Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
v Rosicích na severu z Fügnerovy ul.odbočuje na východ, stáčí se na sever, na ní navazuje stezka do Semtína, pojmenována r.2000.
nová ulice na jihu Pardubiček návazná na ul.Pod Kopečkem, pojmenovaná 2008.
počátkem 16. stol také jeden z názvů dnešní Kostelní ulice.
od r.1932 jméno slepého prodloužení ulice U Divadla. Od r.1930 se krátce jmenovala Do Pasáže. Od r.1940 sdílela pojmenovaní Divadelní, dnešní ul.U Divadla. Uvažuje se její proložení do Sladovského ul., což asi není reálné. Spolu s Pasáží by měla být pěší spojkou pěší tř.Míru a Karloviny.
z ul.Na Spravedlnosti na jih po západním okraji Višňovky na ul.Svobody po severní straně bývalých kasárnách železničního pluku. který významně přispěl k rozvoji Pardubic, kde působil od r.1919 do 1939 Podle něj ulice pojmenována r.1930. Po r.1945 se v kasárnách vystřídaly různé posádky, r.2012 je vojsko opustilo, dosud zůstává obecné označení "železniční". R.1940 ulice přejmenována na Tovární, r...
v knize Rudé r. 1570 nazve dnešní Pernerovy ulice.
Odpady, STOH – Skládky tuhých odpadních hmot. Kromě zátěží průmyslovým tuhými i tekutými odpady, je město zatíženo i řadou bývalých skládek komunálního odpadu. Na býv. Dolíku, kde dnes jsou rodinné domy, na skládce za novým nádražím je hypermarket Albert, na skládce za Cihelnou měl být fotbalový stadion, je otázka zda zde nezačíná výstavba nové Cihelny, další sládka byla na Hůrce u Dražkovic. V so...
R.1942 za kapitálové účasti a.s. EXPLOSIA a Zbrojovky Brno založen v Semtíně, na západě dosavadního chemického areálu, závod na výrobu plastických hmot UMA. Po znárodnění začleněn do chemického kombinátu Východočeské chemické závody n.p.Pardubice. Po č.1990 privatizován, výroba částečně zanikla.
R.1960 byla zřízena vyšší hospodářská jednotka – VHJ Závody průmyslové chemie, jeho základním podnikem byly Východočeské chemické závody Pardubice, k VHJ patřily chemické závody v Kolíně, Ústí nad Labem, Neštěmicích, Valašském Mezeříčí, Ostravě, Lachema n.p.Brno, pozdější Chema Pardubic, Barvy a laky Praha, Výzkumný ústa organických synthéz Rybitví, Výzkumný ústav platických hmot a barev Pardubic...
vznikla po privatizaci oblastního závodu národního podniku Drobné zboží se sídlem v býv. hotelu PALACE, byl to pokus o pardubický obchodní řetězec, bohužel neúspěšný.
První návrh na zřízení Univerzity Pardubice přednesl RNDr.Josef Bergr na posledním plenárním zasedání MěstNV Pardubice ve velkém sále hotelu GRAND roku 1990. Při jednání o využití budovy býv. OV KSČ navrhl, aby v ní byla založena univerzita. Dr.Bergr prosazoval vznik přírodovědné fakulty, jako první stupeň založil při VŠCHT katedru mikrobiologie, v býv. Veterinárním ústavu ve Štrossově ul.,stal se...
Lidovou univerzitu s obsáhlým programem i přípravkami na vysoké školy pořádal již po r.1950 pa.Park kultury a oddechu-PKO. - 26.9.2002 v Pardubicích zahájena "Univerzita volného času", organizovaná Fakultou humanitních studií UPa. R.12012 ji také pořádala Dopravní fakulta Jana Pernera.
zaujímá prostor u Cihelny severně od Studentské ul.kde po r.1950 byly postaveny vysokoškolské koleje, r.1997 Univerzitní knihovna, 1999 její 2.etapa s aulou Arnošta z Pardubic a r.2009 otevřena nová budova fakulty chemickotechnologické. Druhá část jižně od Studentské ulice zaujímá část Stavařova a budovu kongresové haly, stavební učiliště, výškovou budovu ubytovny a další objekty býv.Průmstvu Pard...
byla podle Vítězného února 1948 pojmenována r.1948 ulice Tuzarova v Pardubičkách, od r.1990 přejmenovaná na ul.MUDr.Ducháčkové.
r.1683 pa.hejtman Jakub B.Lisander z Ehrenfeldu sepsal Vejtah z urbulu JMC, panství Pardubic
Jméno bylo přiděleno nové ulici za železničním přejezdem na konci Slovan vedoucí z ul.Dašické k Památníku Zámeček, která vznikla po výstavbě družstevního tesláckého sídliště r.1974. Pojmenování změněno, ulice nazvána Fibichova a Urxovou se r.1974 stal východní konec Dašické ul.„za šraňkama“. R.1990 tomu úseku vrácen název Dašická. Eduard Urx (1903-1942) slovenský novinář, literární kritik, čle...
původně VVZ Opočinek. Jeho počátky sahaly do doby II.svět.války. V tehdejší Telegrafii byla potlačena civilní výroba, rozhlasu, radií a p. Radiotechnické vývojové odd.ztratilo program. Prozíravě pověřeno vývojem elektronických měřících přístrojů pro vybavení závodu. Při tom koncem války nízkofrekvenční laboratoř rozpracovala soustavu panelových ústředen a zesilovačů pro místní rozhlasy, nové repr...
se před r.1500 říkalo místům kde se Chrudimka vlévala do Labe. Ovšem to tehdy nemuselo být tam kde se dnes se dne říká Na špici, protože dnešní tok Chrudimky pře ústím byl za Pernštejnů vymezen a oddělen od zámeckého příkopu hrází na které vznikla Labská ul.
založena v Pardubicích 20.1.1919 - Jezdecké učiliště
sdružení pro podporu škol na převážně německém území založené r.1880 v Praze. Pardubický odbor vznikl r.1883. V Pardubicích 14.8.1890 zahájen jubilejní X.sjezd Ústřední matice školské. Dne 15.8.1890 navštívil Pardubice čestný občan zdejší, vůdce národa Dr. Fr.Ladislav Rieger a předsedal valné hromadě Ústřední matice školské. Po regulaci Chrudimky r.1910 pa.odbor Matice převzal a opravil restaurac...
11.11.2004 při veterinární klinice dr.Vladimíra Tlučhoře otevřen Městský útulek pro psy.
Po r. 1985 bylo při MěstNV Pardubice zřízeno Městské urbanistické středisko, jeho zakladatelem a vedoucím, prvním hlavním architektem Pardubic byl Ing.arch. Zdeněk Kozub z Ostravy. Narozen 1933, od r.1958 pracoval v pa.Stavoprojetku, od r.1985 místopředseda KPP. Bohužel v lednu 1987 na následky úrazu zemřel, právě v době, kdy se začaly uplatňovat jeho záměry v rozvoje Pardubic. Jeho nástupcem se s...
K osídlování území Pardubic, na levém břehu Labe, dochází značně opožděně, až ve 2.polovině 13.století. První písemná zmínka týkající se kláštera cyriaků ve vsi Pordoby je z r.1295. Pravý břeh kolonizoval již od r.1083 opatovický klášter, který m.j.založil ves Rosice. Neznámo je kdo klášter cyriaků založil a zda zde dřív byla ves Pordoby nebo klášter s úkolem mýtit „Pardubický bor“ a založit osadu...
po západním břehu Městské řeky spojovala most před Zelenou branou přes Žižkovo náměstí s Karlovinou. Zanikla po výstavbě Městského divadla, vedle něj je jejím pozůstatkem Tylova ul. a její severní část po zasypání Městské řeky splynula s dnešním náměstím Republiky.
v Rosicích r.1998 pojmenována Pejchlova
na Slovanech, odbočka z Luční ul. k ulici Na drážce, pojmenována r.1967.
název místa, pěšiny s několika chatami v délce 100m, sevřeného mezi Labem a Haldou, jejíž hladina přibližující se na 3 m k Labi byla o 8 m výš. Název se poprvé ve spisech se vyskytuje r.1747, ale je starší. Je to obdivuhodná ukázka úrovně vodních staveb z dob Pernštejnů. Labe tu v kamenitém řečišti tvořilo peřeje zvané Hrčáky. Ty zatopila r.1972 zdymadlem zvýšená hladin pod ústím Chrudimky, tím ro...
ulice na západě Starých Čivic, úředně pojmenovaná r.1998 dle staršího místního názvu.
pozemky východně od Chrudimské ul. mezi Jesničánkami a Dražkovicemi.
nebo V Henrychu tak se souhrnně říkalo polím a lukám, ležícím mezi dnešní Anenskou ul.Chrudimkou a kolem kaple sv. Anny, patřících z větší části panskému písaři Hendrychovi z Litomyšle. Úzká cesta vedoucí sem ze Zeleného předměstí lidově nazývána K Hendrychu.
název uličky, dnes Na Hrádku, spojující k místo které Vilém z Pernštejna přidělil r.1507 pro stavbu huti na lití děl, s hlavní cestou Pražským předměstím, dnes tř.Míru. Huť zanikla před r.1557, kdy nemovitost přešla do rukou tesaře Jana Čapka. Po třicetileté válce ulička jmenována V rundelu nebo V šanci.
západní část Pražského – Zeleného předměstí, rozšířená část dnešní tř.Míru, kterou do r.1972 uzavíral hotel Veselka. Dnes jméno zapomenuto, ale po výstavbě paĺáce MAGNUM zde vznikl opět klidný kout, pěší zóna, kde již měl stát pomník prvního letce Ing.J.Kašpara, který se na Veselce narodil.
ulice na Slovanech od železničního přejezdu Dašické ulice na sever na Mandysovou ulici. Studánecký les Lipiny, kdysi lipový, je od ní oddělen novější zástavbou ve Studánce za Mandysovou ul. Pojmenována r.1932, kdy končila v polích, uzavřena plotem.
nová zalomená ulice ve Svítkově, vznikla výstavbou rodinných domků, vnitřní obslužná komunikace navazující na ul.Habřinskou a protínající ul.Na Parohách. Název od r.2005 dle původního místopisného označení.
území u Labe severně od Svítkova, kde býval památný strom, dub letní, v současném seznamu chráněných stromů již neuvedený.
ulice na Skřivánku od železničního depa při ulici Na Staré poště na jih souběžně s ul.Jana Palacha na ulici Demokratické Mládeže. Název má od svého vzniku na začátku 20.stol. podle hostince V Ráji, na jejím rohu a ulice Milheimovy.
zaniklý, zapomenutý, název prostranství mezi kostelem sv.Bartoloměje a zvonicí. Pojmenování podle kaple sv. Rocha ochránce před morem, kterou město zřídilo po morové epidemii r.1680 ve zděném spodku zvonice z r.1556. Kaple zrušena r.1833, dnes je zde prodejna Bartolomeum. Do zrušení opevnění koncem 18.století prostranství bylo za hradbami, náleželo k Městu v ohradě. Přístup z náměstí byl průchodem...
po třicetileté válce název dnešní ul.Na Hrádku, vedle níž byl rondel neboli šance rozšířeného opevnění města před útoky Švédů.
pozemky na východním okraji Mnětic, kde býval Mnětický rybník, s areálem býv. JZD.
místo na konci dnešní Jahnovy ul. u Chrudimky, kde za klášterem, za rondelem městského opevnění byla roku 1645 navršena předsunutá šance.
od r. 1948 název ulice v Popkovicích ze Žižkovy ul. na východ souběžně s Pražskou s níž se spojuje. Dříve se jmenovala Havlíčkova.
ulička ve Studánce od konce ul.Blahoutovy a ul.K Lesu podél Studáneckého lesa na ul.Lesní, pojmenovaná r.1974.
krátká ulička na východě Pardubiček, spojuje ul.Komenského s ul.Ke Hřiští, přejmenovaná r.1948, předtím se jmenoval Havlíčkova.
ulička, poněkud živelná skupina rodinných domů přilepená na jihovýchodě sídliště Dubina, při Studáneckém les dotýkající se až zástavby Spojila. Pojmenována r.1998.
strojírna, výroba nůžek a děrovadel na železo, papír, kůži v sousedství železničního depa na počátku ul.V Ráji, po znárodnění r.1948 provoz Okresního kovopodniku, po r.1990 restituce.
Narozen 19.8.1873 v Simmeringu Zemřel 23.11.1956 v Kunvaldě Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze u profesora V. Brožíka a V. Hynaise. Spolupracoval s L. Maroldem na panorámatu „Bitva u Lipan“. Rád maloval koně. Založil v Praze odbornou malířskou školu a vyučil zde řadu zdatných žáků. Získal četné ceny na výstavách v Berlíně, Florencii, Mnichově a v Drážďanech. Namaloval i několik obrazů ...
FRANTIŠEK VÁCHA se narodil v Dobříči poblíž Smíchova 5. srpna 1878 jako syn domkáře a cestáře. Vyučil se obuvníkem a již jako dvacetiletý vstoupil do veřejného života. V letech 1898-1905 byl odborovým tajemníkem spolku obuvníků. Roku 1906 byl zvolen do ústředního výboru odborového svazu a začal vydávat časopis Obuvník. Toho roku jej požádali dělníci ve Skutči, aby se přestěhoval do východních Čech...
pardubická elektrotechnická továrna, založená jako malá dílna r.1919 při tehdejší Masarykově tř., dnes tř. 17.listopadu, nedaleko podjezdu. Dílna se postupně rozšiřovala ve skutečnou továrnu vyrábějící motory na střídavý i jednosměrný proud, dynama, transformátory. Za první republiky se úspěšně rozvíjela s ctižádostí vytvořit z Pardubic, tehdy již významného energetického střediska, důležité ce...
zařízení na zhušťován a zplsťování vlněné tkaniny na sukno. R.1507 ji dal postavit Vilém z Pernštejna při Městské řece severně od konce Dlouhého předměstí, v místech před dnešními stadiony. Podpořil tím soukenictví ve městě. Údržbou valchy pověřil provozovatele sousedního mlýna nazývaného pak Podvachovní. Pro soukeníky stanovil za používání pevné poplatky. Ty zprvu zůstaly i za Komorního panstv...
Polabiny III z Bělehradské ul. na jih, pojmenována po vzniku r.1970. Josef Valčík (1914-1942), český parašutista, člen výsadku Silver A, ilegálně pracoval v Pardubicích, podílel se na atentátu na Reinharda Heydricha. Zahynul v boji v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze.
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Provozovatelem webu je
Klub přátel Pardubicka
Klášterní 54
Pardubice
530 02
