Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
od Zelené brány na Masarykovo náměstí. Původně osa Dlouhého nebo Pražského, později Zeleného předměstí, vzniklá řídkou zástavbou zemědělskými dvorci, ještě na počátku 19.stol dřevěnou. Zděné domy vyrůstaly po požáru 1835, kdy shořel celá jižní strna ulice. Kníže Lichtenstein, zakladatel parforsních honů, postavil r.1841 pro svou manželku „vkusný“dům, první jednopatrový. R.1843 naproti postavil J....
v letech 1946-1948 jméno dnešní Nádražní ulice v Rosicích. Franklin Delano Roosevelt (1882-145), 32.prezident USA v l. 1933-45, významně přispěl k porážce Německa za 2.svět.války.
dříve Pragoděv Pardubice, ojedinělý závod lehkého průmyslu v Pardubicích, 1.7.1988 se stala samostatným státním podnikem, ukončena neefektivní podřízenost VHJ Prostějov. Po privatizaci zanikla.
Narozen 19.7.1871 v Pardubicích Zemřel 25.6.1919 ve Vídni Po absolvování pardubické reálky studoval na české vysoké škole technické v Praze. Od roku 1894 působil ve státní službě a osvědčil se jako specialista v problémech železnic. Roku 1909 byl jmenován ředitelem tratí státní železniční společnosti, od roku 1911 byl již odborovým přednostou na ministerstvu železnic a 3.11.1911 byl jmenován min...
Středem Nového Města se stalo nové náměstí dvakrát větší než Pernštýnské. Založeno rohovou budovou Státní průmyslové školy r.1899. R.1913, ještě nedlážděné, nazváno Trnkovo, r.1918 přejmenováno na náměstí Čs.legií, od r.1940 vrácen název Trnkovo, od r.1945 opět Čs.Legií. Ing. Otakar Trnka (1871-1919), pa.rodák, železniční odborník, rakouský ministr veřejných prací, podpořil rozvoj Pardubic, rozšíř...
připojená část Pardubic v severním sektoru, patří do MO VII, ale stavebně propojená s Polabinami MO II,organizační spojení by bylo výhodnější. Dříve samostatná obec při silnici na Bohdaneč, první písemná zmínka r.1325. Archeologické nálezy svědčí o dávném osídlení. Trnová patřila k panství opatovického kláštera, které r.1421 zabral Diviš Bořek z Miletínka a jeho držení mu r.1436 potvrdil císař Z...
malé sídliště s cca.450 byty, dokončené před r.2009 mezi Trnovou a Rosicemi v sousedství pomníku a ulice Jiřího Potůčka. Ulice sídliště pojmenovány dle výsadkářů z V.Británie, kteří se podíleli na atentátu na R.Heydricha: Josefa Gabčíka, Josef Bublíka, Adolfa Opálky, Jana Hrubého, Jana Kubiše.
vstupní od Trnové do Ohrazenic, spojuje ulici Poděbradskou s křižovatku s ulicemi Semtínské a Hradištské, kde na ní navazuje ul.Pohránovská
byla v Rosicích na severu Kréty, r.1998 přejmenována na Kavanova.
údajně Pardubicím nabízel již Ing. Křížík a předváděl jakýsi model na Východočeské výstavě r.1903. Trolejbusovou dopravu prosazoval do svého zániku r.1949 Klub přátel Velkých Pardubic, byla zahájena až r.1952. Zkušební jízda na lince Semtín-Bohdaneč provedena 28.12.1951 večer. Slavnostní zahájení trolejbusové dopravy 20.1.1952 v 11 hod., linka dostala č.3, 22.1. zahájena pravidelná doprava. Jezdil...
přísloví rozšířené po Čechách v 16.stol., vyvolané skvělou výstavbou Pardubic Janem z Pernštena po požáru r.1538. Zmiňuje je exulant Mistr Pavel Stránský ve spisu Respublica Bohema ještě r.1645.
starověká migrační a obchodní cesta z Moravy do Prahy, na ní vznikla významná, bohatá královská města, Čáslav, Chrudim, Vysoké Mýto, na její trase zřízena císařská silnice, dnešní I/17. Místo Pardubic zdaleka míjela, zůstalo nedotčeno komunikacemi a kolonizací do druhé poloviny 13.století.
Týdenní trhy se v Pardubicích konaly zřejmě již v předpernštejnské době. Vilém z Pernštejna r.1509 přikázal, aby nebylo nic prodáváno a kupováno mimo trh. Při doplňování městských výsad 18.června 1512 pojednal o trzích a stanovil podmínky pro placení tržného z místa. Výtěžek z něho vykázán v městské počtu až r.1529. Král Ludvík povolit 19.září 1524 výroční trh- jarmark 3 dny před sv.Bartolomějem (...
Hlavní tržiště bývali na náměstí – rynku-, dnes Pernštýnském, máselný trh až do 2.světové války býval na Wernerově nábřeží, další tržiště byla na Zeleném předměstí před Kopečkem i V koutě u Veselky, na Bílém náměstí, dobytčí a koňské trhy byly Na Třísle, ohrady zde byly do r.1935, a Na Ležánkách, kde byly ohrady do stavby pekáren. Krytou podzemní tržnici chtěl postavit starosta Ing.Josef Prokop p...
stolovitá nebo truhlovitá forma náhrobku na podezdívce s krycí deskou, obohacenou plastikou ležící postavy zemřelého - náhrobek Vojtěcha z Pernštejna v kostele sv.Bartoloměje.
průtah Mněticemi od jihu k mostu přes Chrudimku, snad v trase prastaré stezky Chrudim-Tuněchody-Mnětice-Černá za.B.-Sezemice-Hradec Králové. Pojmenovaná r.1998.
les západně od Rosic část ochranného zeleného pásu chemické oblasti. Dle Rosůlka ostrov Tůnice, mezi starým ramenem Labem a na novým tokem po regulaci na počátku 20.století. Dnes území zvané Bahenka
východní polovina „ostrova“ mezi starým Labem a nové řečištěm po regulaci po r.1970. Před regulací zde byl pozůstatek lužního lesa s Labíšťaty, nádherný zbytek polabské krajiny. Po regulaci zde zřízeno vojenské cvičiště, na západní polovině, z části i na katastru obce Srnojedy vzniklo obrovské odkaliště chemický závodů.
Dle jakési domněnky stavěl Vilém z Pernštejna na počátku 16.stol.tak důkladné opevnění Pardubic – pevnostní dvojče zámek-město - jako poslední ochranu Prahy před hrozícím útokem Turků. Na nový útok Turků na monarchii r.1663 reagovaly Pardubic zprvu jen modlitbami, ale 8.září na radnici voláni mladí muži, každý pátý brán na vojnu. Zprávy o jejich účasti na válce s Turky nejsou. Toho roku se však n...
Na městských hřbitovech 20.5.1998 odhalen pomník 508 tureckým vojákům, kteří za 1.svět.války zemřeli v pa.karanténě. - 16.6.2003 navštívil Pardubice náčelník generálního štábu Turecka a položil věnec u památníku tureckých vojáků. -16.11.2007 Pardubice a památník navštívil turecký premiér Recep Tayip Erdogan.
pa.pobočka cestovní kanceláře čs.turistického svazu 19.11.1961 obnovila autobusovou rychlíkovou linku Pardubice-Praha, odjíždějící každou středu a neděli z Pardubic v 6.30. Pa.Turista uspořádal 17.1.1964 autobusový zájezd do Národního divadla na slavnostní představení Svatopluka za účasti pa.rodáka Hanuše Theina k oslavě jeho 60.narozenin.
Odbor Klubu Českých turistů v Pardubicích vznikl r.1894. Na veřejnost vstoupil velkým výletem na Kunětickou horu, jehož se účastnili turisté z východních Čech i Moravy, Chrudimští přijeli i s kapelou. R.1895 činnost ochabovala, r.1896 z odboru vystoupilo 14 členů, zůstalo 23. Před valnou hromadou vyvstala otázka další existence, 7.3.1898 odbor KČT v Pardubicích zanikl Redaktor Osvěty lidu Alois...
R.1923 odbor KČT Pardubice schválil návrh na postavení plovárny u Labe s převlékárnou a firmou: „KČT Pardubice - vodní odbor“. Rozpočet na postavení 7 tis.Kč, vybavení 80 skřínkami 8 tis.Kč. Náklad byl z části hrazen podílníky. Ve zprávě ze schůze 12.7.1923 zapsáno: „průběh jednání o stanovení výše vstupného pro členy, hosty, kteří nejsou podílníky, bylo bouřlivé, pro členy vstupné 2 Kč, pro tří...
Nejsou dost doceněné a propagované: Zámek unikátní přechod mezi hradem a zámkem se zachovaným renesančním opevněním, Východočeským muzeem a Východočeskou galerií. Renesanční Staré Město, se Zelenou branou a kostely sv.Bartoloměje a Zvěstování P.Marie. Krásné přírodní dostihové závodiště. Zelený pás podél Labe s pobřežní stezkou pro in-line bruslení, možností celoročního využití, venkovní aquapark ...
založený r.1967, není členem KČT, je velmi aktivní, výlety pořádá každou neděli, jednou ročně týdenní turistické soustředění. V jeho vedení se vystřídali: Zdeněk Cinkán, prof.Marcel Macháček, Jitka Brandová, Ing.Marcela Timarová.
v letech 1930-1940 a 1945–1948 jméno dnešní Polské ul. Vlastimil Tusar, (1880-1924), v l.1919-20 předseda vlády ČSR.
Výrobního družstva PENCO Pardubice založené r.1945 bylo po 10 letech přejmenováno na TVAR Pardubice, zaměřené na zpracování plastických hmot. Mělo malou, starou provozovna na Zavadilce. Odtud se v 60.letech přestěhovalo do většího, zchátralého, provozu na Vrtálně po CENTROPENU přemístěném do Dačic. Po r.1970 vybudován moderní závod za Židovem. V květenu 1978 VD TVAR uzavřelo kontrakt na výrobky z...
Březinova, Březinův zámeček, zapomenuté lidové pojmenování vily, letohrádku, u Kostelíčka, s rozsáhlými pozemky zvanými Ve tvrzi mezi ulicemi Štrosovou a Dašickou. Připomíná ji ulice Ke Tvrzi. Dnes je začleněna v areálu Domova důchodců.
někdy uváděná i jako hrad Blato, stávala na pravém břehu Labe západně od Rosic, dnes na její místo se rozšířil chemický areál Rybitví.
Vodní tvrz Dubánků z Čijevic stávala na západním okraji Starých Čivic. Pozůstatky valů jsou dosud patrné v zahradě čp.14, tvrziště Na valech.
stávala na vyvýšenině nad levým břehem Chrudimky. Je zmiňována již na počátku 13.stol. - Hostovice
první zmínka r.1244, kdy náležely pánům z Mětic, zanikla v 15.stol., zbytky tvrziště, malá homole 40 kroků dlouhá, 30 kroku široká obklopená pozůstatky náspu a příkopu, byly u čp.24.
ze 14.století stála na pravém břehu Chrudimky,chráněna dvěma náspy a vodními příkopy, zůstalo rozsáhlé, čtyřhranné tvrziště porušené v 19.stol.silnicí do Pardubic. Byla sídlem vladyků Holců z Nemošic.
V historických pramenech se uvádí jako první držitel Půta za Pardubic. Později se v jejím držení vystřídali členové rodu pánů z Pardubic. Za Arnošta z Pardubic přestavěna na vodní hrad. V minulosti se vyskytla domněnka, že stála v místě kde je roh Zámecké ul.a ulice Sv.Anežky České, přímo u cesty z Chrudimi přes Pardubičky a přes Sezemice na Hradec Králové. Dnes zde stojí dům čp.26, jehož přízemn...
je sice někdy zmiňována, ač její existence neověřena, nepravděpodobná, když ves patřila Opatovickému klášteru. Měla stát na vyvýšenině v sousedství kostela sv.Václava.
asi 1km východně od Mnětic na levém břehu Chrudimky, přesné místo neznámo, snad v dubině Liškovec, první zmínka v 15.stol, zánik v 16.stol - viz Štětín
si l km jihovýchodně od Černé za Bory na pravém břehu Chrudimky na čp.1, první zmínka v 15.stol.
R.1943 Spolek přátel starých českých rodů, odbočka na Pardubicku, prováděl soupis starých tvrzišť. R.1968 jejich soupis a mapku zpracoval historický kroužek KKP. V l.1976-1978 Zprávy KPP otiskovaly seriál článků dr.Fr.Šebka o tvrzích na Pardubicku.
pozemky u Krchleb na západním okraji Lánů na Důlku, název připomíná zaniklou tvrz Krchleby v těch místech.
dobrovolně sdružení nevidomých, slabozrakých a jejich přátel, aktivní pobočka v Pardubicích, 18.6.2007 uspořádalo vyjížďku na 70 nevidomých a slabozrakých z Pardubicka, Kolínska, Chrudimska na lodi Arnošt, kterou zpestřil jeden z účastníků hrou na harmoniku.
krátká z náměstí Republiky podél divadla na ul. U Divadla., ulici tvoří bok divadla a dva protější domy. Rohový, kde bylo od r.1910 dívčí gymnázium, patří již do ulice U Divadla. Dnešní pojmenování má až od r.1948, do té doby byla počítána k náměstí. Dříve, před postavením divadla, tudy vedla cesta od Zelené brány do Karlovy ulice, r.1881 pojmenována Úzká ulice, která výstavbou divadla zani...
zájmové i společenské sdružení tiskařů. Místní pa.odbočka se Syndikátem čsl.novinářů v Pardubicích uspořádala 14.až 28.11.1937 v Městském průmyslové muzeu výstavu obrazů a grafiky pa.rodáků, ak.malířů F.V.Danihelky a Vojmíra Vokolka.
do r.1948 v Rosicích, dnes Mánesova. Miroslav Tyrš (1832-1884), estetik, teoretik umění a tělovýchovy. S J.Fügnerem založil tělovýchovnou organizaci Sokol, v Pardubicích vznikl Sokol r.1864 a r.1923 si na nábřeží postavil sokolovnu. Průčelím obrácenou do Jiráskovy ul.
levý, nepříliš upravený, břeh Chrudimky od Prokopova mostu proti proudu po ulici Kpt.Jaroše. Od r.1913 celý břeh od mostu z Bělobranského nám, až po železniční most se jmenoval Vrchlického nábřeží. Po výstavbě Sokolovny r.1923 a skupiny vil u železničního mostu ta jižní část r.1932 nazvána Tyršovo nábřeží. Za okupace opět na celé nábřeží vráceno jméno Vrchlického. Od r.1945 se nábřeží jižně od ...
Okrašlovací spolek r.1909 navrhl sadovou úpravu širokého zámeckého příkopu, louky pod valy, to správa zámku odmítla. R.1926 ustavena Národní jiřinkářská společnost se sídlem v Pardubicích. R.1927 u děkanství v zámeckém příkopu, se souhlasem Muzejního spolku, jeho majitele, zřízena zahrada věnovaná unikátnímu souboru mnoha druhů jiřin. Během let nabyla světové pověsti. Zahrada postupně přeměňována ...
nebo Za Bavory zaniklý název území za Veselkou podle dvorce, později hostince Bavory. Ty pozemky se sousedními Na ptáku koupilo r.1894 město a na nich r.1895 postavilo rozlehlá jezdecká kasárna se stájemi, jízdárnami a dvory. Po jejich zbourání zde založeno náměstí Budovatelů, dnes Masarykovo.
zaniklý název pozemků za Labem východně od Cihelny.
v 16.stol.jméno dnešní ul.Sv.Anežky České
okrajová ulice na východě Pardubiček podle dřívějšího oplocení obory Zámečku, pojmenována r.1965. Kolem r.1980 po její východní straně zasazeno do lesa, býv.obory, 7 výškových domů, tehdy po vzoru finských sídlišť.
Název r.1515 v knize Rudé pro dnešní Bělobranské náměstí.
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Provozovatelem webu je
Klub přátel Pardubicka
Klášterní 54
Pardubice
530 02
