Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka



Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy


Hesla v Parpedii dle abecedy:



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67



Výtopna na Drážce

(Židově) na mazut, dána do provozu r.1972, plánované dokončení r.1971 posunuto pro komplikace s kooperací. Postavena především pro vytápění vznikající Dubiny, než její vytápění bude napojeno na horkovod z Opatovické elektrárny, také pro technické potíže a politické schválnosti stále odsouvané.



Výtvarné umění v Pardubicích

Výtvarné umění v Pardubicích zaznamenalo prudký vzestup za Pernštejnů, čehož dokladem jsou četné umělecké památky. M.j.se připomíná mistr O.Avostalis de Sala z luganského kraje, jako stavitel zámku, jenž byl vyzdoben četnými barevnými freskami. Jedním z nejpozoruhodnějších výtvarných děl je portál zámeckého paláce z r. l.1541. Nelze přejít iluminátorské umění Jana Kafky z téhož století, práci Ja...



Vyvazovací komise

začala na Pardubicku působit r.1850, zaměstnávala se výkupem desátků a robot, pozůstatků poddanství rolnického lidu.



Výzkumná ulice

Rosice. Krátká ulice za nádražím vedoucí k dnes zaniklému Výzkumnému ústavu pro farmacii a biochemii.



Výzkumný ústav organických syntéz

Pardubice - Rybitví – VÚOS, největší český vývojový ústav v oblasti organické chemie a toxikologie. Již r.1941 v novém závodě Spolku pro chemickou a hutní výrobu byly založeny výzkumné laboratoře. O 10 let později z nich vznikl Výzkumný ústav pro obecnou chemii a za rok Výzkumný ústav organických syntéz. V jižní části areálu VCHZ postavil vlastní budova a podstatně se rozvinul. Za privatizace v...



Výzkumný ústav pro farmacii a biochemii

vznikl po r.1950 v Rosicích, kde za nádražím měl vlastní areál. Po r.1990 zanikl.



Výzkumný ústav průmyslové chemie - VÚPCH

V Semtíně založen 1.1.1954, součást Explosie Semtín, pracuje na výzkumu účinných výbušnin, nejen vojenských, i průmyslový, pro lomy a doly lomech, bourání i svého času při melioracích, nejznámějším produktem je SEMTEX.



Výzkumný ústav synthetických pryskyřic a laků – VUSPL

R.1946 založena zájmová organizace podniků vyrábějících a zpracovávajících plastické hmoty s názvem Ústav pro plastické hmoty, s pracovištěm v laboratořích Synthesie Semtín. Činnost zaměřena na výzkum především fenolformaldehydových pryskyřic, deriváty celulózy a metakrylové polymery. R.1950 ústav přejmenován na Výzkumný ústav synthetických pryskyřic a laků. Získal nové prostory v býv. Kerhartov...



Vzdělávací klub

kroužek intelektuálů působící v Pardubicích na přelomu staletí zvažoval r.1902 zřízení dívčího lycea.



Vzduchoplavba

- 13.8.1891 u Pardubiček přistáli francouzští vzduchoplavci Luis Godard a Eduard Surcouf s balonem Victor Hugo. - 27.1.1916 nad Pardubicemi přeletěla vzducholoď Zeppelin.



Vzniky a počátky Pardubic

Nemáme mnoho historických dokladů a stop o prvních sídlech, které možno označit za počátky Pardubic. Záznamy jsou vůbec sporné. Přece jen víme, že první sídla byla na soutoku Labe a Chrudimky, resp.na ostrově delty Chrudimky. V dnešních Olšinkách Chrudimka, zv.řeka Pardubská, tehdy rozdělila proud na dvě ramena, původně zvané „říčky“: prvé hlavní ze široka spadalo do Labe patrně i nejednotným úst...



Vzpoura dragounů

v Pardubicích. 28.11.1912 v Pardubicích vypukla vzpoura záložních vojáků 8.dragounského pluku, před světovou válkou největší v Rakousku-Uhersku. Odmítali odejet do "balkánské války",vzpoura potlačena, po vyšetřování vojenský soud 11.7.1913, odsoudil K. Jonáše a A.Havlíčka k trestu smrti, později změněnému na 8-mi leté vězení,17 dragounů těžkým zostřeným žalářem v trvání od 6 měsíců do 8 a půl le...



Waldorfská škola

v Pardubicích založena po r.1990, zprvu sídlila ve škole v Rosicích. V Pardubicích 15.6.1998 zahájeny "Řecké olympijské hry" 5.tříd waldorfských z Prahy, Semil a Pardubic. Po r.2000 Waldorfská škola přemístěna do školy Gorkého na Skřivánku.



Waldštýnova ulice

za okupace, od r.1940 jméno Havlíčkovy ulice, které r.1945 jméno vráceno. Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, též Waldstein nebo Wallenstein (1583-1634) vojevůdce císařských vojsk za třicetileté války, od r.1625vévoda z Frýdlantu, r.1634 zavražděn v Chebu.



Werheimerova továrna na čištění lihu

Pardubická rafinerie lihu, továrna na likéry a octoviu tresť. R.1931: Dodává v každém množství absolutní líh 99,8-100% bez veškeré příchuti a bez zápachu, hodící se pro lékárenské účely. Čistý líh. Denaturovaný líh. Dynalko. Připoudlina. Přírodní ocet vyrobený z lihu.



Werner Leopold

Narozen 1.5.1818 v Pardubicích Zemřel 3.6.1888 v Pardubicích Původním povoláním koželuh a obchodník kůžemi se stal výrazným organizátorem života v rodném městě. Byl členem prvního obecního výboru v Pardubicích. Beseda, Sokol a pěvecký spolek Pernštýn počítají jej mezi své zakladatele. Ve svém domě hostil Jana Nerudu a Bedřicha Smetanu. Jeho dceru Julii si vzal za ženu Dr. Jan Gebauer. V roce 187...



Wernerovo nábřeží

za pa.radnicí nad zbytkem městské strúhy. R.1515 ten prostor jmenován U císařského mlýna, r.1526 Proti mlýnu, od r. 1550 ulice Jdouc k pivovaru, s čímž souvisí název uličky Pod Sklípky. Za radnicí býval městský pivovar zrušený r.1872. Vystřídala se jména: Malé náměstí, U masných krámu r.1880, nebo jen Nábřeží v l.1881-1888. Dnešní jméno má od r.1904, býval zde Máselný trh. Leopold Werner (1818-...



Wernerovský dům

Dům Wernerův čp.116. Dům plný historie. Vlevo na severní straně Pernštýnského nám.je Wernerovský dům. Přiléhá k němu oblouk nad vchodem do Bartolomějské ul.zdobený v gotických výklencích obrazy rytíře, ženy a šaška z poč. 16.stol. Do r.1515 zde stála 1.pa.radnice. Stejně slavná je i jeho pozdější historie. Dům hostil B.Smetanu, Jana Nerudu, po dobu svého působení na pa.reálce zde bydlel Jan Geba...



Willenbergova panoramatická kresba Pardubic

Nejstarší panoramatické vyobrazení Pardubic od Jana Willenberka z r.1602. Na valné hromadě Muzejního spolku v České besedě 2.2.1901 podána informace, že bibliotékář strahovský PhDr.Zahradník v tamní knihovně nalezl kresbu Pardubic od českého rytce J.Willenberga, objednána reprodukce, ta rozdána členům výboru spolku zdarma.



Wilsonova třída

v l.1918-1939 název dnešní třídy Míru. Thomas Woodrow Wilson (1856-1924) v l.1913-1921 28.president USA. Podpořil vznik Československa r.1918, přispěl k založení Společnosti národů.



Winternitzovy mlýny – Automatické mlýny

Bratří Egona a Karel Winternitzovi získali výměnou za mlýn Valcha r.1910 pozemky na pravém břehu Chrudimk, kde stával mlýn Hrkačka. R.1911 zde zahájili stavbu moderního velkomlýna dle projektu arch.Gočára.



Wintrova ulice

velkoryse navržená přímá spojnice napříč Bílým Předměstím z Husovy ul.až na ul. Okružní. Bohužel od počátku byla rozdělena na dvě části, zprvu Termerovým zahradnictví, od r.1976 definitně budovou gymnázia Dašická. Proto západní část ve Vilové čtvrti označena Wintrova I, východní za gymnáziem Na Okrouhlíku Wintrova II. Ulice pojmenována 6.8.1912 po Zikmundu Wintrovi (1846-1912), spisovateli, histor...



Wirth Josef

Narozen 14.4.1814 v Břechách z Přelouče Zemřel 5.5.1884 v Pardubicích V domě čp. 63 na třídě Míru úspěšně provozoval řeznictví. Jeho další život je poznamenán správcovstvím šlechtických velkostatků ve východních Čechách, kde úspěšně zaváděl střídavé intenzivní hospodaření. V roce 1849 byl členem deputace pardubické buržoazie k říšskému sněmu v Kroměříži. Měl pověst upřímného vlastence a muže ryz...



Wolejbalový klub - WK Studánka

založen r.1933. Od r.1939 pořádal každoročně turnaj o křišťálový Putovní pohár. Klub byl aktivní a úspěšný zejména za okupace. Získal řadu cenných trofejí. Při sjednocení tělovýchovy byl včleněn do TJ Slovan Pardubic a zanikl.



Wurstův dům

na dnešní tř. Míru postaven v l.1904-05, kdy jej vlastnil Aron Weiner s manželkou Emou, je poněkud záhadný, tehdy měl čp.99 dnes čp.76. Wurstovi, známá rodina řezníků, jej získali po r.1923. R.2011 dům pod dohledem památkářů opraven.



z Ehrenfeldu Lysander Jakub Bohuslav

Výtečný hospodář, v l.1674-88 hejtman pardubického panství, zasloužil se o zvýšení jeho výnosů. Staral se obnovu rybnikářství, za něho panství mělo 212 rybníků, to doplněno stavbou lososnice u opatovického jezu. V Praze prodávány ryby výhradně z Pardubicka, kam se dovážely po vodě do Brandýsa, a odtud povozy. Že ještě nebylo možno ryby ihned dobře zpeněžit, zřídil podnikavý hejtman další sá...



Za borky

staré místní jméno na katastru Popkovic.



Za humny

místní název pozemků na katastru Černé za B. jižně od silnice do Žižína.



Za kovárnou

zaniklý název pozemků na severu Černé za Bory pod náspem silnice na nadjezd.



Za nádražím

zapomenuté pojmenování území za starým nádražím, při dnešní Milheimově ul.



Za Oborou

ulice ve středu St.Čivic, kříží Přeloučskou ul., pojmenovaná r.1998 dle místního jména.



Za Rybniční

původní název pozemků v Popkovicích, kde je dnes letiště



Za šraňky

lidové pojmenování Skřivánku, kam se z Alžběštiny tř., pak Masarykovy, jezdilo přes úrovňový přejez, často a dlouho při průjezdu či šibování vlaků uzavřený závorami - šraňky. Název zapomenut po otevření podjezdu.



Za šraňky

dodnes používané označení východního konce Dašické ul., která dosud úrovňově kříží železniční koridor a bývá uzavírána závorami, protože se zapomnělo na propojení dopravy z Dašické ul.do průmyslové oblasti podjezdem u Zámečku. Název vztahován na přilehlé části Slovan a Studánky, byrokraticky připojené k MO IV.



Za Veselkou

od r.1930 oficiální pojmenování úzké uličky mezi řadou domů za hotelem Veselkou s kinem Imperiál a jezdeckými kasárnami, na rohu s budovou první Novoměstské školy z r.1880, zabrané do kasárem, a dále kasárenskou zdí táhnoucí až k Labi. Ulička ústila do uličky Na valše. Zde stával dvorec zv.Grazlák, na jehož místě r.1960 postavena budova Plynostavu. Ulička zanikla po zbourání kasáren, prostor zahr...



Za Veselkou

dnes již zapomínané lidové označování části města za hotelem Veselka, r.1972 zbouraným, začátku Palackého třídy a dnes zčásti zmizelé Masarykovo nám.



Za Závodištěm

jen ve statice vedená část Popkovic, jinde neuváděná, místně neurčená, patrně část nebo celé letiště, dle sčítání r.2001 0 obyvatel a 0 domů.



Záboří

Původně širší území na jihu dnešního pardubického katastru za Jesenčanským borem, tehdy na katastru Jesenčan, kde r.1780 byly založeny Nové Jesenčany s ulicí Na Záboří. Dnes dle plánu název území východní části letiště, jižně od dostihového závodiště.



Záchranná služba

Zápis z jednání Rady města 24.10.1864 uvádí:„Ve zdejším městě častokráte pády se nahodí, kdy k chůzi neschopné osoby do nemocnice dopravovány býti musejí, k čemuž se až dostaváte s obtížemi vozů užívalo. Aby pro budoucnost v takových pádech rychlá pomoc zjednána byla, navrženo, aby k tomu účelu nosítka se opatřily, která na nejvíce 15 zl.r.č. státi mohou, návrh schválen a k provedení doporučen....



Záchytka

15.10.1993 u sv.Trojice otevřen asylový dům, upravený za 4 mil Kč, v I.poschodí je ubytovnou pro bezdomovce a v přízemí záchytná protialkoholická stanice, služebny městské a republikové polici, provoz záchytky zahájen 12.11.1993.



Zadní Polabina

území severně od Svítkova mezi železničním koridorem a Labe. Statistikou vykazované jako část Svítkova, zahrnující domy U Trojice, dle sčítání r.2001 130 obyvatel, 57 žen, 20 domů, 38 bytů.



Záhorského jez

Stavidlový jez unikátní konstrukce ing.Záhorského, který po regulaci Chrudimky r.1910 nahradilo pevný jez mezi Kohoutkovským mlýnem na Bělobranském nám. a Lednovským na pravé břehu. Pevný jez byl příčinou častých záplav i Starého Města. Nový jez umožňují odpouštění zvýšeného průtoku zabraňoval povodním. Trvale zvýšil hladinu Chrudimky a vytvořil dostatečný spád pro hydroelektrárnu, která při něm...



Zahrádkáři

se větší míře začali sdružovat v zahrádkářských organizacích po r.1918, jak v jednotlivých částech, předměstích Pardubic tak v obcích dnes k městu připojených. Za okupace byly zahrádkářské organizace jedny z mála povolených spolků, umožňující do značné míry svobodné sdružování občanů. Po vzniku Národní fronty r.1948, byly v ní prostřednictvím Českého zahrádkářského ovocnářského svazu zapojeny i mí...



Zahradní škola

pro slabou školní mládež, pozoruhodný ústav vznikl s pomocí školních úřadů a Červeného kříže iniciativou doc.MUDr.Al.Gutwirtha. Souhlas se zřízením vydala zemská politická správa r.1923. Již r.1922 pa.místní odbor ČČK koupil prostranné hospodářství ve Veské, které r.1926 stavitel Hořeňovský přestavěl ve Zdravotní osadu. Zřízení školy zatím pro nedostatek peněz oddáleno. Na podnět MUDr.Al.Gutwirtha...



Zahradní ulice

krátká, nová ulice na západě Studánky, spojuje ul.Luční s Rumunskou, pojmenována po jejím dokončení r.1967.



Zahradnictví

První pa.známé zahradnictví bylo Termerovo, založené kolem r.1900 na pozemků ve Tvrzi. Nově založenou Wintrovu ulici rozdělovalo na dvě části, po jeho zrušení se měly obě části spojit, ale po r.1970 na jeho místě postaveno gymnázium Dašická, které ulici dělí natrvalo. R.1921 v Pardubicích založeno společenství zahradníků, starosta Adolf Termer, sdružovalo zahradníky: Karel Bareš, Familie, Anton...



Zajíčkova ulice

na Slovanech spojuje ulici Dašickou s ulicí Mandysovou na hranici Studánky, pojmenována r.1930. Eduard Zajíček, 1843-1876, pardubický rodák, vlastenecký novinář a spisovatel v Plzni. Zemřel ve Malých Kolodějích u Sezemic.



Základní školy

Po r.1950 po školských reformách byly zřízeny Základní školy, spojovaly dřívější Obecné školy – 1.stupeń a Měšťanské školy- 2.stupeň, do jedné. Střídavě byly osmileté – osmiletky, či devítileté -devítiletky - Základní devítiletá škola – ZDŠ. Kromě trasformovaných dřívějších škol: Staroměstské na ZŠ Komenského nám., Novoměstské na ZŠ na Bratranců Veverkových, skřivánecké na Gorkého, U Kostelíčka na...



Základní umělecká škola - ZUŠ

To je po r.1990 název býv. Lidových škol umění, Pardubice mají nyní dvě. Jednu v Havlíčkově ulici. Druhá je v ZUŠ Polabiny, která získala r.1995 nové prostory ve 2.poschodí integrovaného růžového" domu v Polabinách.



Zákoutí

velké slepé rameno jihozápadně od Rosic. Největší z části průtočný odděleny meandr Labe s čistou vodou, zatím zachovalý, nezarostlý, nezabahněný. Na začátku roste bujná vegetace, stulík žlutý, leknín bělostný,, rozpuk jízlivý a j,. Postupně po proudu voda znečišťována z chemického areálu, až z ní mizí veškerý život. Mezi ramenem a novým korytem „ostrov“ Tůnický.



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67

 

 

Parpedie - Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka.              Provozuje Klub přátel Pardubicka © 2014