Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka



Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy


Hesla v Parpedii dle abecedy:



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67



Pipenec

část studáneckého lesa mezi Studánkou a Staročernském, severně od železničního koridoru. Původ názvu neznámý, snad od pípání početného ptactva. Statisticky veden jako městská část s jedním domem, býv.hájovnou na východním okraji lesa, r.2001 3 obyvatele.



Pírka Josef

Narozen 6.6.1861 v Pardubicích Zemřel 7.6.1942 v Pardubicích Vyučíl se u akad. Malíře fotografem a po čtyřleté praxi si otevřel vlastní fotografický závod. Za své snímky obdržel čestný titul dvorního fotografa knížete nassavského. Pracoval i pro císařský dům a šlechtu. Byl významným přispívatelem do novin a časopisů. Jeho práce tiskly přední české listy. Velkou sbírku jeho fotografií má Východoč...



Pírkův dům

Přízemní dům čp.94 na Královské třída koupil r1895 pa.známý fotograt Josef Pírka, na jeho místě postavil dvoupatrový dům s průjezdem, kterým se procházelo na stezku mezi ploty vedoucí do dvora Bubenče. Dům po r.1948 znárodně, získal jej Park kultury a oddechu, který zde měl kanceláře, v přízemí zřídil miniaturní mládežnický M-klub a ve dvoře postavil výstavní halu. Po r.1990 dům zprivatizován, zís...



Písemnictví

Pardubice ani Pardubicko nemají krajově typicky charakteristického spisovatele. Podivuhodný zjev, že město prudkého a po nejedné stránce nesmírně zajímavého růstu nenašlo takového básníka, jenž by si z něho učinilo více než kulisu. Při tom pa. kulturní dějiny jsou z nejdelších. Začít můžeme u Arnošta z Pardubic, prvního arcibiskupa pražského, vysoce vzdělaného. Inspiroval rozvoj literatury, napom...



Pískařství

Písek na stavby se těžil z Labe, bylo to namáhavé, sezonní zaměstnání, hlavně obyvatel Ležánek, kde se také písek prodával, asi do r.1948. Po zámrzu řeky pískaři lámali led pro pivovar, řezníky a hospodské.



Piskora

slavná pa.nožířská firma s dlouhodobou tradicí, založena r.1852, snad zhotovovala i delší chladné zbraně pro účastníka pa.parforsních honů.



Písková ulice

Rosice z ul.J.K.Tyla na sever, název tradiční.



Písnička

Dobová dosti dlouhá pa.písnička z počátku 17.stol.o nepočestné pa.dívce Dorotě Jiráňové z přední pa.rodiny otiskly Zprávy KPP č.3/1967. V Kabaretu ASP (Akademického spolku pardubického) po r.1920 zpívány písničky: „Zámecká kašna“ a „Pohádka o zubru“, melodii složil, ale nikdy nenapsal, dr.J.Schulhof, slova dr.K.,Krpata. Z té doby je i „Vzpomínka na Pardubice“ Polka Mazur od D.A.Jelínka. K Celostát...



Píšové - bratři Píšové

známý pa.obchod železem, nástroji a zbožím kovovým. R.1886 Antonín Červenka založil železářský obchod v barokním domě na Bělobranském nám. Po jeho smrti obchod převzali bratří Jaroslav a Stanislav Píšovi, kteří jej vedli pod firmou Bratří Píšové od 7.-5.1910, pak jediným majitelem Stanislav. R.1927 koupil dům čp.1 Bělobranské nám., přestavěl podle návrhu arch. K.Řepy, obchod podstatně rozšířil, ...



Pištorova ulice

dříve Okružní po západním okraji Ohrazenic. Jiří Pištora (19632-1970), pa.rodák, básník, publicista, v l.1963-64 redaktor časopisu „Tvář“. Autor básnické sbírky „Hodiny na řece“.



Pivo Pernštejn

Označení piv vyráběných v Pivovaru Pardubice. V roce 2014 se jedná o tento sortiment vyráběných piv: Pernštejn nealkoholické pivo, Pernštejn Světlé výčepní, Pernštejn polotmavé výčepní, Pernštejn Vilém 11°, Pernštejn světlý ležák, Pernštejn Granát, Pernštejn Kvašňák



Pivovar

Městský pivovar, Farní pivovárek, Zámecký pivovar. R.1871 zanikl městský pivovar, 29.1.1871 rozhodnuto založit Akciový pivovar Pardubice, za vedení starosty Karla Černíka ustaveno dvacetičlenné zakládající sdružení „Akciové společnosti pivovaru právovárečného měšťanstva v Pardubicích“. Vypsalo 1000 akcií po 200 zlatých, každému vlastníku právovárečného domu nabízelo za převod starého práva jednu...



Pivovarský kopec

v pa.rovině ojedinělá nerovnost vhodná k zimním radovánkám, celoročně do výstavby sídliště Nábřeží Z.M. S pivovarskou loukou velké přírodní hřiště mládeže z okolí. V 60.letech se zde konalo několik ročníků „Malé pardubické“, podzimního závodu v běžecké cross country. V té době na pivovarské louce neúspěšné pokusy založit v Pardubicích odd.rugby. Do výstavby nábřeží Z.M. Zde byla školka okrasných d...



Plány Pardubic

První orientační plán Pardubic nakreslil r.1848 pa.rodák Antonín Schwarz. V meziválečné době vydali několik plánů malého formátu pa.vydavatelé. První poválečný plán Pardubic r.1966 vydala n.p.Kartografie Praha, omezeného formátu, nízké kvality, texty obsahovaly řadu chyb, na které upozornil KPP r.1979 a r.1986 další vydání doplněné o novou výstavbu, kvalitativně nezlepšeny. R.1971 pa.Geodezie vyda...



Plavání

bylo dlouho „popelkou“ v historii pa.sportu, přestože již r.1919 byly konány první plavecké závody na Chrudimce pod sokolovnou. Uspořádal je tehdy S.K.Pardubice u příležitosti 20let trvání klubu. Líhní plaveckých talentů se stala (po otevření Městských lázní r.1964) TJ.Dynamo Pardubice.



Plavba - Splavnění

Plavba po Labi má staletou historii, snad sehrála významnou roli při vzniku Pardubic. Pardubice neležely na významnější pozemní komunikaci. Ale po Labi se již ve 13. stol plavilo dříví, především pro Kutnou Horu z lesa Království sahajícího tehdy až k Loučné. Snad již prvním známý majitel Pardubic Půta z Dubé, zmiňovaný r.1318, získal právo vybírat pod svou tvrzi na soutoku Chrudimky a Labe clo ...



Plavecké sporty

Už od r.1924 se konaly pravidelné exhibiční závody na Chrudimce, někdy včetně skoků z oblouku železného mostu, předchůdce Prokopova mostu, pak i z něho. Závodní plavání se v Pardubicích zákonitě rozvinulo teprve po otevření koupaliště u Cihelny r.1960 a krytého 25 m bazénu (Městských lázní) na Olšinkách r.1964. Nezpochybnitelnou zásluhu na jeho rozvoji měl učitel a trenér Miroslav Švec, který podn...



Plavecký areál

Navržen a naplánován před r.1960, měl mít tři části: Městské lázně rekreační, rehabilitační, očistné s 25 bazénem, stavba zahájena 1959, dokončena r.1964. Sportovní plavecký objekt 50m bazénu se skokanským bazénem a 10m věží, stavba zahájena r.1964, nato ji Vč.KNV zastavil, dokončena r.1990. R.1990 městské lázně vyžadovaly obnovu, namísto toho byl objekt Městských lázní roku 1994 na 99 let prona...



Plemenářský podnik

po znárodnění jméno býv.Hřebčince Nemošice a název ulice v Nemošicích vedoucí k němu.



Ples perníku

První uspořádán r.2010, bude se konat každý rok vždy první sobotu v březnu, 5.3.2011 2.Ples perníku v KD Hronovická ul., při příležitosti zahájení 8.sezóny Muzea perníku v Perníkové chaloupce v Rábech u Pardubic.



Pletárna

Viktora, založena na Pernštýnském nám, před r.1938 továrna Na Spravedlnosti, typická pardubická továrnička na 12 ha pozemku s jednopatrovou administrativním budovou 30 m dlouhou, 50 zaměstnanci. Po r.1940 provoz a.s.Telegrafie Pardubice, válečná výroba. Po r.1995 úřad práce, objekt dostal nové čp.2011.



Plochá dráha

Motorizmus. Popularita Zlaté přílby dala i popud k vzniku motocyklového závodu na ploché (škvárové) dráze Všesportovního stadionu. Zde se konal 31.7.1931 I.ročník Memoriálu Jiřího Kristiána Lobkovice. Poslední ročník se jel r.1938. V l.1946-49 se jezdil Hladěnův memoriálu na ploché dráze na hříšti Na Dolíčku, od r.1971 do 1975 na plochodrážním stadionu ve Svítkově, kde od r.1964 se jezdí Zlatá p...



Plodr

místní jméno obecního pozemku na pravém břehu Chrudimky, který Egona a Karel Winternitzovi dle smlouvy z 4,5,1910 směnili za svůj mlýn Na Valše a r.1911 zde postavili automatické mlýny. Jinde se to jméno neobjevuje, dle dr.Theina se snad jedná o zkomolení jména Prater.



Plovárny

Městské lázně existovaly v Pardubicích již od 1.pol. 16.stol. přírodní říční plovárny: na Labi Občanskou, Turistickou, Na špici a na Chrudimce pod Vinicí Vojenskou, Arosa, Ostende viz Plovárna ZKPP 1-2/2011str.42, První letní venkovní koupaliště Ostende na levém břehu Labe otevřeno pro veřejnost již v 70.letech 19.stol. R.1877 přibyla tzv. Občanská plovárna na pravém břehu Labe nad soutokem Labe...



PLUK

Pardubický lidový umělecký kolektiv - lidový umělecký soubor založen r.1973, 23.4.1988 oslavil 15 let trvání, na výroční konferenci DK ROH Dukla obdržel čestné uznání, vedoucímu souboru Rudolfu Kondrátovi předána stříbrná plaketa za budování města Pardubic.



Plyn - plynárna

O zřízení plynárny v Pardubicích se jednalo již 1.2.1869 z iniciativy podnikavých jednotlivců, především poštmistra Jos. Krause. Opakovaně s radnicí jednal Vojtěch Fuchs. Věc odložena, ožila opět r.1881. Dne 28.11.1881 ustavena komise pro výstavbu plynárny ve složení MUDr František Markl, PhDr.Jiljí Vratislav Jahn a prof. Antonín Barborka. Pro rentabilitu bylo nutno zajisti min. odběr 2000m3 ročně...



Plynostav Pardubice

S centralizací výroby svítiplynu vznikla potřeba stavět dálkové plynovody. K tomu měly nejblíže Východočeské plynárny n.p. Pardubice, který stavěly místní plynovodní sítě i dálkové plynovody. Rozhodnutím ministra průmyslu odštěpením z Východočeských plynáren n.p.v Pardubicích vznikl 1.7.1949 n.p.PLYNOSTAV, stavebně montážní podnik, úspěšně se rozrůstal. Získal téměř monopol na stavbu dálkových ply...



Pochod energetiků

pořádaný od r.1979, na dvou trasách 15 a 30 km od pa.teplárny přes zdymadlo po pravém břehu Labe na Kunětickou horu a přes Kunětice, Počáply zpět, trasa 15km po levém břehu Labe, trasa 30 km přes Černou z.B.a Nemošice k teplárně. Třetí ročník 26.9.1981.



Pochod hladu

24.11. 1933 z Holic a Sezemic do Pardubic, před Pardubicemi rozehnán.



Pochod Míru

od Památníku Zámeček do Ležáků, 1.ročník uspořádán 25.6.1972, 18.ročník 24.6.1989 start v sobotu ve 22 hod. u Památníku Zámeček, 1500 účastníků



Pocta

snad oficiální název pro úplatky nutné pro získání či potvrzení majestátů, dosazení purkmistra i pro podporu žádostí na vrchnost za dob, kdy Pardubice byly královským komorním – poddanským - městem



Počápelská ulice

Na Bílém Předměstí, krátká spojka z Pospíšilova náměstí na ul.Na Okrouhlíku, kde na ní navazuje novější ulička U Háje. Pojmenována r.1942. Počáply dříve samostatná obec za Bělobranskou dubinou, nyní sloučená se Sezemicemi.



Počestné paní pardubické

název filmu natočeného roku 1944 podle veselohry Mistr ostrého meče, kterou napsal pa.rodák JUDr.Krpata. Režie: Martin Frič Scénář: Karel Steklý, Karel Krpata (divadelní hra) Kamera: Václav Hanuš Hudba: Jiří Julius Fiala, Vilém Prokop Mlejnek Hrají: František Smolík, Jiřina Štěpničková, Eman Fiala, Ferenc Futurista, Terezie Brzková, Marta Fričová, Zita Kabátová, Jindřich Plachta, Jaroslav Marvan...



Počítače

28.6.1966 ředitel n.p.TESLA Pardubice inž.Přemysl Musil zahájil zkušební provoz samočinného počítače MINSK v novém organisačním a výpočetním středisku podniku. Po r.1970 v n.p.TESLA Zámeček v nové výškové budově zahájen výroba počítačů, nabyla úspěšná, ředitel Ing.Utíkal odvolán. - 25.1.1985 G.ř. UNICHEM dalo do provozu nový sálový počítač EC 1055, instalovaný za 4,5 měsíce bez přerušení pro...



Pod borkem

název pozemku jižně od Starých Čivic při ulici K Hladíkovu.



Pod Břekovcem

název pozemků jižně od Starých Čivic při silnici na Čepí.



Pod břízkami

podél městský hřbitovů s krematoriem, ohraničuje na severu Jesničánky, pojmenována r.1930 podle březové aleje z r.1881od založení hřbitovů vícekrát obnovené.



Pod hrází

pozemky západně od Štětína na levém břehu Chrudimky, pod hrází býv. Mnětického rybníka



Pod Lipami

ve Studánce ze Spojilské ul. na sever, navazuje na ní ul.Věry Junkové. Je zde známá Vojtěchova restaurace. Pojmenována r.1948 podle staré lipové aleje, která vyžaduje obnovu. Dříve se jmenovala Široká.



Pod ptákem

"Polabiny pod ptákem", "V ptáku", staré názvy název luk a pastvin za Veselkou až k u Labi, kde se konaly lidové slavnosti se soutěžemi ve střelbě z kuší "ku ptáku", na dřevěného ptáka na vysoké tyči. Od r.1784 zde byl dvorec Na ptáku. "Polabina Pod ptákem" na starších plánech města nábřeží za "jízdeckými" kasárnami a pivovarem. Název a prostor zanikly. Dnes je zde Masarykovo náměstí, ulice...



Pod Studánkou

dříve pozemky na katastru Studánky, kde stojí sídliště Dubina. Od r.2007 nová ulice na severovýchodním okraji Dubiny, údajně podle malé studánky, které je v místě, spíš by to měla být ul. Nad studánkou.



Pod školou

nejstarší název Bartolomějské ul., uváděný již r.1537, podle první české školy, která byla v l.1522-1776 v domě čp.82 na začátku ulice.



Pod Trojicí

les a pozemky severně od kaple Sv.Trojice, mezi ul. U Trojice a Labem.



Pod Vinicí

jedno ze starých jmen Bulharské ul., původně polní cesty asi ještě než byla postavena železnice.



Pod Vinicí

podle statistiky část Pardubic, Zelené Předměstí, MO V, patrně ul.K Vinici, r.2001 zde byly 4 domy, 4 byty a 12 obyvatel, z toho 4 ženy.



Pod zahradami

Studánka, jednostranně zastavěná ulice od konce ul.Pod Lipami ke stadionu TJ Slovan, po druhé straně parkový areál ZŠ Studánka, nová ulice pojmenována r.1963.



Pod zámkem

alej od Labské brány zámku podél tenisových kutrů na konec Labské ulice u zdymadla na Labi, kde býval starý labský most. Pojmenována r.1948.



Podchod u Zelené brány

- 13.2.1971 zahájena stavba podchodu u Zelené brány, předpokládaný náklad 1,5 mil Kčs. - Leden 1972 postaven montovaný most přes výkop podchodu, odkryty základy středověkých hradeb, chránících vjezd o města, t.zv.barbakán. - 10.4.1972 oznámeno: Začištěny svahy a základové plochy, výkop připraven pro pokládání izolace, vykopáno 3000 m3 zeminy, 68 m3 hradeb - 5.11.1973 u Zelené brány otevřen podc...



Podchody

Nejstarším a jediným podchodem pod tratí do Č.Třebové byl t.zv.kanálek, postavený současně s tratí pro potok ve Studáneckém lese tak, že byl průchozí a užívaný. Při stavbě žel.koridru zrušen, zřízena nízká propust pro potok většinou suchý, pro lidi neprůchozí. - 1.8.1961 zahájena příprava pro stavbu pochodu pod zastávkou u nemocnice, otevřen r.1962 - 1.7.1966 otevřen nový podchod ze Sladkovs...



Poddaní

7.5.1560 Jaroslav z Pernštejna propustil všechny poddané, protože pa.panství prodal královské koruně, Pardubice se staly královským komorním městem, ale měšťané se obratem stali poddanými královské komory, byl jimi do zrušení poddanství r.1848.



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67

 

 

Parpedie - Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka.              Provozuje Klub přátel Pardubicka © 2014