Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Bílá brána byla vlastně věží s branou a předbraním, taktéž Zelená brána jediná obraná věž, která se zachovala. Pardubické kostel nemají věže se zvony, jen věžičky. Mají samostatné nízké zvonice. Vysokou byla jen Věž u kostela Zvěstování Panny Marie. Postavit ji nechal Vojtěch z Pernštejna r.1530 u tehdy farního kostela. R.1541 ji dostavěli konšelé, měla sloužit jako zvonice a hláska, na níž t...
Experimentální věžový dům o 11 podlažích při ul.S.K.Neumana byl 10.2.1962 připraven k nastěhování 41 rodin do dvoupokojových bytů. R.1964 k němu, dlouho osamocenému, přibyly tři další, jeden byl svobodárna Tesly. V Polabinách 1 17.11.1967 dokončena hrubá stavba 11-ti patrového nejvyššího paneláku, ubytovny. Dominantou Polabin se 25.6.1976 stala výšková obytná 18-ti podlažní budova. Stejnou pa...
Kamenný viadukt pro železnici Olomouc- Pardubice dle projektu inž.Kappa byl sklenut r.1844 přes přeložený, napřímený tok Chrudimky pod Vinicí.
- 18.12.1833 Pardubice a okolí postihla vichřice, kterou vyvrcholilo 10 větrných dní, strhla mnoho střech, pobořila stavení, v panských lesích vyvrátila na 24 tisíc stromů, město též postihla povodeň trvající do konce ledna 1834 - 15.8. 1922 vichřice na Pardubicku rozlomila, zcela zničila Červinkův topol za Ležánkami. - 4.7. 1929 větrná smršť nad Pardubicemi a okolím,vyvrátila mnoho stromů, po...
Rodový „věhlas" získal syn Štěpána z Pernštejna Vilém, uváděný v letech 1378 až 1422. Proslul loupeživými akcemi své vojenské družiny z hradu Pernštejna. Jeho vnuk narozený roku 1435, pan VILÉM Z PERNŠTEJNA a na Helfenštejně, zvaný Moudrý, byl nepochybně zakladatelem moci a slávy svého rodu. Vytvořil na svou dobu rozlohou nevídané dominium v Čechách a na Moravě, proslulé pokrokovým hospodařením. H...
je neoficiální název části Bílého Předměstí na sever od Štrossovy ul., po západní straně ji ohraničuje Husova ul. Naplánována a výstavba zahájena po r.1890. Na severovýchodě, na tehdy předpokládaném okraji města uzavřel rozsáhlý trojúhelníkový areál Donucovací pracovny 1.10.1891 předáný svému účelu. Výstaba vil z 1.polovice 20. stol., doplnila po r.1950 výstavba domu pro zaměstnance Pracovn...
- Na počátku 20.stol.pověst obskurní vinárny měl hostinec U černého orla vedle radnice. - Naproti radnici bývala dlouhá léta známá vinárna u Dušičků - v Kostelní ul. čp.94 provozoval od r.1920 malíř Jan Šír s manželkou Pavlou Slováckou vinárnu. Po smrti manžela ji vedla Pavla, provdaná opět za malíře, Františka Kavana. Posledními majiteli, po znárodnění vedoucími byly manželé Josef a Anna Koude...
Vinice název stráně a parku na pravém břehu Chrudimky pod nemocnicí. Příkrá opuková stráň nad Chrudimkou pod Pardubičkami byla skutečně vinorodá. Vojtěch z Pernštejna zde r.1523 založil vinici, měla 5 dílu. Jednotlivé dílce byly pronajímány pa.měšťanům. Vinohradnictví nebylo příliš výnosné a vinice skončila zřejmě za 30tileté války. Ve středověku se vinná réva pěstovala extenzivně, nehnojila s...
jiný název pro Vébrův kopec, čedičový vrch severozápadně od Semtína.
bývala v 17. stol., r.1663 patřila purkrabímu Jakobovi Ježkovi.
Po r.1836, když fortifikační ředitelství se s konečnou platností vyslovilo, že Pardubice nejsou již vojenskou pevností, přikročila správa panství ke zvelebení a osázení celých valů, zřídila ovocný sad a vinici, vysázela 1200 ovocných stromů a 1600 keřů révy,
Výroba pálenky byla od nepaměti právem pa.měšťanů i obyvatel předměstí. Z každé varné pánve se platilo panskému důchodu 30 kr. ročně, Město dávky odvádělo do r.1662, kdy císař Leopold I.placení zrušil. Dne 17.9.1779 usneseno výrobu a výčep pálenky propachtovávat. Prvním pachtýřem byl od 30.9.1779 Mojžíš Rafael, který platil zprvu 700, od r.1781 600 zlatých ročně. R. 1786 Lev Mautner platil 630, o...
Mapu Pardubice-císařské panství v Královstvím českém nakreslil r.1688 rakouský zeměměřič Matouš Vischer. Na mapě 137x113 cm zakreslil celkem 238 rybníků, v té době patrně většinou zničených, každý je označen číslem, v legendě je jméno a výše násady. Pro dějiny pa.rybnikářství je to prvořadý pramen. Veduta v levém horním rohu je třetím nejstarším vyobrazením Pardubic. Reprodukci mapy zmenšenou 2:3 ...
zaniklý višňový sad v polích na východním okraji Skřrivánku. Údajně jej založil na konci 19.stol.p.Trnka, otec Ing.Otakara Trnky, pozdějšího rakouského ministra - Trnkovo náměstí. Ve višňovce se prý nesklízeli višně, ale višňové pruty na troubele dýmek tehdy v Pardubicích hojně vyráběných. R.1930 pojmenována západní část vznikající ulice K Višňovce. V 50.letech 20.století na místě zaniklého viš...
JUDr. KAREL VÍTEK se narodil 2. 11. 1882 v Lovčicích u Čáslavi v rodině rolníka Václava Vítka. Karel měl dva sourozence - bratra Jaroslava, který padl v první světové válce r. 1917. a sestru Marii. Sám absolvoval Právnickou fakultu Karlovy univerzity v Praze. Po vojenské službě, v níž byl na italské frontě raněn, se stal koncipientem v advokátní kanceláři JUDr. Stanislava Lipčíka v Pardubicích. ...
čp.73 na konci tř.Míru postavený po r.1892, stojí na místě pernštejnského špitálu, který stával při Kutnohorské bráně, r.1892 zrušeného.
Narodil se 22.1.1932 v Pardubicích, podle bydliště je celoživotně Pardubák, podle trvalého pobytu a působiště je Pražák. Patří ke šťastlivcům, kterým povolání, koníček i potěšení – muzika – splývají v jedno. Sice vystudoval VŠCHT, ale prošel téměř všemi hud. profesemi: byl výkonným hudebníkem, hudebním redaktorem, hudebním režisérem a producentem, podnes je skladatelem,...
První vlak do Pardubic přijel v 11.30 20.srpna 1845, z Olomouce vyjel v 6 hodin. Na jeho uvítanou vypálili dělostřelci čestnou salvu ze 4 děl postavených u Pardubiček, čestnou stráž na nádraží stáli ostrostřelci z Chrudimi a huláni z pa.posádky. Mezi hosty, kteří vlakem přijeli byl arcivévoda František Karel, císařův bratr, otec pozdějších císaře Františka Josefa. Proneseny pozdravné projevy a vla...
Zábavní a vzdělávací spolek „Vlastimil“ pro Černou z.B. a okolí, založený po r.1920, sehrál 6.6.1943 u Kosteleckých hru „Lucerna“, opakována ještě 12. a 13.6.1943
Kurz pardubické vlastivědy uspořádal v rámci Večerní lidové školy Městský osvětový sbor- MOS r.1943. M.j.31.3.předášel Zd.Vavřík „O pa.spisovatelích“ a 2.4. Ing.J.Kovařík „O budoucnosti města a kraje“. K 15.výročí osvobození zahájena výstava 8.5.1960 „Pardubice dříve a dnes“, 15 let rozvoje Pardubic, uspořádal ji Krajský vlastivědný ústav Pardubice v Autopavilonu v Tyršových sadech.
pomístní jméno na němž vázla robota vsi Bukovina, patrně v okolí dnešní Pracovny.
čp.89 stojí na začátku dnešní ul U Stadionu Na místě starší usedlosti ji r.1916 postavil řezník, starosta města Josef Sochor, od r.1924 patřila manželům Josefu a Marii Vodákovým. Po r.1948 znárodněna, bylo sem umístěno vynikající oblastní studio Čs.rozhlasu, po r.1965 přenesené do Hradce Králové. Zůstalo zde redakce okresního rozhlasu po drátě. R.1990 rozhlas zanikl, vila vrácena v restituci.
v Nemošicích na západ k lesíku kde je pa.vodárna
uvedena do provozu r.1907 u Nemošic, dodávala 25 l pitné vody za vteřinu
Ač patrně vodní doprava byla u počátku Pardubic, clo z plavného dřeva vybíral již první majitel pa.tvrze, vodní doprava v Pardubicích dodnes není. Labe od Mělníka do Pardubic splavněno a chybí jen 5 km kanálu propojujícího splavné Labe pod Přeloučí se splavným úsekem od Přelouče pod Kunětickou hrou. Splavnění: R.1981 remorkéry závodu ČPLO Chvaletice přepravily 4 miliony tun uhlí do Chvaletic, ...
pro úpravu řeky Loučné a potoka Lodrantky ustaveno 22.6.1885 v Dašicích, v okolí následoval další odvodňující zamokřené pozemky a upravující toky, aby bylo zabráněno povodním, Pardubice byly centrem toho dění.
od r.1911 na Chrudimce, od r.1978 při zdymadle na Labi.
Arnošt ze Staré se synem Arnoštem z Pardubic přestavěli pardubickou vodní tvrz na vodní hrad, který 14.9.1363 navštívil král a římský císař Karel IV. Na počátku husitské revoluce byl majitelem hradu Viktorin Boček z Kunštátu, otec českého krále Jiříka Poděbradského, zemřel zde 1.1.1427. Po husitských válkách získal hrad Diviš Bořek z Miletínka. Za Pernštejnů hrad postupně přestavěn na zámek, ne úp...
po r.1960 pěstováno v Sokole Nemošice, který 15.-16.8.1970 uspořádal mistrovství ČSR ve vodním lyžování na starém rameni v Rosicích. Dodnes provozováno na písníku u Mělic.
Pardubice kromě dvou vodních toků mají řadu přírodně i z hlediska krajinotvorby cenných vodních ploch, bohužel zanedbávaných. Na území města sice zanikly všechny rybníky, kromě rybníčku v Drozdicích. Zachovány dva zbytky Císařského náhonu, bohužel většinou suchých bez průtoku. Po regulaci řek zde zůstalo mnoho slepých říčních ramen, krásných krajinných prvků. Nejznámější a nejponičenější je prav...
řeky: Chrudimka, Labe umělé toky: Městská řeka, Městská strúha, Halda, Požeračka, Spojilský odpad. Na východě kolem Hostovic kanál Zminka nebo Dvakačovický náhon propojuje Novohradku s Loučnou, napájel rybníky u Veské, ve Zminném poháněl mlýn.
pardubická stála na ostrůvku mezi rameny Chrudimky při jejím vtoku do Labe. Kdo a kdy ji postavil není známi, první majitel Púta z Pardubic je zmiňován až r.1313. Za pánů z Pardubic přestvna ve vodní hrad. Většina tvrzí na dnešním území Pardubic byla vodní: Krchleby, Nemošice, Mnětice a j.
zaniklá a zapomenutá, probíhala po západním okraji nám. Republiky od dnešního Grandu na sever k Městské řece, bylo při ní jen 6 domků. Zanikla r.1930 při stavbě Grandu a Průmyslového muzea.
ze dne 11.června 1901 právně zajišťoval přípravu splavnění Labe a stavbu kanálu L-O-D, odbočujícího z Labe na východním okraji Pardubic.
21.5.1906 zahájena stavba vodojemu na Vinici podle projektu K.Kresse, dokončena r.1907, nová dominanta města, 18.10.1907 dán do užívání pa.městský vodovod. Dnes technická památka v areálu Krajské nemocnice.
Užitkovou vodu sousedům „v hradbách“ žijícím nesla strúha mlýnská – Městská strúha na poč.16.stol.zřízená Vilémem z Pernštejna. Přibývalo veřejných i soukromých studní, do zámku doveden znamenitý vodovod, jenž sváděl vodu dřevěným potrubím až ze Srchu. Kdy ten vodovod zanikl není známo, v Srchu je dodnes pramen vody, ale zbytky potrubí dosud nebyly nalezeny. Později zřízen městský vodovod, kolo ob...
Narozen 13.10.1910 ve Stanovém Zemřel 11.6.1982 Oldřich Vodseďálek se narodil ve Stanovém (čp. 41) v rodině továrního mistra a později člena obecního zastupitelstva ve Staré Vsi u Vysokého nad Jizerou. Vyučil se knihařem u Josefa Mařatky ve Vysokém. Jako žák Grafické školy v Praze poznal jako svého učitele malíře Adolfa Kašpara (1877-1934), známého ilustrátora děl Al. Jiráska a K.V.Raise...
Narozen 1.1.1864 v Přestavlkách Zemřel 27.11.1918 v Pardubicích „Lékař a básník, skoro 30 let léčil nemocné tělesně i poučoval a osvěcoval nevědomé duševně, potíral zlo a šířil dobro, pokrok a osvětu, po celá desetiletí pracoval o sblížení českého národa a židů mezi ním usazených… Byl mužem práce a vojákem ideálů, i pracoval a bojoval tak dlouho, až smrt řekla své veto.“ Alois Hajn
zřízena po r.1990 na pardubickém letišti. - 8.8.1996 pa.vojenskou leteckou školní základnu navštívil vicemaršál letectva V.Britanie genplk. Michael Graydon, pobočník britské královny. - 26.5.1997 pa.leteckou školní základnu navštívil zástupce náčelníka štábu pro operační a plánovací věci amerických vzdušných sil generálporučík John J.Jumper. - 27.6.1997 pa.školní leteckou základnu navští...
Železniční pluk ve 20.letech zřídil pěkně vybavenou vojenskou plovárna na levém břehu Chrudimku pod Vinicí, pro kterou zvýšil hladinu nízkým jezem, dnes zničeným. Přístupna byla i civilním návštěvníkům. R.1939 zanikla nebylo obnovena, po r.1960 zde získal klubovnu Klub vodních turistů.
Jezdecké učiliště, 31.1. 1939 v Pardubicích zřízeno vojenské ženijní učiliště, po r.1945 do r.1948 v Popkovicích letecká škola, po r. 1990 Vojenská letecká školní základna.
3.8.1930 v Pardubicích zahájeny vojenské letecké manévry, trvající do 10.8. - 20.8.1936 zahájeny třídenní vojenské manévry ve vých.Čechách za účasti prezidenta ČSR dr.Edvarda Beneše, který měl hlavní štáb v hotelu Veselka.
Jejich historie je nepřehledná, nutno rozlišit dočasné a trvalé. Za napětí r.1850 procházelo Pardubicemi mnoho vojska k pruským hranicím, přitom ve škole čp.52, v býv. klášteře, zřízena dočasná vojenská nemocnice. R.1866 Pardubice proměněny ve vojenský tábor, již 29.května vyzvalo místodržitelství ředitele reálky, aby předčasně skončil vyučování, ale deputace města uprosila vojenské úřady, zabrá...
bývalo patrně od 18.stol.na Olšinkách, 23.5.1862 se zde konala poslední vojenská poprava v Pardubicích.
Dle nejstaršího záznamu z r.1619 zde byla stráž s 35, pak jen 26 mužů, jimž velel kaprál Jan Netolický. Žold platili konšelé, veliteli 8 kop měsíčně, vojákům po 5 kopách. Po bitvě na Bílé hoře přišli do Pardubic Sasové, od roku 1620 do 1622, s nejvyšším generálem Juliem Hendrichem ze Sasů. Obec musela na zámek týdně dodávat 3 voly, 3 telata, 4 skopce, 5 jehňat, 4 husy, 2 krocany, 4 kapouny, 4 ...
Nejstarší samostatný se kolem r.1789 nalézal v nejjižnější části dnešních Bubníkových sadů, protože tehdy ve Tvrzi byla vojenská nemocnice. R.1840 byl nový vojenský hřbitov založen na jih od místa, kde od r.1889 je Pracovna. Když v l.1850-51 hrozila válka s Pruskem založen vojenský hřbitov východně od tehdejších Pardubiček. R.1866 tu bylo pohřbeno 220 příslušníků pruského vojska. Dnes na jeho mís...
VPÚ zřízen po r.1950, v Pardubicích měl pobočku v domě čp.80 na Pernštýnském náměstí. 30.9.1957 Vojenský projektový ústav Pardubice mimo plán dokončil prováděcí výkresy na obnovu TMS Pardubice po požáru. Po r.1990 zanikl, budova privatizována
s organizátory a účastníky vzpoury záložníků 8.jezdeckého pluku v Pardubicích, k níž došlo v listopadu 1912 , se konal 11.7.1913, 14 vojáků odsouzeno k víceletému vězení
Dětství strávil VOJTĚCH Z PERNŠTEJNA, narozený 4.4.1490, společně se svým starším bratrem Janem pod vedením humanistického kněze a učitele Jana Češky, který byl roku 1530 kazatelem v Betlémské kapli r, 1534 farářem u sv. Jiljí v Praze, v letech 1538-1540 děkanem v Pardubicích a od r. 1541 zámeckým kaplanem Jana z Pernštejna. Byl autorem spisu Řeči a naučení hlubokých mudrcuov a zemřel roku 1551. ...
Narozen 6.1.1871 Zemřel 10.5.1952 v Pardubicích Pocházel z velmi chudé rodiny s mnoha dětmi. Jako jediný ze sourozenců vystudoval a vyučil se v Kolíně tiskařem. Po letech praxe v Kolíně a Vysokém Mýtě zamířil do Pardubic. V roce 1907 obdržel knihtiskařskou koncesi a na Karlovině vybudoval svoji tiskárnu. Se ženou Helenou měl tři syny – Vlastimila, Vojmíra a Vladimíra, později se jim narodila hol...
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Provozovatelem webu je
Klub přátel Pardubicka
Klášterní 54
Pardubice
530 02
