Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Od r.1948 ulice ve Svítkově r.1994 přejmenovaná na Přerovskou.
od r. 1998 průtah Starými Čivicemi
bezplatné půlroční kurzy pro výchovu učitelského dorostu při hlavní škole. V Pardubicích od r.1822 do 1851, vychovaly 650 učitelů, závěreční zkoušky se konaly u konzistoře.
ves na pardubickém panství, o pravěkém osídlení svědčí nález pole žárových hrobů lužické kultury. Bývaly zde rozsáhlé přerovské bory, jejich pozůstatkem je zbytek Zelenobranské dubiny. Hanuš z Milheimu, držitel pa.panství, stanovil 27.května 1395 z Přerova plat 9 kop grošů českých ročně na kazatele kaple Betlémské. Jan z Pernštejna po požáru 1538 celou ves věnoval městu. Plat na kapli betlémskou...
od závodu Paramo po severním okraji Svítkova, souběžně s tratí na Prahu, až na ul.Srnojedskou u býv.přejezdu trati na Prahu.
část Pardubic, osada vznikla v 18.stol.na místě zaniklé vsi Přerov. K obnově osady patrně přispělo postavení dřevěné kaple Sv.Trojice u léčivého pramene. Záznam o ní je z r.1793 v souvislosti s hospodou a lázněmi při prameni založenými. R.1860 kaple shořela, postavena zděná. K osadě patřily pozemky k Labi, kde býval Přerovký rybník, na druhé straně Zelenobranská dubina. Na území Přerovska r.1889...
získala obec r.1638 se vsí Přerov, v 18 stol. zarostl, na jeho místě Březina v polesí Zelenobranské dubiny.
Rozsáhlá bytová výstavba od r.1950 probíhala hlavně na volních plochách formou nových sídlišť. Kolem r.1960 zbourána jezdecká kasárna za Veselkou. Na jejich místo plánováno dnešní Masarykovo nám. a v akci Palackého sever, mělo dojít k přestavbě severní strany Palackého tř., měla zmizet stará Prokopka, a zastavěny levobřežní Polabiny. Prokopka neodstraněna, přestavěna jen ul.K Polabinám a a malá...
(1907 – 1996) Narodil se v roce 1907 v Praze. Po absolvování gymnázia se stal novinářem. Založil časopis Vpřed a stal se jeho šéfredaktorem. Současně dělal tajemníka Karlu Pekárkovi, poslanci za Pardubický kraj. Za nacistické okupace spoluzaložil Tiskařské a vydavatelské družstvo česko-moravského obchodnictva a zapojil se do odboje. Po válce v roce 1945 se stal členem Prozatímního Národního shr...
Narodil se v roce 1937 v Pardubicích, kde jeho otec vykonával funkci novináře a asistenta poslance za Pardubicko – Karla Pekárka. Po roce se rodina odstěhovala do Prahy. Po roce 1945 se stal otec poslancem za Pardubický kraj. Byl však odsouzen v politickém procesu s Miladou Horákovou a odsouzen na doživotí. Rodina byla pronásledována. Maminka krátce po zatčení otce zemřela. Janovi ani j...
Nedostatek mostů nahrazovaly převozy, i těch bylo na území Pardubic málo. Nejstarší převoz přes Labe byl pod ústím Chrudimky, zmiňovaný brod zde zřejmě nebyl, r.1494 zde Vilém z Pernštejna nechal postavit dřevěný most. Převoz přes Chrudimku byl pod Vinicí, při regulaci r.1910 jej nahradila dřevěná lávka. Jediný pa. převoz přes Labe vedle železničního mostu do Rosic zanikl před r.1960 po stavbě m...
v místech nové reálky, dnešní Střední školy elektrotechnické, značně rozsáhlý, v l.1616-1648 Ondřej Čapek řečený Vykouk, majitelem poloviny, zde měl soukromé sanatorium.
za okupace název.Staňkovy ul. na Skřivánku
Příhrádek na konci Zámecké ul. je nejmladší částí pardubického zámku. Byl mu přidělen z městského území v letech 1500 – 1515 a proti sousedním domům byl oddělen hradební zdí. Do svorníku nad gotickou branou byl vtesán pernštejnský erb. (Do r. 1881 tu býval i císařský orel). Hřeben zdi s řadou střílen v slepých oknech, zdobených pozdní gotikou, byl kryt podsebitím. Oheň r. 1538 valně porušil i Příh...
byli za Pernštejnů i za komorního panství do 18.stol.nejvyššími představiteli města: 1407 – 1515 Jan Trubač 5.5.1515 pa.hejtman Bohuslav Běškovec z Běžkovic jmenoval pa.primasem (prvním radním) Jana Romána a s ním 11 konšelů, čtyři obecní radní a rychtáře. Všichni jmenovaní přísahou slíbili dodržovat poctivost v úřadě. 1518 – 1519 Kubík1519 – 1520 Jan Trubač podruhé1520 – 1521 Pavel Nejedlý z Vys...
7.4.1967 rozhodnuto postavit v Pardubicích na místě býv.kasáren obchodní dům za 60 mil Kčs, plánovaný obrat 280 mil.Kčs, prodejní plocha 5850 m2. Základní kámen položen 4.6.1971, dokončení plánováno 1.10.1974. Na místě zbouraných jezdeckých kasáren 23.8.1974 otevřen 1.pa.obchodní dům PRIOR. Postaven podle projektu architektky Žertové z Brna. R.1992 jej koupila americká firma KMART, roku 1996 za...
Lužní les s močály na soutoku Labe a Chrudimky dlouho bránili osídlení, proto k němu dochází až na přelomu 13.a 14. stol. Naproti tomu na zvýšených plošinách, převážně písčitých, s písečnými přesyp, převládaly suché bory na východě Černský, Bukovský, na jihovýchodě Jesenčanský. Patrně dříve vznikla ves na plošině nad Chrudimkou, na místě dnešní Pardubiček. V průběhu 14.stol. došlo ke změnám, zača...
na území města: Nemošická stráň a Labiště pod Opočinkem, ochrany si zaslouží zejména Labiště u sídliště Polabiny a velké zapomenuté Labiště za Hobbymarketem, v současnosti kriticky ohrožované zasypáváním.
- 16.8. 1629 v den sv.Rocha za velké bouře uhodil blesk do kostela sv.Jana Kř., srazil tašky se střechy, ale nezapálil. - 17.5.1661 sjel blesk do věže Zelené brány, poškodil zdivo na jižní straně. - 6.1.1709 nastaly kruté mrazy, mezi 6.1.-17.2. podle historika Fr.Červenky zmrzlo v pa.lesích na 600 jelenů a srnců, přes 200 kusů černé zvěře. - 25.3.1771 na Pardubicku napadlo přes půl metru sněh...
založen ustavující schůzí 26.9.1937. Obětavě v něm pracovali dobrovolní pracovníci: ředitel školy, konzervátor ochrany přírody Emanuel Froněk, učitel, ornitolog Josef Musílek, hydrobiolog dr. Rudolf Šrámek-Hušek, mineralog Stanislav Horák, botanik Ing. Vojtěch Horák, botanik a entomolog prof. Václav Vosyka, entomolog Vladimír Kalík aj. Shromažďovali poznatky o přírodě Pardubicka, podíleli se na j...
Dle Miroslava Klimla: Pardubice povstaly z popela a daly světu přísloví : „Skví se jako Pardubice.“, po obnově Pardubic za Jana z Pernštejna po požáru r.1538. Novější je přísloví či průpovídka, asi z 198.stol, „Já ti povím zač je v Pardubicích perník“. Mělo smysl vyhrůžky, ale asi přispělo ke slavě pardubického perníku.
Již regulační plán z r.1912 zpracovaný technickou kanceláří města podle návrhu arch.Vl.Zákrejse a ing.J.Šejny počítal s přístavem. Umístil jej pod lihovarem na západě dnešního nábřeží Závodu Míru. Znárodněné hospodářství počítalo s podstatně většími objemy přepravy. Před r.1970 zahájeny práce na splavnění do Chvaletic. R.1975 Pragoprojet Praha, hl.architek projektu ing.Keil, zpracoval studii pa. p...
18.5.1994 rada města Pardubic schválila návrh na vznik společnosti, která bude spolupůsobit při splavnění Labe do Pardubic do r.2000 a při budování pa.přístavu. Zakládající smlouva a.s. Přístav Pardubice podepsána 29.9.1994. Akcionáři se staly: město Pardubice, město Přelouč, Povodí Labe a.s., České přístavy a.s., Čs. plavba labská a.s., CEVA Prachovice a.s., COMET s.r.o., Solné mlýny a.s., UNI...
společenský klub založený r.1937.
- 6.3.1991 v Pardubicích 1.privatizační aukce - 29.12.1993 v Pardubicích poslední dražba malé privatizace, dražila se prodejna textilu na Dubině a sklad textilu v Čeperce. - 11.4.1994 začalo první objednávkové kolo druhé vlny kuponové privatizace, v pa.okrese nabízelo 16 akciových společností 5.5 milionů akcií. - 25.5.1994 zastupitelstvo Pardubic odsouhlasilo privatizaci bytů z majetku města...
Jsou listiny zajišťující základní a jiná významná městská práva, které městu uděloval panovník nebo vrchnost. Psána jsou vesměs na pergamenu, ověřeném přivěšenou pečetí vydavatele. Nejstarší pa.privilegium je z r.1498, jimž král Vladislav II.povolil tehdy ještě městečku jarmark, není dochováno v originálu. Nejstarším dochovaným originálem je listina téhož panovníka z r.1507 na vybírání cla a mýta ...
Polabiny II z Bělehradské na sever do centra, samostatná zalomená ulice, nic neprodlužující. Pojmenování r.1967, jedno z mnohých, svědčící o nedostatku znalostí pa.osobností.
strojírnu, výrobu mlýnských kamenů, založil r.1871 Josef Prokop na Palackého tř. Po jeho smrti r.1880 vedení firmy převzala vdova a firma zněla Josef Prokop, vdova, obecně se vžil název Prokopka. Od r.1883 se závod specializoval na výrobu mlýnských strojů a stavbu mlýnů. R.1894 vstoupili do vedení podniku synové zakladatele pod firmou Josefa Prokopa synové. Zahájili přestavbu a modernizaci. R.1898...
Firma vzniklá r.1990 při privatizaci n.p. Továrny mlýnských strojů Pardubice. Získala starý závod „Prokopku“, na Palackého tř. Musela jej prodat, přestěhovala se do průmyslové oblasti Černá za B., získala areál býv. elektrotechnického závodu, postavila novu administrativní budovu, úspěšně pracuje.
lng. JOSEF PROKOP se narodil 23.1.1872 v Pardubicích. Tento významný podnikatel se narodil v rodině Josefa Prokopa, bývalého hodináře, který1 si roku 1864 zavedl výrobu razítek a vinět, později také slévárnu (původně v Úzké ulici na místě dnešního Východočeského divadla, od roku 1870 přenesenou na dnešní Palackého třídu). Po smrti J. Prokopa st. řídila podnik jeho vdova Františka Prokopová. Zavedl...
obecný název pro továrnu, kterou založil Josef Prokop na Palackého tř., od r.1871 PROKOP-Mlýnské stroje. Název se zůstal areálu na Palackého tř. i po znárodnění, kdy podnik přejmenován na Továrny mlýnských strojů n.p., který postavil nový velký závod u Drozdic, i po privatizaci, kdy areál převzala nová firma „PROKOP“, opustila jej a ponechal osudu. 25.7.2002 jej v ranních hodinách zachvátil požár...
Ocelový obloukový most z Jahnovy ul.přes Chrudimku postavený r.1910 již ve 30.letech nepostačoval vzrůstajícímu provozu. Město odvážně rozhodlo o postavení nového. Starý most vojáci železničního pluku posunuli po proudu, na něj převedena doprava. Na uvolněném místě proběhla rychle stavba železobetonového mostu nové konstrukce, dle projektu Ing.Bechyně. Nový most otevřen 29.7.1935, pojmenován Prok...
Záplavám z Chrudimky zabránila její regulace v l.1907-10, napřímení, rozšíření koryta, zvýšení hrází a především Záhorského jez, jehož stavidla při povodni mohla být zdvižena, umožnit volný průtok velké vody, odplavení naplavenin i ledu. Zasypána Městská řeka, kterou velká voda měla přístup až na dnešní nám.Republiky. Tehdy provedena i první etapa regulace Labe, které Pardubice přímo neohrožovalo...
Staré Pardubice jich mívaly více, zůstal jen z Pernštýnské ul. domem čp.11 do ul.Pod Sklípky. Podobný byl z Kostelní ul.křídlem děkanství které ji do r.1895 uzavíralo, do děkanského dvora, před zbouráním křídla již i pro veřejnost průchod na Děkanskou hráz. Domem čp.82, býv. Školou, býval průchod ke kostelu sv.Bartolje, nahradil jej průchod ke zvonici domem čp.80. Průchod býval i zbouraným domem č...
založen 29.10.1951, původně měl sídlo v baráku Na Spravedlnosti, novou administrativní budovu si postavil při nové ulici do Polabin, na vznikajícím nám.Budovatelů, vedle Pozemních. Podnikové ředitelství sem přesídlilo 29.12.1961, při oslavě 10.výročí vydal pohlednice významných staveb, které budoval, především Elektrárny Opatovice, kterou postavil v l.1956-1959. Podílel se na velkých průmyslových...
Pardubický průmysl se počal rozvíjeti (velmi pomalu) od 60.let 19.stol., kdy Pardubice již byly významnou železniční křižovatkou. K výrobě mlýnských zařízení firma Julius Hübner a Opitz (založeno r.1866) přistoupila od r.1872 továrna Josef Prokop-Prokopka. Potravinářský průmysl zastupoval Wertheimerův lihovar (zal.1867), cukrovar (zal.1869) pa.pivovar (1871) a továrna na kávové nahrážky Jindřic...
Pardubice se staly hospodářským srdcem východních Čech. Úrodný polabský kraj dává znamenité podmínky pro zemědělství i pro rozvoj průmyslu, obchodu a živností. Vzniklá železniční křižovatka zvýšila přednosti města k získání průmyslu, který od 70. let 19.stol.v Pardubicích úspěšně zakotvoval. Soustředění průmyslu ve městě a okolí zvýšilo hospodářskou pozici města a dalo podklad k jeho neustálému v...
založena v 50. letech min.stol.za pardubického kraje. Oblast sice nazvána Černá za Bory, rozkládá se ještě na katastrech připojených obcí Drozdice, Pardubičky a Studánka. Měly sem být přemístěny podniky v centra města, aby uvolnily prostor pro moderní přestavbu města. Podařilo se to jen z malé části. Výstavba průmyslového areálu zahájena stavbou závodu Zemědělské zásobování a nákup- ZZN r.1952, ...
Po zahájen výstavby sídliště Polabiny začala severně od něho u býv. hostince Na Fáblovce, poněkud živelně vznikat průmyslová oblast Fáblovka, sem umístěn jeden ze závodů PLYNOSTAVU, mechanizační a dopravní závod PRŮMSTAVu, provozy a garáže pa.okresního závodu Československé automobilové dopravy – ČSAD n.p. aj.
Státní průmyslová škola, postavena 1898-99 podle plánů Jindř.Fialky, Vyšší průmyslová škola
původně po r.1950 nová silnice do založené průmyslové oblasti Černá za B., měla s ní spojovat jižní část Pardubic, Skřivánek, z Pichlovy ul. středem Pardubiček, později odchýlena po jejich jižním okraji. Místo původního průtahu průmyslovou oblastí postaven zbytečný nový úsek lesem do Černé za B., kde na ni navazuje ul.Hostovická. Původní průtah průmyslovou oblastí s provizorní dlažbou z betonovýc...
na západním okraji Starých Čivic, "Na štěpnici", r.1992 otevřena Free-zóna, později rozšířená a přeměněna na velkou Průmyslovou zónu, která postupně obsazována převážen zahraničními, podniky. Japonská firma Matsushita Communication Industrial Company se 15.10.2000 rozhodla postavit zde výrobní závod na mobilní telefony a autorádia zn.PANASONIC, 19.3.2002 závod otevřen. V zóně 14.5.2003 zahájila...
založena 1919, v budově Průmyslového muzea, r.1926 ústřední výbor: předseda Ing.Josef Prokop, místopředsedové: Karel Kerhart, Karel Jičínský, Josef Sochor, pokladník: ředitel Antonín Tlustý, vedoucí tajemník: prof.JUC. Richard Kliment. Od r.1931 podstatně rozšířená působila ve prospěch rozvoje Pardubic v nové budově Průmyslového muzea.
11.6.1901 vstoupil v platnost zákon o zajištění průplavu Labsko-Děvínského. Doba výstavby zákonem stanovená 1904–1924. Do r.1914 uspořádáno několik konferencí, jednání parlamentu, zpracována řada studii, provedeny přípravné práce, m.j.regulace Labe v Pardubicích. Projekčně připraveno splavnění Labe Mělník – Jaroměř. Válka práce zastavila. Po r.1918 opět v pracích pokračováno, m.j.postavena zdymadl...
les severně od Rosice-Kréta, západně od Trnovou. Na jeho JV okraji lesopark Jiřího Potůčka a sídliště Nová Trnová. Statistika vykazuje Prutinu jako část Trnové, r. 2001 0 obyvatel, 0 bytů.
r.1131 Opočínek r.1167 Doubravice r.1244 Hostovice, Mnětice r.1295 Pardubice, Pardubičky, papežská bula zmiňuje klášter cyriaků ve vsi Pordoby. r.1323 Krchleby, dnes zapomenutá část Lánů na Důlku. r.1325 Ohrazenice, Trnová r.1332 Arnošt z Hostýně věnoval ves Pardubice klášteru cyriaků, nazvána Pardubice Mnichové, pak Pardubice Malé, poté Pardubičky. r.1340 první zmínka o Pardubicích, „m...
Unikátní monografie Josefa Musílka, kterou r.1946 vydal Přítodovědecký klub nákladem vlastivědného sborníku "Krajem Pernštejnů".
R.1790 došlo ke změně ve správě města, zrušeno konšelské zřízení, zaveden živel byrokratický (profesionální), zřízen magistrát vedený doživotním purkmistrem, který musel být zkoušený právník. Vedle něho zasedali dva zkoušení magistrátní radové prověření co do znalostí soudní a politické agendy u apelačního soudu a gubernia. Pardubice vedli purkmistři: 1790 - 1809 František Kablík 1809 - 1821 Jan...
neboli hru na koních s velmíčem viděli Pardubáci poprvé (asi naposled) na hřišti S.K. Pardubice na Olšinkách 2.8.1903, kdy tam sehrál utkání S.K.Union a Pražský puschballový klub. 3.7.2004 se hrál pushball při "Velkém jezdeckém dnu" v Kladrubech.
les východně od Staročernská, z části v severovýchodním cípu katastru Černé za B., z části již na katastru Zminného.
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Provozovatelem webu je
Klub přátel Pardubicka
Klášterní 54
Pardubice
530 02
