Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
ulice ve Svítkově z Kostnické ul.na jih do Popkovic.
ulice za Městským divadlem, od r.1881 se jmenovala Žižkova, od r.1940 se jmenovala Divadelní, dnešní název má od r.1948. V domě na rohu s Tylovou ul. bylo od r.1910 dívčí gymnázium, dům po r.1950 získal Stavoprojekt, který si k něm r.1959 přistavěl novou budovu až po Jindřišskou ul. Celý blok po r.1990 získalo město, dnes zde je úřad MO I. a sídlo Městského rozvojového fondu.
pozemky východně od Černé za B.navazující na území Na Bahenkách. Zde má stát první zdymadlo kanálu L-O- D, který na úrovni hladiny Labe nad pa.zdymadlem podejde železniční koridor.
za okupace jméno části dnešní ul.Kpt.Jaroše, od přejezdu u sv.Anny k Chrudimce.
krátká ulice na Bílém Předměstí, spojka mezi ulicemi Ve Lhotkách a Na Okrouhlíku, dříve prodloužení ul.Počápeské, jako samostatná pojmenována r.1967, vznikla při výstavbě sídliště Drážka. Háj tu dávno není, ale v těch místech před zástavbou se říkalo Ve vrbičkách, když se tu klikatil potok ze Studáneckého lesa, dříve z rybníka Studánka.
neprůjezdná ulice z Jiráskovy ulice do Anenské, pojmenovaná r.1930 dle Husova sboru, který na rohu s Jiráskovou ul., tehdy na okraji Olšinek postavila r.1928 Čs.církev husitská. Na rohu s Anenskou ul. stará poliklinika.
zaniklá kavárna v Tyršových sadech, i jezírko zarostlé, téměř zaniklé.
název jižní části Cihelny, prostranství na křižovatce ulic Studentské, K Cihelně, Kunětické a Ke Koupališti. Bývala tu pernštejnská cihelna, na je jím místě býval do 60. let min. stol.Arnoldův statek a cesta z Pardubic se u rozděloval na Prahu a na Hradec Králové. Při rozcestí od r.1728 stála kaple sv.Josefa zbořená při stavbě trolejového vedení do Bohdanče r.1952. Dnes na protějším rohu, na ji...
pokračováním ulice Na Okrouhlíku od ulice Štrossovy k Matičnímu jezeru. Kamenou vilu na rohu s Bulharskou ulicí postavil arch.Boža Dvořák. Ulice pojmenována r.1930.
dnes neznámé místo, kde jak je někdy uváděno, byl 21.4.1929 předveden 1.seskok padákem, někde na dnešním letišti.
pozemky na levém břehu Chrudimky za mostkem pod Drozdicemi
lidové pojmenování části Studáneckého lesa a mokřadu jižně od železničního koridu, kde kanálkem protéká bezejmenný potůček dříve naplňující rybník Studánka. U kanálku tvořil jezírka, dnes zarostlé, pozoruhodný přírodní útvar, kde se vyskytovala žábronožka, obojživelníco aj. vzácní živočichové i rostliny.
krátká ulice ve středu Mnětic mezi ulicemi Černoborskou a Na Hrázi. Na jejím počátku stojí kaple sv.Václava z r.1872.
lidové pojmenování okolí křižovatky ul.Dašické, Spojilské a K Pardubičkám na Slovanech. Na rohu Dašické a Spojilské stávala kaplička P.Marie zbouraná po r.1950, údajně z komunikačních důvodů. To jméno měly i zastávky MHD v sousedství křižovatky, až r.2012 přejmenovány na Slovany-Spojilská.
hotel naproti prvním pa.nádraží postavil r. 1850 pa.hoteliér, provozovatel dostavníků, Josef Doskočil, v l.1878 -1888 patřil Františku Kašparovi, majiteli Veselky, r.1928 hotel zmodernizován, nazýván Libuše. Po r.1948 zrušen, stal se sídlem krajské úřadovny Státní bezpečnosti, ve sklepích prý probíhala vyšetřování. Po zániku kraje r.1960 připojen k sousední ekonomické škole, jako obchodní učilišt...
Ten název má dvojí význam. Od r.1930 je to úřední název náměstí na Bílém Předměstí na křižovatce ulic Štrossovy a Dašické, z jihu od Bubeníkových sadu sem ústí zaslepená ulice Polská a od severu ulice Sezemická, také zaslepená. Pojmenování dle kostela Sedmibolestné Panny Marie, obecně nazývaného "kostelíček", který zde stojí od r.1710. Za druhé je obecně název vztahován na širší, blíže neurče...
Ulice po západní straně městských hřbitovů s krematoriem, z ulice Pod Břízkami na jih přes ul.Nemošickou na ulici Mikulovickou na jižní okraj Jesničanek. Krematorium otevřeno r.1923, ulice pojmenována r.1932.
lidové označení místa na konci Studáneckého lesa, na západním okraji Černé za Bory, podle kamenného kříže z r.1913 postaveného nákladem Al.K.Kuřové.
starý název jihovýchodního cípu Bělobranské dubiny až u Staročernska
pozemky mezi ul.Na Rybníčkách v Černé za B.a Půmyslovou oblastí, na jihu na ně navazují území V Krtech a Kobelník
ulice za starým nádraží podél "rychlodráhy" mezi ulicemi Havlíčkovou a Jungmanovou souběžná s rychlodráhou a její část až k jejímu ústí do Palackého tř.,po západní straně Přenádraží. Místní název U Marka užíván již dávno podle kaple sv.Marka postavené před r.1716 při cestě na Prahu. R.1869 vedle ní postaven cukrovar. Název uveden i v místopisu z r.1881. Ulice po východní straně cukrovaru, kole...
jeden z názvů dnešní Bartolomějské ulice užívaný v 18.století.
Ulice na Bílém předměstí mezi tokem Chrudimky a budovou Automatických mlýnů směřující směrem k parku Na Špici.
ulice ve Svítkově, původně na Přerovsku, spojuje ul.U Bylanky s Popkovickou, kolmo přetíná ul.Braneckou. Dříve ulice Krátká, pojmenována r.1965, podle moruší zasazených před 2.svět.válkou při pokusech s pěstováním bource morušového.
původní název ulice Žitné, která vznikla dělením obecního dvora při Karlově ul., na jižním konci dnešní Jindřišské ul., který zde byl letech 1568–1639. Před příchodem Švédů spálen a rozbourán, r.1663 obnoven, r.1779 zrušen a do r.1789 rozparcelován.
ulice v průmyslové zóně u St.Čivic, pojmenovaná r.2001 podle prvního podniku v zóně.
krátká ulice ve Svítkově souběžná s ul.Žižkovou, spojuje ulice Kostnickou a Motoristů.
pozemky na východě St.Čivic při bezejmenném náhonu z Bylanky
obecné pojmenování okolí někdejší Zemské donucovací pracovny, zejména prostoru na konci Husovy ul., jinak nazývaného Židov.
ulice v Rosicích podél průmyslové oblastí při rosickém nádraží z ul.Borové na sever k lesu. Pojmenována r.1998 podle dnes zaniklého n.p.PREFA Pardubice na výrobu stavebních dílců.
část dnešní Jahnovy ul.při ústí Jiráskovy ul., kde do umělého hradebního příkopu, Městské řeky ústilo původní západní rameno Chrudimky oddělující se na Olšinkách. Přítok vody byl regulován splávkem a stavidlem, které se vytahovalo rumpálkem.
výletní restaurace za Kostelíčkem při Dašické silnice, přezdívaní Kafarnou - hospody.
neoficiální název východní, oddělené osady obce Studánka u dnes zrušeného železničního přejezdu. Pojmenování podle zvukové signalizace příjezdu vlaku. Osada měla též přezdívku Rafanda. Dnes ta část, již stavebně se Studánkou spojena, se od r.1949 jmenuje ulice U Zábran.
prostor naproti sokolovně postavené na Olšinkách r.1923, dříve úzká spojka mezi Olšinkami a Karlovou ulicí. V 60.letech min.století byla rozšířena stavbou administrativních budov na jižní straně. Od 70.let min.stol.ten prostor spojuje s protější ulicí Jiřího z Poděbrad podchod pod přetíženou ulicí Karla IV.
pozdější název místa U rumpálku, snad se vztahoval na úsek od ul. Jiráskovy až k hlavnímu toku Chrudimky, kde od poč.20 stol stojí čtyři vily čp. 9, 8, 697 a 309, již r.1782 zde byla tři chaty.
odbočuje ze Sukovy třídy na sever kolem letního stadionu k Labi. Od 16.stol.se místo po západní straně zámeckém příkopu nazývalo "Na zábraží", bývala zde u Labe od r.1512 městská forota, skládka plaveného dřeva, v 17. stol na břehu zámeckým příkopu vrchnost zřídila koželužnu a papírnu, po r.1770 zrušené, po nich zde postaveny usedlosti čp.87, 88 a 89. Název r.1881 zkomolen Na Zábradlí". R.1916...
za okupace název dnešní Sukovy třídy, předtím Riegrova nábřeží.
dle nejstaršího urbáře název dnešní u Na Ležánkách, kde v místě domu čp.59 byla panská cihelna.
první název vznikající Žitné ulice.
pozemky při úrovňového přejezdu polní cesty jižně od Lánů na D. Asfaltovaná cesta spojující Lány na Důlku s průmyslovou zónou by mohla být základem západního okruhu odvádějícího dopravu ze západní části města a zóny přes Labe a po obchvatu L.Bodanče na D11.
ulice v Jesničánkách od severu z ulice Pod Břízkami až na ulice Mikulovickou na jižním okraji Jesničánek, pojmenována r.1932 podle staršího lidového názvu.
obecné pojmenování parku na místě býv.hřbitova, také dřívější pojmenování 3. Novoměstské školy. Po r.1958, kdy sem byl přemístěn pomník bratranců Veverkových, vše i navazující ulice, dříve Svatojanská, pojmenováno Bratranců Veverkových.
6.10.1797 u pramene minerální vody na Přerovsku na západě Pardubic dokončen dřevěná kaple zasvěcená sv.Trojici, u kapličky vznikly malé dřevěné lázně, tehdy hojně navštěvované. Ta oddělená část Pardubic s několika usedlostmi podle kapičky nazvána "U sv.Trojice“. R.1859 od měst odříznuta tratí do Rosic, na jihu již od r.1845 ohraničena tratí do Prahy, r.1860 lázně i kapličku zničil požár, na spálen...
ulice ve Studánce spojující Luční ul.po západní straně studánecké pavilónové školy s ul. Rumunskou, pojmenovaná r.1967.
tak r.1840 a později se říkalo ulici od r.1904 Pernerově,
dodnes mezi lidmi užívaný název rozšířeného konce třídy Míru, kterou tu uzavíral hotel Veselka zbouraný r.1972, který tu vytvářel klidový kout pod lipami kde bývala letní zahradní restaurace Veselky. Od 16. století se se zde říkalo "V koutě". Po zbourání Veselky byla 35 let slibována kvalitní zástavba, po několika hodnotnějších studiích zástavby na místě Veselky postaven palác MAGNUM, který ten p...
území západně od Rosic, dříve nazývané ostrov Tůnice, mezi starým Labem odříznutým při regulaci v l.1909-1911 a starým Labem odříznutým při regulaci po r.1970.
ulice na východě Studánky při železničním koridoru, kde již žádně zábrany nejsou, dříve oddělená osada obce Studánka U signálky, lidově přezdívaná Rafanda.
ulice jižně od železničního koridoru od staré brány areálu Zámečku, na konci Drozdické ulice, na východ, z části podle oplocení areálu Zámečku, pak ke křižovatce s ul.Fibichovu, za ní vstupuje na katastr Studánky a končí na ul.U Sila. Od 1932 se její tehdy jen západní existující část jmenoval Při Zámečku. Dnešní jméno má od r.1949. Tisk 22.8.1975 označil tehdy dokončené družstevní sídliště zaměstn...
zahrnuje východní část Studánky jižně od železničního koridoru s ulicemi: Dašická, Boháčova, K Silu a východní strana Fibichovy ul. Dle sčítání 2001: 248 obyvatel, 53 domů, 81 bytů.
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Provozovatelem webu je
Klub přátel Pardubicka
Klášterní 54
Pardubice
530 02
