyjeli do Prahy ke kladení základních kamenů Národního divadla. 16.5.1968 jelo pa.banderium v průvodu hned za jízdou hanáckou a chrudims...
postavilo město na dnešním Wernerově nábřeží, na místě zbouraného městského pivovaru. Obecní zastupitelstvo 5.4.1872 rozhodlo ponechat staveniště za radnicí pro spolkové místnosti Měšťanské besedy, ochotníků a Sokola, 7.3.1873 pověřen hradecký arch. Vebr zpracováním plánů. Od 1.1.1874 jej převzala Měšťanská beseda. V přízemí měl 5 místností a v 1.poschodí sál, 4 světnice, jakož i „pavlán“. Byl t...
na okraji parčíku u sv.Jana (dnes ul Bratranců Veverkových) postaven jako protějšek Dělnického domu z r.1904. R.1913 v něm otevřen biograf Národ.
Dle rozhodnutím ministerstva školství ČSR se jim pro české autory od r.1981 stala Fotografia acacemica.
Za napoleonských válek r.1809 opustila město vojenská posádka. Měšťané chtěli založit městskou gardu, to císař v srpnu 1811 zamítl. V březnu r.1848 po vydání manifestu slibujícího konstituci vznikly v Pardubicích, Přelouči, Dašicích, Sezemicích a Bohdanči Národní gardy, úředně Národní stráž. Českým velitelem jmenován generálmajor kníže Josef z Lobkovic, dříve velitel jezdeckého pluku v Pardubicí...
ustavena v Pardubicích 8.12.1935 pro zvýšení brannosti obyvatel, jedním z organizátorů byl dr.Antonín Blahout, ředitel pa.reálky.
se sídlem v Pardubicích, 26.4.1926 ustavující schůze, jednateli se stali Emil Dokoupil, Josef Vaněk a Václav Vetešník (1885-1949), pa.městský zahradník. R.1927 založila pokusnou jiřinkářkou zahradu - Jiřinky.
Památník Zámeček odhalen 31.10.1949 na popravišti z r.1942 v areálu Zámečku v Pardubičkách. Od r.2010 jsou Národními kulturnímu památkami pa.Zámek a Krematorium.
Pardubické bodláčí, humoristický časopis, vycházel příležitostně v l.1921-23, majitel a vydavatel Ing.František Votke.
sbíral Karel Jiříček, protokolista Okresního úřadu v Pardubicích, zemřel 2.3.1863 v Padubicích. Sbírku více než 2000 národních písní odkázal českému muzeu.
8.7.1900 na Olšinkách národní slavnost přátel shody československé. 12.8.1900 velká Národní slavnost pořádaná Národní jednotou na Olšinkách s názvem „Vstup do 20.století“
V roce 1923 uspořádal Svaz československých pilotů ve spolupráci s Československým aeroklubem první ročník uvedené soutěže. Protektorem byl prezident republiky T. G. Masaryk. Tento ročník soutěže se letěl na trati Praha (Kbely) – Pardubice – Hradec Králové – Praha (Kbely) dlouhé 200 km. Otočným bodem v Pardubicích byla Zelená brána. (Další ročníky soutěže se letěly na jiné trati, která nevedla pře...
V roce 1923 uspořádal Svaz československých pilotů ve spolupráci s Československým aeroklubem první ročník uvedené soutěže. Protektorem byl prezident republiky T. G. Masaryk. První ročník soutěže se letěl na trati Praha (Kbely) – Pardubice – Hradec Králové – Praha (Kbely) dlouhé 200 km. Otočným bodem v Pardubicích byla Zelená brána. (Další ročníky soutěže se letěly na jiné trati, která nevedla pře...
Již začátkem r.1945 vznikly v Pardubicích tajné revoluční národní výbory. Ty 8.5. převzaly od okupantů správu města i okresu. V Pardubicích to byly Místní národní výbor -MNV, první předseda Václav Kvaček a Okresní národní výbor-ONV, první předseda dr.Antonín Blahout. R.1949 vznikl podruhé Pardubický kraj spravovaný Krajským národním výborem-KNV. Pardubický okres rozdělen na tři malé, holický přel...
Kolem r.2000 krásnou naučnou stezku podél starého Labe- Labiště připravili žáci ZŠ Polabiny. Upozorňovala na vzácné, pozoruhodné přírodní prvky přímo v centru Pardubic. Měla být podnětem pro Magistrát, aby tuto přírodní památku, narušenou náspem Hradecké silnice a stezkou do Polabin, nechal vyčistit, zprůtočnit a požadoval její vyhlášení chráněnou přírodní památkou. Úřad i pa.ochránci přírody tent...
Jeden z nejvýznamnější projektantů rozvoje Pardubic, dlouholetý tvůrce jeho Směrných územních plánů. Narodil se 13. 11. 1912 v Lázních Bělohrad v domě čp. 80, vystudoval reálku v Hradci Králové, kterou ukončil maturitou r. 1929. Protože ho zajímaly výtvarné a technické předměty, rozhodl se pro studium Vysoké školy architektury a pozemního stavitelství v Praze, kterou ukončil státní zkouškou r. 193...
Návštěvnost Pardubic je prý nízká, bohužel jen podle neúplných statistik. Pardubice hostily návštěvy mnoha významných osob, některé nevítané. Sta záznamů má p.Miroslav Klimp ve svých výročích. Zde z nich jen ty nejvýznamnější: 14.9.1363 Arnošt z Pardubic hostil na svém pa.hradě krále a císaře římského Karla IV. 22.-23.7.1497 návštěva krále Vladislava II.Jagelonského na pozvání Viléma z Pernšt...
se měnily velmi často, bývaly velmi pestré. V posledních letech však bývají nic neříkající jakoby jejich původci postrádali fantazii a znalost minulosti a osobností Pardubic. Více názvů např. vystřídala Bartolomějská ul.: r.1537 Pod školou, 1549 Do krámů masných, r.1792 Masnokrámská, po r.1800 Řeznická, dnešní název má od od r.1881. Názvy byly spíš lidové, záležely na lidové tvořivosti, nikoliv n...
15.12.1295 První historická zmínka o Pardubicích v listině papeže Bonifáce VIII. 1313 První zmínka o majitel Pardubic, Puota z Pardubic. 29.12.1340 Arnošt z Hostýna ve své závěti snům odkazuje tvrz Pardubice s „městem novým“ . 1359 otevřen farní kostel Zvěstování P.Marie, město získalo faru. 28.4.1421 vypálen klášter klášter cyriaků s nimiž je spojena první zmínka o Pardubicích. 8....
čp. 81 Zelené předměstí vedle zvonice, průčelí široké 1,5 m.
R.1906 mezi 17 031 pa.obyvateli, 539 Němců, z toho 323 vojáků, r.1929 z 25 162 obyvatel 551 Němců, 2 %, patrně nejnižší procento mezi větším městy v Čechách.
Pernštejnský špitál z r.1510 nebyl učen pro nemocné, ale pro chudé a opuštěné. R.1550 zaplatilo město za „udělání dvou sroubků mezi branami pro lidi, které se smyslem pominou“, někde na Bělobranském nám. Nemajetným poddaným poskytoval od r.1773 lékařskou pomoc zámecký lékař. Péči o choré obcím ukládal císařský patent z r.1784. R.1795 pověřila obec lékařskou péčí o chudé doktora Josefa Fichtnera, p...
dříve samostatná obec jižně od Pardubic na levém břehu Chrudimky. U obce nalezena kamenná čepel, doklad osídlení v mladším období starší doby kamenné. Na pravém břehu stála tvrz ze 14.století chráněna dvěma náspy a vodními příkopy, zůstalo rozsáhlé, čtyřhranné tvrziště porušené silnicí do Pardubic. Tvrz byla sídlem vladyků Holců z Nemošic, v erbu měli tři kapry. Prvním známým je Vilém z Nemošic z...
přírodní památka vyhlášena r.1982, katastrální území Droznice, Nemošice, Pardubičky, výměra 8,45 ha, nadmořská výška 230-240 m. Zalesněná stráň, strmá říční terasa, nad pravým břehem Chrudimky mezi Nemošicemi a Drozdicemi. Tvoří ji svrchnokřídové vápenité jílovce překryté svahovinami. Ojedinělé výchozy ve starších umělých odkryvech, kde nalezeny zkameněliny živočichů křídového moře. Jedinečná uká...
osa Jesničánek z Chrudimské ul.do Nemošic, pojmenována r.1932
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Provozovatelem webu je
Klub přátel Pardubicka
Klášterní 54
Pardubice
530 02
