Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
stanovy schváleny 25.8.1892, ustavující schůze 1.10.1892, předsedou zvolen Leopold Hruš, činnost zahájena 12.11.1892 představením historické truchlohry "Salome". Od 27.11.1893 předsedou JUDr.Josef Štolba. Repertoár té doby s převahou zábavných představení, na předním místě dobrá tvorba Štolbova. Jeho „Mořská panna“ 30.3.1901 byla 50.jubilejním představením. Po výstavě r.1903 odmítl dr.Štolba dalš...
ustaven 16.3.1909 v Praze, jeho pardubický odbor vznikl r.1919. Na jeho podnět založena akciová společnost pro stavbu krematoria, do níž město vložilo půl milionů korun, Spolek čtvrt milionu. Tak významně přispěl na jeho stavbu, po dokončení r.1923 zanikl. Následníkem je Společnost přátel žehu, která r.2009 připomněla 100.výročí jeho vzniku.
od 80.let 19.stol.následník Literárního spolku, v l.1904-1911 jeho předsedou dr.Josef Štolba. Spolek zanikl za I.světové války.
do r.1851 cvičil na střelnici v restauraci U Švarců, 1868 si postavil střelnici na Vinice, zrušena r.1904.
Pěstování kaktusů a sukulentů má v Pardubicích staletou tradici. R.1910 Oskar Smrček převzal po otci zahradnictví na Bubenči, kde měl na svou dobou rozsáhlou sbírku kaktusů. Dalším pěstitelem byl Vladislav Vojta, jeho sbírka svého časů největší amatérská v ČSR. Byla místem setkávání dalších zájemců, kteří r.1966 začali uvažovat o organizaci. Z iniciativy J.Jiránka a F.Dostála se 12.1.1967 sešlo v ...
založen r.1856 Ústí n.L., před obsazením pohraničí koupil r.1938 pozemky na katastru Rybitví a Rosic. Zahájil stavbu velkého chemického závodu na výrobu organických barviv a léčiv. R.1945 znárodněn, spojen se závody n.p. EXPLOSIA, SYNTHESIA a UMA v národní podnik Východočeské chemické závody Pardubice-Semtín.
vstoupil, r.1928 do hudebního života zásluhou klavírní virtuosky A.Martinové, houslisty Kamila Kische, akad.malíř prof.Petra, prof.Brambergera, ředitele Ptáčka, V.Hrocha, K.Netušilové. Dík jim vzniklo studentské klavírní trio „J.Martin, F.A.Fryč, A.Barta a utvořeno Macákova-Martinova kvarteto. Spolek za 20 let své činnosti uspořádal přes 100 hudebních večerů. R.1949 ukončil svou dvacetiletou činno...
zřídil r.1926 na Vinici sáňkovací dráhu, jinde na Vinicí nebylo sáňkování dovoleno. V zimně 1936-37 na Matičním jezeře upravoval kluziště na ploše 125 arů, za 27 dní bruslení se zde vystřídalo 22 900 sportovců, v hodinách tělocviku zdarma bruslilo 3 087 žáků. Na vstupném vybráno 8000 Kč, nezaměstnaným, kteří kluziště upravovali vyplaceno 4000 Kč. Do spolku se přihlásilo 39 nových členů. Spolek ko...
vznikl na schůzi 10.11.1995, vzal si za úkol otevřít v budově býv. Občanské záložna Evropský spolkový dům. To se s podporou města Pardubice podařilo r.1999. K 10.výročí otevření ESD uspořádáno 26.6.2009 slavnostní setkání členů Spolku a zástupců spolků sídlících v ESD.
Záměr postavit v Pardubicích divadlo se zrodil v hlavách stolní společnosti, která se r.1880 scházela na Veselce. Profesoři reálky Gustav Heš a František Vratislav Sova, lékař dr. František Cibulka, okresní tajemník Josef Herberger, stavitel Václav Kašpar. Z jejich podnětu se 21.11.1880 sešla širší porada, která rozhodla o založení Spolku pro zřízení divadelního domu v Pardubicích. Stanovy schvál...
Po r.1960 vznikl Kroužek přátel a sběratelů grafiky asi se 20 členy, působící při ZK ROH Synthesia v Ohrazenicích. Organizátorem byl Ing.L.Bárta, odbornými garanty A.Rybička, knihkupec, vydavatel edice ERA a výtvarník J.Schletter. R.1967 uspořádán v Pardubicích celostátní Sjezd Spolků sběratelů a přátel exlibris – SSPE. Zrychlením života po r.1989 ubylo volného času, ubylo členů, kroužek se osamos...
Z iniciativy ředitele pardubické Průmyslové školy Jindřicha Fialky se v roce 1904 rodil Spolek techniků z východních Čech. V neděli 27. března 1904 se v Měšťanské besedě konala schůzka asi 25 pardubických inženýrů. Byl zvolen přípravný výbor spolku a do jeho čela postaven Jindřich Fialka. Přípravný výbor konzultoval organizační otázky s obdobným spolkem plzeňským, který vznikl v roce 1887. Po vyří...
Ačkoliv Pardubice nejsou textilním městem, staly se sídlem významného spolku textilních chemiků a koloristů, díky rektorovi VŠCHT. Spolek má dlouho tradici, založen již r.1908 ve Dvoře Králové, činnost přerušil válka. Po ní přejmenován na Internacionaler Verein der Chemiker–Coloristen - IVCC. Po II.svět.válce činnost v ČSR obnovena r.1955. Z popudu VÚOS Rybitví se v Pardubicích se konal 1.celostá...
- 22.6.1851 po vznik 1.pa.kraje na pa.zámku založen Krajský hospodářský spolek. - r.1855 ustaven občanský Cassino-Verein. - 7.a 8.10.1856 Spolek českých chovatelů koní uspořádal první dostihy. - r.1858 založen střelecký spolek. - po r.1860 založen studentský spolek Kunětice. - 19.5.1861 ustaven mužský Pěvecký spolek, 6.7.1862 přijal jméno Pěvecký spolek „Pernštýn". - 23.2.1862 ustavena Měš...
ulice na Bílém Předměstí z Dašické ulice na Pospíšilovo náměstí. Název Ve Spořilově se od r.1932 vztahoval na řadu vil v severní části ulice, jejichž výstavbu podpořila Městská spořitelna. Dnešní název nese od r.1940. V 50.letech min.století při výstavbě sídliště Dašická prodloužena na Dašickou ulici, v severní části při ní postavena základní škola Na Spořilově. Ve statistice vedena jako samost...
Městská spořitelna v Pardubicích, r.1945 jako jiné peněžní ústavy znárodně. Stala se částí České státní spořitelny. - 21.4.1975 na Palackého tř. v Pa.otevřena nová budova České spořitelny postavená podle projektu architektů Miloše Návesník, Lubomíra Drimla a Miroslava Řepy. - R.1990 Česká státní spořitelna privatizována s názvem Česká spořitelna, pardubická pobočka, původně Městská spořitelna,...
Pardubice jsou městem staré sportovní tradice sahající do konce druhé čtvrtiny 19.stol., kdy se konaly první parforsní hony. Od r.1856 je v provozu dostihové závodiště. Koncem 19.stol. zakotvily v Pa.cyklistika, tenis, kopaná, šerm a po r.1900 i motorismus, letectví, atletika a hokej. - 15.9.1841 v Pardubicích se konal první parforsní hon. - r.1885 založena odbočka Če...
zahájilo vyučování 1.9.1984, vzniklo ze sportovní základní školy, v budově býv. školy U kostelíčka, postavené r.1903. Na tréningy kanoisté dochází na Chrudimku k Sokolovně, plavci do Plaveckého areálu, veslaři daleko až na pravý břeh Labe na Arosu. R.2011 v sousedství postavena nová větší sportovní hala.
První pa.sportovní halou byl Autopavilón, jeden z mála objektů Celostátní výstavy tělovýchovy a sportu, který nebyl po výstavě zbourán, zde začínala pardubická košíková, konaly se boxerské zápasy, pořádány výstavy. 8.3. 1964 zde zahájena kvalifikace skupiny D 5 mistrovství světa v házené mužů o 7 hráčích. Krátce poté hala zbourána. - 6.9.1974 v areálu kolejí VŠCHT vztyčeny nosné pilíře sportovní...
- 10.8.1919 v rámci všesportovních pardubických dní vystoupili i čeští účastníci tzv. Peršingovy olympiády. - 8.8.1931 na Masarykově všesportovním stadionu zahájeny dvoudenní II.Masarykovy lehkoatletické hry, za účasti 61 zahraničních atletů z 9 zemí. - 15.6.1998 na stadionu na Dukle zahájeny "Řecké olympijské hry" 5.tříd waldorfských škol z Prahy, Semil a Pardubic. - 28.8.1998 v Pardubicích ...
založen r.1920, u jeho kolébky stáli velkostatkář Kokeš, známý výstavbou Kokešova a dr. Alois Cibulka, kterého osud před r.1939 zavál za moře. Za sídlo klubu vyvolen hostinec Josefa Beneše V Borku, kde ochotně půjčovány místnosti pro svlékánu i oblékárnu.
založen na 6.8.1919 na ustavující valné hromadě. Zakládajícími členy byli: František Matěna st., zvaný Kalina, první střední útočník, držitel rekordu 5 gólů v jenom utkání, Josef Matěna st. a ml., bratří Antonín, Jaroslav a Josef Michálkové, František Vavroušek, Josef Teplý, Čeněk Mužík,Viktor Bláha, bratří Václav a Karel Skálové, Josef a Arnošt Hronové. První předseda Jan Tichý.
založen r.1925, po vybudování hlavní části semtínského závodu EXLOSIA, jako rekreační sportovní sdružení zaměstnanců. Iniciátorem a prvním předsedou byl Ing.dr.Jan Mečíř. Skoro 10 let se pěstovala jen kopaná, členové bydleli daleko od Semtín, proto se vše odehrávalo o poledních přestávkách. Přesto již r.1928 byl SKE vítězem I.B třídy. Mezníkem byl r.1935, kdy závod vybudoval vzorný stadion, bohuž...
Již v l. 1930-31 fotbaloví nadšenci hráli kopanou na amatérsky upraveném hřišti Na úhorku. Sportovní klub ustaven na valné hromadě 2.2.1932, prvním předsedou zvolen Josef Tesner, místopředsedy Karel Zavoral a Vojtěch Meisner, sekretářem Lad.Brabenec, pokladníkem Ludvík Košťál. První zápas sehrán v Nemošicích se zálohou tamního SK s výsledkem 2:4. Hřiště otevřeno 6.8.1933 u býv. vojenského hřbitov...
od r.1990 nový název býv. T.J. Rudá hvězda Pardubice.
Když býv. ministr dopravy a techniky dr.Havelka r.1940 věnoval pohár pro soutěž železničářů-fotbalistů, rozhodlo se několik nadšenců založit v Pardubicích železničářský sportovní klub. Na schůzi 27.srpna rozhodnuto o vzniku, ale uvažováno zda bude samostatný či pododbor jiného SK. Rozhodnuto pro samostatný. Porozuměním železničních úřadů klubu pronajat pozemek při silnici na Přelouč, mezi hostin...
Působením studentů se z Prahy dostala kopaná do Pardubic r.1899. Ustaven studentský kroužek, jehož vedení převzal Ladislav Kučera. Nepřízeň osudu nutila kroužek stěhovat se z místa na místo: na Olšinka, za děkanství, na Zavadiku, na vojenské cvičiště... Registrace neexistovala, dobří hráči hráli jinde, Karel Kohout, Karel Antoš... Kroužek rozmnožen o nové členy, první křest „meziměstské“ utkání ...
Na počátku 20.stol vznikaly v Pardubicích kluby jak na běžícím páse, mnohé zakrátko zanikly: Pardubický team, Sparta Pardubice, Český Lev, Olympia, Viktorie, Rudá Hvězda, Novoměstký, TEAM...
Ačkoli v Pardubic mají dlouhou sportovní tradici výroba sportovního nářadí se zde nerozvinula i když pokusy byly. V době parforsních honů některé živnosti se sezonně zaměřovali na sportovní potřeby, obuvníci zhotovovali jezdecké boty, sedláři jezdecké postroj, v Pardubicích s dnes připojenými obcemi jich bylo 11, puškaři lovecké pušky a j. Sportovním či modním zbožím byly pánské hole, na ty zde ...
Vznikla po r.1970 ze základní školy Dašická, bývalé školy U Kostelíčka, od 1.9.1984 změněna na Sportovní gymnázium.
- R.1931 u Labe otevřen krásný Masarykův všesportovní stadion, založen sportovní areál, r.1947 doplněn Zimním stadionem. - V l.1950–1990 postaveny stadiony na Dukle, na Slovanech, četná hřiště u nových škol. - Po r.1950 za naplánován na Olšinkách Plavecký areál. - R.1964 otevřeny Městské lázně, zahájena stavba objektu 50 m plaveckého bazénu, 2.části plaveckého areálu, ta dokončena až r.1990....
15.4.1784 dvorským dekretem Josefa II.zrušen ve městech úřad primátora, nahrazen funkcí purkmistra. Od r.1861 nejvyšším představiteli měst byli starostové, prvním pa.starostou se 24.2.1861 stal Josef Bubeník. Od května 1945 starosty nahradili předsedové MNV, později MěstNV, první Josef Černohous. R.1990 se Pardubice staly statutárním městem v čele s primátorem.
ve Svítkově odbočuje ul.Žižkovy na sever k býv. přejezdu železniční dráhy u zastávky Pardubice-Svítkov. Pojmenována r.1965, předtím se jmenovala Nádražní.
Od 1.7.1964 připojeny k obci Lány na Důlku, s nimi od 1.1.1986 připojeny k městu Pardubice. 29.5.1993 v Srnojedech referendum o odtržení od Pardubic, ze 171 oprávněných voličů se zúčastnilo 159, pro odtržení bylo 94 občanů, dnes samostatná obec.
v Pardubicích ustaveno na ustavující schůzi 12.5.1990.
- Mezinárodními závody 28.-29.5.1889 otevřen cyklistický stadion s hliněnou klopenou drahou u borku na západě dnešní Dukly. - 21.6.1903 na Olšinkách otevřeno fotbalové hřiště SK Pardubice. - 18.3.1923 pa.fotbalový klub TEAM otevřel hřiště pod Bubenčem. - R.1924 definitivně ustaveno Družstvo pro zřízení stadionu, vedení družstva svěřeno p.Laškovi členu SK Pardubice, práce Družstva korunována r....
od r.1950 jméno dnešního náměstí Republiky, r.1962 přejmenováno na Náměstí Osvobození. Stalingrad, město na Volze, kde Sovětská armáda zastavila postup německých vojsk a obrátila průběh II.světové války, dnes se jmenuje Volgograd.
lidový název pro Třídu Maršála Stalina či -Stalinovu třídu, přežívající po přejmenování na třída Míru r.1964.
od 26.10.1945 název dnešní třídy Míru, předtím 18.5.1945 pojmenována třída Maršála Stalina. Josef Vissarionovič Stalin (1879-1953) sovětský diktátor, významně se podílel na porážce Německa ve 2.světové válce.
na Skřivánku spojuje třídu Jana Palacha s ulicí Čs.armády na okraji Dukly. Název má již od r.1930, za okupace přejmenována na Příčnou, 18.5.1945 dřívější název vrácen. Josef Staněk (1878-1916), rodák z Mikulovic, za I.svět. války povolán do rakouské armády, na frontě zraněn, zajat, vstoupil do legii, při průzkumu zajat, rakouským vojenským soudem odsouzen za vlastizradu k smrti, popraven 12.11....
byla na místě domu čp.59 Na Ležánkách, r.1552 za 70 kop Matěj, tesař, koupil „duom, kde cihelně panský byla“. - Cihelny.
přízemní s koňskými maštalemi a jízdárnou na místě dnešního Komenského nám postavena r.1776 na místě zrušených městských hradeb a rozvezených valů. Na stavbu posloužilo hradební zdivo. Téměř 100 let obklopovaly Město po západní a jižní straně. Omezovaly jeho rozvoj, hyzdily je a byly požární a hygienickou hrozbou. R.1895 je převzala obec, r.1986 zbořila.
První pa.lékárna byla v domě čp.49 Pernštýnském nám. Název stará lékárna však užíván pro tu v domě čp.51 Pernštýnské nám. poté, když r.1890 otevřena nová lékárna na Zeleném předměstí. Lékárnu v čp.51 otevřel r.1806 Josef Menšík, v l. 1846-1864 ji vedl jeho syn Vilém, pak lékárník Vilém Žegklitze, manžel jeho dcery Milady. R.1904 dům s lékárnou získal PhMg. Adolf Prouza, r.1938 ji převzali PhMr.F...
Při zahájení provozu na železnici 24.8.1845 zřízena na pa.nádraží poštovní stanice, postavena poštovní budova čp.191 za přejezdem, kde je ulice Na Staté poště. Provozoval ji poštmistr Josef Kraus. R.1854 koupil dům čp.61/62 na Zeleném předměstí, naproti dnešní hlavní poště, poštu sem přenesl. Předpokládal vznik hlavní, Královské třídy. Dům byl jedním z mála dvoupatrových. Pošta r.1891 postátněna ...
již téměř zapomenutý název třetí pa.radnice z r.1762, zbourané r.1892 pro stavbu nové, dnešní radnice na jejím místě. Dům pro radnici byl koupen za 1900 zlatých rýnských od mydláře Karla Maye. Stavbu radnice vedl stavitel F. Jedlička. Jakub Teplý ztvárnil na fasádě domu plastiku. Jedná se o obrovskou plastiku Herkula. Levicí nesl nad hlavou znak města. Ve štítu byla socha Arnošta z Pardubic. ...
Postavena r.1865. Vynikající vyšší reálka, ojedinělý ústav ve východních Čechách, na němž učilo i vystudovalo mnoho významných osobností, tu byla až do r. 1929, kdy nedaleko při Jahnově ulici byla postavena nová reálka. Pak zde byly učňovské školy mnoha oborů, které měly v bývalé tělocvičně uprostřed náměstí výukové dílny. Po r.1950 zde byla odborná škola pro vzdělání při zaměstnání, večerní a dá...
Dříve samostatná obec, 30.4.1976 připojená k městu Pardubice, část MO VI. Rozkládají se na západním okraji města při silnici na Přelouč, která po celé délce je Přeloučskou ulicí. Na západním okraji obce stávala vodní tvrz Dubánků z Čijevic. Pozůstatky valů jsou dosud patrné v zahradě čp.14, tvrziště Na valech. Rozdělením panského dvora r.1849 na západě Čivic vznikla ves Nové Čivice. Původní ves n...
Úřední název historické části dnešních Pardubic, původně celé město Pardubice. Ústředním prostorem je Pernštýnské náměstí, jemuž dominuje novorenesanční radnice z r.1894. Mimo ně je tvoří ulice: Pernštýnská, Bartolomějská, Kostelní, Zelenobranská, Zámecká, část ulice Sv.Anežky české, ulička Pod Sklípky a Wernerovo nábřeží. Do Starého Města se vstupuje Zelenou branou, je to vstup nápadný, nepřehl...
Nemošice, trojúhelníkový prostor na křižovatce ulic Ostřešanské a Vodárenské.
lidový alternativní název pro chorobinec a chudobinec, sociální zařízení, které město zřídilo na přelomu 19.a 20. stol v čp.115 Bílé předměstí, U kostelíčka.
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Provozovatelem webu je
Klub přátel Pardubicka
Klášterní 54
Pardubice
530 02
