Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka



Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy


Hesla v Parpedii dle abecedy:



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67



Technické služby města Pardubic

městský podnik zajišťující péči o komunikace, opravy, dláždění, úklid, o městské osvětlení a zeleň. Vznikl před r.1960 rozdělením značně rozvinutých Komunálních služeb města Pardubic. 13.2.1968 měly na úklid města 6 zametacích a 4 kropící vozy. 26.2. 1971 ve skladech veřejného osvětlení Technických služeb Pardubice byla již připravena souprava prvních moderních semaforů pro křižovatku Gottwald...



TechnoPark

- 20.10.2004 ustavena komanditní společnost TechnoPark s cílem zajistit výstavbu technologického centra v průmyslové zóně St.Čivice. - 21.2.2005 rektor UPa.Prof.Ing.M.Ludvig podepsal smlouvu o vstupu UPa do společnosti. - 27.10.2007 slavnostní položení a poklepání základního kamene TechnoParku Pardubice. - Stavba architektonicky vynikající dokončena r.2008 za 420 mil.Kčs, 300 mil.Kč získal k...



Telefon

Nejstarší telefonní ústředna (Tř.Jana Palacha čp.221) byla dána do provozu r.1895, umožňovala místní styk 18 účastníkům a veřejnosti jednou hovornou. Automatická telefonní ústředna fungovala od 1.6.1936. Moderní telefonní ústředna Za pasáží v provozu od 20.1.1960. Místní telefonní provoz zahájen 5.9.1895, v Pardubicích bylo 15 stanic. - 1.3.1896 Pardubice připojeny na meziměstský telefon. -...



Telegraf

Původní telegrafní stanice byla r.1857 na nádraží, Pardubice se staly jedním z prvních měst u nás, jen 18 let po 1.telegrafní lince na světě v Londýně. Od 22.9.1857 v pa.hotelu Doskočil, naproti starému nádraží, dána do provozu 1.telegrafická stanice ve vých.Čechách. Její správou pověřen Jan Weithilfer, vrchní telegrafista z Vídně. Stanice vedla celodenní i noční službu, což svědčí o rychlém růstu...



Telegrafia a.s.

Pardubice. ČSR r.1918 neměla slaboproudý průmysl. Telekomunikační zařízení pro státní úřady, ani armádu nebylo možno získávat doma. To vedlo k jednání s českými odborníky ve službách cizího průmyslu o vybudování tuzemské výroby. Založena akciová společnost na výrobu telefonů a telegrafů s 60% účastí státu, druhým podílníkem se stala Živnostenská banka. Základní kapitál činil 1 mil.Kč. Stanovy proj...



Telekomunikační ústředna a věž

Stavba zahájen na podzim r.1980. - 26.7.1981 trup věže tranzitní ústředny dotažen do výše 60m - 7.9.1983 Průmstav Pardubice, specializovaný závod Chrudim zahájil pod vedením stavbyvedoucího Františka Brendla a ved. montéra Milana Formánka na zemi montáž ocelové plošiny telekomunikační věže, která pak pomocí 8 napínacích „pistolí“ vysunuta do výše 80 m. - 6.12.1983 na telekomunikační věži tr...



Televize

Údajně již při Celostátní výstavě tělovýchovy a sportu r. 1931 probíhalo pokusné televizní vysílání z pa.výstaviště do Prahy, snad pod drátě. - 16.4.1936 v Pardubicích přednáška o televizi, na které předvedena v činnosti vysílací i přijímací stanice systému BAIRD. - 23.1.1959 montéři Vítkovických železáren dokončili hrubou montáž 112 m vysoké ocelové konstrukce televizního vysílače Východní Čec...



Tělocvična

22.10.1882 na Komenského nám.otevřena samostatná tělocvična reálky, kterou užíval i Sokol. - 23 6.1923 slavnostně otevřena sokolovna Sokola Pardubice I. - 23.1.1926 v Hronovické ul.otevřena tělocvična Dělnické tělovýchovné jednoty (DTJ), po r.1950 Kulturní dům Tesla, dnes Kulturní dům Hronovická. - 1956 postavena nová tělocvična v Pardubičkách. - 18.2.1972 ve Svítkově brigádnicky vybudovaná...



Tělovýchova

7.2.1953 sobota, v pardubickém hotelu Grand slavnostní zasedání nově ustaveného Krajského výboru pro (sjednocenou) tělovýchovu a sport, do čela postaven dlouholetý tělovýchovný pracovník Hugo Konvalinka. - 1.7. 1966 vstupuje v platnost dvoustupňové řízení článků ČSTV, bez krajských orgánů, první předzvěst chystaného rušení totalitních krajů, po r.1968 zapomenutého.



Tělovýchovné jednoty

v Pardubicích k 31.12.1971 se zaokrouhlenými počty členů, bez žactva: T.J.Dynamo 1100 členů T.J.VCHZ Synthesia 700 T.J. Tesla 700 T.J. Rudá Hvězda 600 T.J. Lokomotiva 600 T.J. Sokol Polabiny 350 T.J.PARAMO 300 T.J. Slovan-Průmstav 300 T.J. Pardubičky 250 T.J. Slavie VŠCHT 250 T.J. TMS 200 T.J. Vodní t...



Tenis

Tento sport přinesl do Pardubic baron Artur Kraus, který r.1896 přeložil z angličtiny pravidla hry, téhož roku vydaná v Pardubicích tiskem. Na zahradě svého domu (Stará pošta) dal zřídit písečný dvorec. Zde uspořádal ve dnech 30.-31.7.1896 první turnaj o titul mistra (královského komorního města) Pardubic. Zvítězil v něm poručík baron Viktor de Lago. R.1903 vznikly další dvorce na Olšinkách, r.19...



Teplárna Zelená louka

ve VCHZ Semtín postavena po r.1950, od r.1963 prozatím zajišťovala vysokotlaké horkovodní vytápění prvních bloků Polabin I. Na 15.10.1971 plánované dokončení mazutové výtopny na Židově, teplárny pro sídliště Drážka posunuto pro komplikace s kooperací, ještě 3.12.1971 úspěšně pokračovaly práce na dokončení teplárny na Židově. Pa.elektrárna r.1970 přestavěna na teplárnu vytápěnou mazutem. Od...



Teplého ulice

důležitá skřivánecká komunikace z třídy Jana Palacha po severním okraji Dukly, za vozovnou Městského dopravního podniku na ní navazuje Pražská ulice. Pojmenována r.1904. Jakub Teplý (1722–1802), významný pardubický sochař, m.j. 1773-77 autor balustrády a sousoší kolem morového sloupu před radnici, bohaté plastické výzdoby průčelí třetí pardubické radnice r.1760 a průčelí domu U Jonáše.



Teplofikace

nový technický výraz pro zavádění ústředního vytápění měst, dříve užíván výraz teplárenství. V Pardubicích již r.1935 o něm poprvé začala jednat správní rada Elektrických podniků města Pardubic. K urychlení výstavby parovodní sítě přispěla výstava budov soudu a finančního úřadu Na Třísle. Jejich vytápění zahájeno koncem r.1937. Již tehdy uvažované lázně na Olšinkách vytápěné parou z pa.elektrárny...



Teplý Jakub

Sochař a řezbář JAKUB TEPLÝ se narodil 24. července 1729 v Platěnicich na Pardubicku jako prvorozený syn sedláku Teplému a jeho ženě Kateřině. V 19 letech odešel jako vyučený řezbář studovat do Vídně na uměleckou akademii. Jeho mecenášem na studiích snad byl hejtman pardubickěho panství Franz Brandstein. Do Pardubic se Jakub vrátil již ženatý roku 1759. Za propuštění z poddanství zaplatil dvorské ...



Terakotová ostění

Mistr Jiřík z Olomouce, který řídil novou výstavbu města po požáru r.1538 navrhl místo drahých kamenných ostění a překladů, vyrábět prefabrikovaná z pálené cihlářské hlíny, terakoty. Ta dříve byla užívána na neglazované hrnčířské výrobky, sochařská díla i drobné architektonické prvky. Hromadná výroba velkých stavebních dílů byla první v Čechách. Dílce užity na ostění oken 2.pochodí o které byly do...



Tesla Pardubice

A.s.TELEGRAFIA Pardubice 31.12.1945 znárodněna, zanikla, podnik začleněn do nového celostátního národního podniku TESLA. R.1946 se stala samostatným podnikem TESLA Pardubice n.p. V listopadu 1948, na návrh zástupce KV KSČ Františka Matuška, zvolen prvním dělnickým ředitelem Václav Ouzký. R.1949 podnik inzeroval: „Výzkumné a vývojové laboratoře národního podniku Tesla drží krok se světovým pokroke...



Těsnopis

11.12.1883 v Pardubicích založen Klub stenografů.



Textilní výroba

Za panství Pernštejnů se v Pardubicích rozmohla výrova vysoce kvalitního sukna hlavně pro Pernštejnský dvůr. Po jejich odchodu z Pardubic nebyl nalezen pro kvalitní a drahé sukno odbyt, nemohlo konkurovat levnějšímu zboží pro běžnou potřebu, pa.výroba zanikla. Do nedávna ji připomínal jen místní název Na valše. Židovský podnikatel Jonáš F.Traub založil r.1881 ve Smilově ul.továrnu na prádlo, pře...



Těžba nerostných surovin

se v Pardubicích týkala jednak cihlářké hlíny pro místní cihelny. Druhým těženým materiálem byl písek na stavby. Těžen jednak kopaný v malých soukromých písnících v připojených obcích, na př.Černí za B., Drozdicích. Přímo v Pardubicích provozováno pískařství, těžící kvalitnější, praný písek do betonu z Labe.



Těžká atletika

První veřejné vystoupení předvedly r.1903 u příležitosti Východočeské výstavy pražské kluby Žižka a Bivoj v čele s populárním zápasníkem Josefe Šmejkalem. Těžkou atletiku později pěstoval zájmový kroužek S.K.Pardubice. Nejlepších výkonů dosáhl Josef Dostál v nadhozu (125 kg). V dřívějších dobách vystupovali v Pardubicích zápasníci pouze v cirkusech jako samostatná čísla. R.1930 založen TAK–Těžko...



Thein Hanuš

Narozen 17.1.1904 v Pardubicích Zemřel 30.12.1974 v Praze Vedle studia na gymnáziu ochotničil v divadle, hrál i režíroval v Ochotnickém spolku a v Akademickém spolku. Do Prahy jezdil na hodiny sólového zpěvu k prof. Egonu Fuchsovi. V letech 1922-1927 studoval paralelně na právnické fakultě a na konzervatoři. Otakar Ostrčil jej angažoval do Národního divadla již v roce 1927 a zde setrval až do od...



Thein Lev MUDr.

Narozen v roce 1871 zemřel 2.8.1937 v Pardubicích Oblíbený lékař. Působil v Pardubicích 37 let a pracoval veřejně v různých spolcích. Usiloval o zřízení pardubického krematoria. Byl též spoluzakladatelem Psychotechnického ústavu v Pardubicích.



Tiskárny

J.Sakař v souvislosti se zánikem pa.gymnázia r.1777 poněkud neurčitě píše: „na bývalé literární středisko ukazovalo tu jen zbylé knihkupectví a tiskárna“. Historicky doloženou první pa.tiskárnu založil Václav Ignác Deckert. Zřízení povolilo gubernium 12.3.1791. Provoz zahájil 20.5.1791 na Pernštýnském nám.v domě čp.61, toho dne to veřejnosti oznámil dvojjazyčným letákem. Vytiskl zde první český sl...



Tísňová linka 112

v Pardubicích zahájila provoz 1.1.2003



TJ Lokomotiva

od r.1953 název Slavoje Pardubice, sportovního klubu v Nových Jesenčanech, Na Dolíčku.



TJ Sokol Pardubice I

Josef Lernet, majitel Bubenče, Václav Bubeník, starosta, Leopold Werner, koželuh, Josef Klika, prof.reálky a Eduard Zajíček, novinář se 20.7.1863 na 1.schůzce dohodli na založení Sokola v Pardubicích, 9.8.1864 schváleny stanovy Sokola Pardubice I., jednota patří k nejstarším v Čechách. Za války r.1866 činnost utlumena. Až r.1867 stolní společnost mladých v Měšťanské besedě vydala provolání „ve věc...



TJ Sokol Pardubice II.

pro Skřivánek a Jesničánky založen 18.2.1920, vlastní tělocvičnu měl v hale býv. nádraží váleční nemocnice Karantena, Ve druhé hale dnes 23.3.1929 otevřel kino Sokol. R.1931 ustaven dramatický odbor, který využíval vlastní jeviště v hale býv.nádraží. R.1945, po zákazu za okupace, činnost obnovena, při sjednocení tělovýchovy začleněn do TJ.Lokomotiva, po r.1990 neobnoven.



TJ Sokol Pardubice III.

pro Familii a Studánku založen r.1937, cvičil v sále Bobčíkova hostince ve Familii, r.1939 zde zřízeno kino, cvičení přesunuto do sálu Vojtěchova hostince ve Studánce. Zde r. 1945 činnost obnovena, letní hřiště svépomocí zřizováno v Pardubičkách na okraj obory Zámečku, při dnešní ul.U Borku. Při sjednocení tělovýchovy začleněn do TJ.Slovan, jako odd.základní tělovýchovy měl k dispozici sál znárod...



TJ Tesla

Po sjednocení tělovýchovy r.1948 se AFK Pardubice stal závodní tělocvičnou jednotou Tesla Pardubice s 10 oddíly a 3 odbory. - červen 1988 s dvouměsíčním předstihem proti plánu v investiční akci Z dokončena víceúčelové zařízení TJ Tesla Pardubice pod Vinicí, ve dvou podlaží na 1500 m2 hala stolního tenisu, společenské sály, ubytovna s 21 lůžkem. I po r.1990 zachován název TJ Tesla, dál upravová...



Tkalcovství

Za dob Pernštejnů se v Pardubicích rozvinula výroba kvalitního sukna. Po jejich odchodu ztracen odbyt, výroba zanikla. Připomínal ji název Na valše. Kolem r.1780 dvorská komora změnila část pa.zámku na filiálku a skladiště tkaného díla „c.k.fabriky v Linci“. R.1787 zvláštní komise jednala na zámku s pa.poddanými o tkalcovské práci, nabízejíc svobodu těm, kdo by chtěl několik let přísti pro státn...



Toastmasters Intenational Pardubice Enthusiast

společnost jejíž programem je kultivování mluveného projevu a rozvíjení tvůrčích schopností jednotlivců, byla založena r.1998 jako první v ČR, má v průměru 25 členů. Dvakrát ročně se konají mezinárodní řečnické soutěže. R.2002 byla pořadatelem podzimní Evropské Konference Toastmasters Internacional. Členka Zuzana Grofová pracuje ve výboru evropského distriktu. U příležitosti vstupu ČR do EU společ...



Tolarova ulice

v Rosicích na Krétě od nádraží na ul.Legionářskou, pojmenována r.1948. Do té doby se jmenovala Jiráskova. Tolar bylo krycí jméno radisty paraskupiny Silver A Jiřího Potůčka, zastřeleného 2.7.1942 v nedalekém lesíku. Pokračováním Legionářské ul. do Trnově je kupodivu ulice Jiřího Potůčka. Otázkou je zda k duplicitě došlo r.1969 záměrně či z neznalosti.



Torstenson Lennart

Vynikající Švédský stratég a vojevůdce třicetileté války LENNART TORSTENSON (1603-1651) se zapsal do dějin Pardubic dvojím marným dobýváním města - v červnu 1643 a v říjnu 1645, a zničením a vypálením Kunětické hory v říjnu 1645. Rodák z Torsteny nejdříve sloužil u královského dvora. V roce 1630 již byl plukovníkem dělostřelectva Gustava Adolfa v Německu. Roku 1632 byl při útoku na Valdštejnův táb...



Továrny mlýnských strojů - TMS

7.3.1946 ředitel Čeněk Huňáček převzal od ministerstva strojírenství zřizovací listinu, dle které majetek fy PROKOP byl k 1.1.1946 znárodněn dle §12 dekretu prezidenta republiky č.100 Sb.u 24.10.1945 s názvem PROKOP n.p. později podnik přejmenován na Továrny mlýnských strojů n.p.Pardubice. Podnik tehdy měl cca 600 zaměstnanců. - 27.4. 1957 požár v n.p.TMS Pa.v Palackého ul.se škodou 14 mil. tehde...



Továrny obráběcích strojů - TOS

celostátní strojírenský kombinát, v Pardubicích do něho jako provoz začleněna znárodněná strojírna Bestra Pardubice, zanikl již před r.1990.



Tradice Evropy

Od r.1999 se v Pardubicích konají mezinárodní dětské folklorní přehlídky . - R.2008 10.ročník pod názvem „V Pardubicích se setkává Evropa“ zahájen 2.11.2009 za účasti souborů z Polska, Maďarka, Gruzie aj. - Od 2.11.2010 se v pa. KD Hronovická konal 12.ročník mezinárodní folklorní přehlídky „Tradice Evropy“.



Tramping

zakotvil v Pardubicích brzy po příchodu do Čech. Jezdilo se do Železných hor, nejvíce k Sečské přehradě po jejím naplnění, něž zde vyrostla rekreační střediska. V Pardubicích provozován na chatách, původně velmi prostých, po obou březích Labe ke Kunětické hoře. 26.1.1931 založeno Sdružení trampských osad Pardubice -STOP. Dle tisku bylo r.2011 v Pardubicích asi 30 trampských osad. Po r.1945 zde půs...



Tramvaje

Stavbu městské elektrické dráhy s tratí až do Chrudimi nabízel městu Ing.Křižík r.1903. Pro jednokolejnou elektrickou trať do Sezemic ponechán volný pruh vedle dlážděné silnice přes Hůrka. K realizaci pro nedostatek financí nedošlo, rezervovaný pruh zrušen po 2.světové válce. Sny o tramvaji připomínala nákladní auta maskovaná jako tramvaj i se sběrací tyčí, která se při sokolských slavnostech...



Transfuze krve

První transfuzi krve v pa.nemocnici provedli r 1928 dr.Snopek a dr.Novák soudci dr.Urbanovi.



Transporta n.p.

Pa.firma Rainberg se po znárodnění stala provozem n.p.TRANSPORTA Chrudim s označením „Mostárna“. Když se chrudimský podnik podstatně rozšířil, vzdal se pa. provozu, převzala jej TESLA n.p.Pardubice,užívala pod názvem provoz TRANSPORTA do r.1990, kdy byl restituován.



Tresty

byly za pa.panství vykonávány na několika místech. Ty uložené rychtářem či městskou radou na pranýři před radnicí nebo v šatlavě, zavřením v kládě. Trest zavírání do klády zrušen Josefem II. r.1788. U Chrudimky, spíše u Městské strúhy, neboť Červenka mluví o místě „poblíž masných krámů“, stával stojan s košem, ve kterém byli nepoctiví pekaři a řezníci třikrát hrouženi do vody. Popravy vykonávány ...



Trhy

- 8.9.1498 král Vladislav II.udělil Vilémovi z Pernštejna právo pořádat výroční trh. - 4.4.1533 král Ferdinand I. potvrdil Pardubicím právo pořádat o Hromnicích na Zeleném předměstí koňský trh a vedle něho i páteční týdenní trhy. - 22.4.1710 císař Josef I.povolil Pardubicím 4.jarmark a koňský trh. - Týdenní a výroční trhy se konaly na rynku – Pernštýnském nám., dobytčí a koňské Na Třísle a Na ...



Tři řeky

Za třetí řeku, mimo Labe a Chrudimku, je někdy pokládána Halda, přivádějící značnou část vody z Loučné až do Pardubic. Podle toho r.1945 nazván překážkový kanoistický závod Pardubické tři řeky.



Trias

základní organizace České speleologické společnosti v Pardubicích vznikla r.1987, se 16 členy zprvu zkoumala vápencové jeskyně v Železných horách, nejvýznamnější Podolskou jeskyni.



Třicetiletá válka

Když r.1618 začal stavovský odboj, který vedl ke Třicetileté válce, chovali se v Pardubicích opatrně, ale katolického faráře Matouše Appiana vypověděli z města. Vyšší úředníci na zámku se ale odboje účastnili činně, pa.forštmistr Ehrenfid Berbisdorf rytíř z Berbesdorfu se 23.května 1618 podílel na pražské defenestraci.(R.1621 v nepřítomnosti odsouzen k smrti). Město na rozkaz pražských direktorů m...



Třída 17. listopadu

hlavní osa centra z Masarykova náměstí, od bývalé Veselky, na jih k podjezdu na Skřivánek. Vyrůstala od poloviny 19.stol., po zahájení provozu železnice, podél přímé císařské silnice z Chrudim, postavené r.1819. Při jejích křížení se železnicí postaveno první pa.nádraží. R.1862 při ní stálo 8 domů. Nová komunikace r.1874 nazvána Alžbětina třída na počest císařovny Alžběty při návštěvě císařských...



Třída 7. listopadu

od r.1951 do r.1990, dle data Velké říjnové revoluce v Rusku, název dnešní tř.17. listopadu. 13.12.1989 na plenárním zasedání MěstNV schváleno přejmenování ulice 7.listopadu na ulici 17.listopadu a náměstí I.V.Lenina na náměstí Legií .



Třída Císaře Karla

přesněji třída Arciknížete Karla Františka Josefa, od r.1916 jméno do té doby Královské třídy, od r.1918 po vzniku ČSR Wilsonova tř., dnes Tř. Míru. Císař Karel I.(1887-1922), od r.1916, po smrti císaře Františka Josefa I., poslední rakouský císař, pokoušel se separátně ukončit světovou válku, zabránit rozpadu rakouské monarchie. R.1918 nucen odejít do švýcarského exilu, r.1921 vypovězen na ostr...



Třída Maršála Stalina

od 18.5.1945 název do té doby třídy Na zeleném, dnešní třídy Míru, 26.10.1945 pojmenována Stalinova třída.



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67

 

 

Parpedie - Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka.              Provozuje Klub přátel Pardubicka © 2014