Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
do r.1525 název dnešní Klášterní ulice, ač to jméno měl kostel do r.1532, kdy byl k němu přenesen klášter minoritů a stal klášterním.
úzká ulička na jihu Cihelny vedoucí z křižovatky U Josefa kolem restaurace Žlutý pes na západ, na polní cestu k oblouku slepého Labe, nikoliv ke koupališti, pojmenována r.1969.
v původním jádru Starých Čivic, odbočuje z Přeloučské ul. na jih a dále do polí. Pojmenována r.1998 podle mlýna zmiňovaného r.1680 jako císařský, který stál na Podolském potoce.
ve středu Popkovic, krátká ulička z ul. V Uličce na jih k letišti, dříve nazývaná Krátká. Pojmenována r.1948 dle splávku na potoce Bylanka.
na západě Svítkova, r.1965 přejmenována na ul.Sportovců
nová ul.ve Svítkově ohraničuje na jihu nové sídliště jehož uličky jsou mají jména vztahující se k Velké pardubické. Pojmenována r.2008 podle historického místního názvu.
v jihovýchodní části Slovan za železničním koridorem, z ulice U Zámečku vede na Fidrovu ul. podél železniční trati. Pojmenována r.1932. Zde byly r.1950 náhodně objeveny stopy sídliště z 13.stol., pokládané ze svědectví rozptýleného osídlení vznikajících Pardubic. Nález nebyl řádně dokumentová, je možné, že byl západněji při staré cestě z Pardubiček do Sezemic, v jejíž trase jsou dnes ulice Národ...
je od r.1942 jméno krátké ulice na Bílém předměstí, která u veterinární nemocnice odbočuje ze Štrossovy ulice k západu a ústí do Bulharské ul.v místech, kde začíná vytvářet nábřeží Matičního jezera, odtud pokračuje jako stezka mezi jezerem a Bubeníkovými sady na pěší lávku přes Chrudimku. Připomíná dřívější lidové pojmenování Tvrz - Březinova tvrz pro vilu v prostoru dnešního Domova důchodců U ...
jedna z hlavním ulic Polabin, odděluje Polabiny I a Polabiny II, spojuje Bělehradskou ul. s ulicí Poděbradskou na severu. Pojmenování z r.1963 připomíná nadšení z počátků kosmautiky.
z křižovatky s ul.Bělehradskou směřuje mezi Polabinami III a IV na jih na starý most, původně Labský, přemístěný sem po r.1960. Za nim pokračuje po úzkém provizorním náspu k novému nádraží. Toto provizorium již dáno mělo být nahrazeno novou širokou třídou, uzavírající centrum města na západě, a širokým dostatečně únosným mostem. Od vzniku r.1970 se jmenovala Říjnové revoluce, dnešní jméno má od r....
tím jménem je označena část silničního průtahu – Rychlodráhy- od podjezdu u sv.Anny přes Chrudimku k nadjezdu u nemocnice. Od r.1950 se tak jmenoval jen úsek pod železničním náspem od levého břehu Chrudimky po Jiráskovou ul., který se předtím od r.1930 nazýval Ul.7.června. Úsek za Chrudimkou se jmenoval od r.1923 U zastávky. Když v 70.letech min.stol.byl postaven most přes Chrudimku a dokončena ...
po jižním okraji čtvrti Dukla, jméno má od r.1954, kdy byla dokončena. Kapitán Ján Nálepka (1912-1943), slovenský důstojník, přešel za 2.světové války do SSSR, kde jako velitel čs.partizánského oddílu padl v bojích o ukrajinské město Ovruč
ve Svítkově spojuje ulice Žižkovu a ul.Hradčanskou. Kapitán Rudolf Popler (1899–1932), jezdecký důstojník v Pardubicích, devětkrát startoval Velké pardubické,dvojnásobný vítěz r.1926 a 1930. Na pa.závodišti se při Kinského memoriálu zabil 16.10.1932 pádem z koně. Memoriál přejmenován na Poplerův a jedna překážka nazvána Poplerův skok.
ještě r.1522 se v knize Rudé objevující název dnešní Štrossovy, ulice, snad od Vystrkova do Pardubiček, kudy se do a z Chrudimi chodilo po vzniku Pardubic původně přes klášter cyriaků, pozdější Pardubičky a Nemošice, zřejmě ještě hojně používané, ač po založení města nového svedena cesta do Chrudimi ulicí Karlovou, za Pernštejnů Chrudimskou ulicí od Veselky.
r.1533 název cesty na Kutnou Horu Zeleným předměstím, dnes tř.Míru.
na jihu Svítkova, v novém malém sídlišti, souběžná s ul.Dr.Matouška. Lata Brandysová (1895-1981), vlastním jménem Marie Letitie Brandisová, příslušnice rodu Kinských, dostihová jezdkyně, první žena, která zvítězila na Velké pardubické, r.1937 na koni Norma.
v jižní části Polabin III, z Lidické ul.na jih. R.1970 pojmenována podle obce Ležáky na Chrudimku vypálené r.1942 nacisty za spolupráci s paraskupinou Silver A. Její obyvatelé popraveni 24.6.1942 na pardubickém Zámečku
na Dubině z ul.Bartoňovy na sever, od vzniku r.1977 se jmenovala ul. J.B.Pecky, dnešní jméno má od r.1990. Lidmila Malá (1908-1942), narozená v Lánech na Důlku, pa.učitelka, odbojová pracovnice v Pardubicích, zahynula za heydrichiády, po zatčení volila dobrovolnou smrt.
krátká, pěší spojka, pasáž, mezi tř.17.listopadu a ulicí Štefánikovou, pojmenována r.1942.
na jihu Ohrazenic vychází z Trnovské ul.na západ k domovům mládeže. Pojmenována po vzniku r.1982. Marie Majerová (1882-1967), vlastním jménem Bartošová, spisovatelka, průkopnice socialistického realismu.
na jihu Rosic z náměstí 9.května na východ na ulici J.K.Tyla. Pojmenována r.1953, předtím se jmenovala Benešova. Marie Pujmanová (1893-1958), česká spisovatelka a básnířka.
na jihu Višňovky spojuje ulice K Blahobytu a Svobody u Masarykových kasáren. Marta Exnarová (1913-1941), poštovní úřednice v Pardubicích, za okupace členka ilegální odbojové skupiny. Zatčena a vězněna v Pracovně, tehdejší pardubické věznici gestapa, kde 30.10. 1941 zemřela.
r.1792 jazykově strašný název dnešní Bartolomějské ulice.
na Bílém předměstí, na pravém břehu Chrudimky od mostu u mlýnů k můstku přes Haldu - mezi mosty, za můstkem pokračuje na křižovatku s Husovou ulicí, odtud pokračuje Štrossova ulice. Oficiálně pojmenována od r.1881. Název se užíval již r.1571, kdy se možná týkal jen části k můstku přes Haldu. Později (1691) používán název Dlažení – Na Dlažení, což se vztahovalo i k ul.Na Ležánkách. Ulice začín...
v l.1930-1961, dnes Fidrova
v Nemošicích spojuje Ul. 5.května s ulicí K Hřebčinci. Jako tř.Míru připomínka jak se za studené války stále bojovalo za mír.
na východním okraji Polabin I, z ulice Bělehradské na sever k základní škole, nově pojmenována r.1990, od r.1963 se jmenovala Pionýrů.
na západě Svítkova směřuje k plochodrážnímu stadionu Zlatá přílba, název od r.1965
v Ohrazenicích v kolonii Finské domky spojuje ulici Pištorovu se Školskou. Bratří Mrštíkové, Alois (1861-1925) a Vilém (1863 – 1912) moravští spisovatelé a dramatici. Alois Mrštík 3.3.1925 zpopelněn v pa.krematoriu.
středem Pardubiček od západu na východ spojuje ulici Kyjevskou a ulicí U Borku. Od r.1948 se jmenovala Únorová, nové jméno má od r.1990. MUDr.Vilma Ducháčková, lékařka, odbojová pracovnice, zahynula 19.2.1944 v koncentračním táboře v Bräusdorfu.
ve východní části Studánky spojuje ulici Mandysovou s Lesní. Josef Musílek, (1885-1941), učitel, legionář, vynikající ornitolog, autor knihy "Ptactvo Pardubicka".
ulice ve Staročernsku vzniklá novou výstavbou směřujiíc u ul.Podhumenské na jih, pojmenovaná r.2008 podle sousední části lesa.
ulice ve Vilové čtvrti spojuje Husovu ulici s Pospíšilovým náměstím. Pojmenována r.1913, připomíná zaniklou ves Bukovinu.
r.1516 název dnešní Labské ul., odvozený od umělé hráze oddělují Chrudimku od zámeckého příkopu.
Svítkov. Spojuje ul. U Bylanky a Školní, tradiční pojmenování.
nejvyšší místo na Slovanech, spojuje křižovatku ulic Raabova a Spojilská na Slovanech s ulicí Pod Lipami ve Studánce, úřední název má od r.1945.
malé uzavřené sídliště při Lonkové ulici na jižním okraji sídliště Polabiny, 12.12.1996 položen základní kámen k 1.výstavbě bytů v Pardubicích po r.1989, 12.1.1998 předány první byty. Pojmenováno r.1998 podle blízkého slepého ramene Labe nazývaného Labiště.
odbočuje z ulice Mezi mosty hned za mlýny, k severu. Název úředně platný od r.1881. Jeho původ je nejasný, Sakař užívá výrazu Lažánky a uvádí, že kolem r.1593 se vyskytoval i název Dlažánky, Na Dlažánkách, užívalo se i názvu Na dlažení. Dnešní název asi vznikl jejich dvojím zkomolením Dlažánky-Lažanky-Ležánky, i když Lažánky se objevuje v Knize Rudé již r.1523. Bývala to cesta "k cihelně". Nejstar...
ulice a náves na západním konci ve St.Čivic, z ul.Přeloučské ul. na jih, končí na ul.Ke Mlýnu
v Nemošicích spojující ul.28.října s ul. Polní. Původně se jmenovala K Rybníku. Pojmenována r.1948, dnešní název potvrzen 1998.
z ul. Kosmonautů v Polabinách středem Trnové na ul.Jiřího Potůčka. Pojmenována r.1969 podle starého místního jména nejvyšší vyvýšeniny u obce.
ulice v jižní staré části Černé za Bory.
dle nejstaršího urbáře jedno ze jmen dnešní Kostelní ulice, řekou míněna Městská strúha.
v Pardubičkách původně směřovala z návsi před kostel sv.Jiljí na jihovýchod přes Slovany do Studánky, kde na její měr navazuje Spojilská ul. Mohla to být po r.1780, založení těch osad cesta do společného kostela a na hřbitov. Ovšem je tu domněnka, že to byla stará cesta z Chrudimi přes Pardubice a Sezemice do Hradce Králové a ty tři raabizační osady založeny při ní. Po r.1950 přes býv. náves u kos...
Polabiny II z ul. Varšavské na sever. Pojmenování z r.1967 nesvědčí o fantazii a znalostech autorů, všechny ulice Polabin tehdy byly nové.
Polabiny III, z ulice Kpt.Bartoše na východ, pojmenovaná r.199l, od r.1969 se jmenovala Spojovací. Npr.Vladimír Eliáš (1903-1945), československý důstojník, vynikající jezdec, odbojový pracovník, zabit 8.5.1945 v Pardubicích u hotelu Grand když na chodník vjel německý tank.
na jižním okraji Nových Jeseničan z ul.Na Záboří na jih. Připomíná druhý nálet na Pardubice 24.8.1944 při němž zahynulo 188 lidí. Ulice pojmenovaná r.1948.
na Slovanech po severním obvodu areálu Zámeček k památníku Zámeček, název r.1974 na paměť hrdinů protinacistického odboje, z nichž mnozí byli popraveni na popravišti na konci této ulice.
Polabiny III z ul.Lidické přes Gagarinovu ul.k nákupnímu středisku. Pojmenována r.1970 při vzniku.
po západním okraji Polabin II z ul. Bělehradské na ul. Jiřího Potůčka. Název z r.1967, dnes bez významu, po západní straně k ní přiléhá obchodní zóna.
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Provozovatelem webu je
Klub přátel Pardubicka
Klášterní 54
Pardubice
530 02
