Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
- 6.5.1976 večer Pardubice zasáhlo slabé zemětřesení, epicentrum vzdáleno asi 350km, rozkývalo vysoké budovy, 5.zemětřesení za 600 let. - 12.4.1998 neděle, území ČR zasáhlo zemětřesení o síle téměř 6O Richtr.stupnice, v Pardubicích nebylo ani zaznamenáno. - R.2008 řada zemětřesení na západě ČR, v Pardubicích nezaznamenána.
pro Pardubice byla jednou akcí volebního programu r.1976, 10.4.1978 v Pardubicích zahájena 1.etapa převodu ze svítiplynu na zemní plyn.- Plyn.
dle tisku po r.1970 vznikl v chobotu koryta odděleném při regulaci Labe pod rosickým mostem, od té doby tam chobot je, ale nic víc.
bruslení, hokej, plochá dráha na ledě se do z.1947 provozovaly na zamrzlých hladinách vodních ploch, zejména na Matičním jezeře, i na Labi, Chrudimce, také na polévaných hřištích. Lyžování a sáňkování bylo možno za zim bohatých na sníh pěstovat na Nemošické strání, Sutinách, na Kunětické hoře, hojně navštěvovaným střediskem zimních sportů byl za okupace Vápenný Podol. Změna nastala po otevření zim...
- 20.12.1947 vedle všesportovního-letního stadionu otevřena 1.pa.umělá ledová plocha, nezakrytý zimní stadion, na který získány prostředky prodejem kuponů „Cihla na zimní stadion“. - R.1958 zahájena stavba zastřešení zimního stadionu podle projektu Ing.arch.M.Návesníka, střešní ocelovou konstrukci projektoval statik Ing.Forejtek z Chemoprojektu. - 4.- 9.7.1961 Letní filmový festival se konal n...
O neobyčejných zimách máme zprávy na př.z r.1709, trvala od 6.ledna do 17.února a napáchala mnoho škod. To se opakovalo za dlouhé zimy 1784/1785. Zima r.1799 byla prý tak krutá, že ptáci umírali v letu, spoustou sněhu byla ohrožena stavení. - 19.12.1972 pod titulkem „Podivná zima“ v Záři otištěn snímek pardubického zámku bez sněhu.
Populární motocyklový závod založen r.1929 původně na travnaté dráze dostihového závodiště v Popkovicích. Narodila se prý v Milheimova ul., kde se stavěly motocykly GRIZZLY. S myšlenkou uspořádání přišli závodníci František Hladěna a A.J.Trnka, kteří také navrhli název a netradiční trofej. První závod se jel 29.9.1929 za účasti 36 čs.závodníků před 20tisící diváky, zvítězil Čechoslovák Zdeněk Poh...
mezinárodní halová soutěž ve skocích o tyči, 1. ročník 9.-10.2.20013 v pa.ČEZ Areně. Zvítězili olympijští medailisté: Němec Björn Otto výškou 583 cm, Kubánka Yasley Sílvaová výškou 471 cm.
název dvora za průchodem domem čp.69 tř.Míru s drobnými obchody a živnostenskými provozy.
v Černé za B., prodloužení ul.Hostovické, původní cesta přes Zminné do Dašic, dnes zaslepená po uzavření železničního přejezdu na východní konci Černé.
Erb města tvoří přední polovina stříbrného koně na červeném štítě. Byl to znak pánů z Pardubic, doložený již ve 14.stol. Město tento erb se používá od poloviny 16.stol. Podle staré erbovní pověsti získal tento znak legendární Ješek z Pardubic při obléhání severoitalského města Milána r.1158. Výjev zobrazil podle Alšova návrhu sochař B.Vlček na západním průčelí Zelené brány. ...
VOJTĚCH ZNOJEMSKÝ se narodil 2.2.1880 v Lásenici u Kamenice n. L. jako pátý z devíti dětí řídícího učitele. Pracoval v Zemské donucovací pracovně v Pardubicích jako účetní revident. Dne 22. ledna 1907 se oženil s Annou Pejchlovou. Za první světové války jako nadporučík 11. pěšího pluku zaslal ze zákopů zdravici básníku Adolfu Heydukovi k jeho 70. narozeninám. Básník mu na začátku května 1916 upřím...
Akvarijní spolek r.1914 pomohl Okrašlovacímu spolku osadit rybníček pod Vinicí vodním rostlinstvem a pestrými rybkami. Okrašlovací spolek věnoval r.1926 Akvarijnímu spolku 600,- Kč na zřízení Zoologického pavilonu Klub akvaristů, teraristů, chovatelů exotické zvěře a přátel přírody při ZV ROH VCHZ Rybitví na své schůzi 16.11.1953 rozhodl zřídit r.1954 za pa.pasáží malou zoo, základ budoucí zah...
amatérský vlastivědný časopis. První číslo vyšlo 30.10.1965 s názvem Zprávy Klubu přátel Pardubic, po změně názvu Klub od r.1967 Zprávy Klubu přátel Pardubicka. Přes neustálé potíže a problémy vychází, podstatně rozšířené a vylepšené, dones, jsou tak nejdéle vydávaným pa.časopisem.
otevřeno 28.8.1997 v Pardubicích v objektu kláštera Saleziánů, kde občané mohli nahlížet do "svého"svazku StB, po r.2000 zrušeno.
festival pořádaný v Pardubicích od r.2001, 14.6.2010 průvodem zahájen 10.ročník festivalu „Zrcadlo umění“, týden nabízející pestrý kulturní program.
vydal Vilém z Pernštejna r.1514 - Šenk
Erb pánu z Pernštejna představuje černou zubří hlavu na zlatém štítě. Pověst o vzniku tohoto znaku je umělecky ztvárněna na pamětních erbovních deskách: třetí zámecká brána, severní portál arciděkanského kostela a Krajská knihovna. Zubr je erbovní zvíře Pernštenů, Pardubicka, nikoliv města Pardubice, přesto zubří hlava zdobí chodbu v 1.p...
zcela zapomenutá stará cihelna kdesi na hranici katastru Pardubiček a Nemošic
dětský pěvecký sbor, založený r.1968. M.Rüklová v něm vychovávala děti od mateřské školy k hudbě a zpívání. Získal řadu uznání, stal se nejúspěšnějším ve své kategorii v celé ČR.
Pardubické kostely mají samostatné zvonice. U farního kostela Zvěstování Panny Marie postaveného před r.1359 nechal zvonici postavit Vilém z Pernštejna r.1507, asi náhradou za starší. Byla dřevěná, Vojtěch z Pernštejna ji r.1530 nahradil zděnou. Visely na ní dva zvony, Maria přenesený pak ke sv.Bartoloměji, druhý věnovaný panem Vilémem, r.1532 přestěhován ke kostelu sv.Jana Křtitele. Po švédském o...
Zvonička Hůrka, staročeská dřevěná s kuželovitou šindelovou střechou, r.1980 ji opravil p.Václav Metelka. Zvonička Církve Československé husitské v Lánech na Důlku v blízkosti kostela sv.Jana Nepomuckého, pro který r.1786 koupeny dva zvony z branky pa.kláštera minoritů. Zvon ze zvonice odebrán za 2.svět.války, zvonice opravena r.1995 Zvonička v Nemošicích, vedle restaurace Mandysů, stará nah...
sjednán obcí, když r.1556 na 4 nové farní zvonici zavěšen zvony. Byl přidělen městskému záduší a zvonil s žáky-pulsanty ve škole z darů živenými. R.1557 konšelé vybírali zvoníka „kterého si pan děkan chovati bude“, opatřivše mu do světničky na faře šaty ložní. Pro radní důchod smluvili: „za zvonění, když by v ten velkey zvon novey zvoněno bylo, k obci dáváno býti má po 10 kr. a když by zvoněno b...
tak byly lidově označovány zamokřené, zaplavované končiny mezi Vystrkovem a Chrudimkou, západně od Kostelíčka - Polská ul.
Železářství v barokním domě na Bělobranském nám.založil r.1886 Antonín Červenka. Od 7.2.1910 je převzali bratří P Jaroslav a Stanislav Píšové. Později starší Jaroslav z firmy vystoupil, Stanislav se stal jediným majitelem. Název firmy zachován. R.1927 koupil dům čp.1 Bílé předměstí na rohu náměstí a Arnoštské ul., dle návrhu arch.K.Řepy jej přestavěl, v přízemí bylo velkoželezářství, ve dvoře, na ...
hlídají staré město – helmice na sloupcích bránících vjezdu do ulic Pod Sklípky, Kostelní a Zámecké, dle námětu p. K.Adámka je zhotovil pa.umělecký kovář Josef Brychnáč a nazval Pankrác, Bonifác, Bimbác, prý podle jakési pověsti.
První česká železniční trať Olomouc-Pardubice- Praha dokončena r.1845., 20.8. toho roku přijel do prvního pa.nádraží první vlak. - 4.9.1843 v Kojicích jednání za účasti chrudimského krajského úřadu, pa.vrchnosti a týneckého magistrátu o zahájení budování železnice Olomouc-Praha na území chrudimského kraje. - 4.9.1842 zahájena stavba železniční trati Olomouc-Pardubice-Praha na úseku od Kolína ...
Koncem 19.stol. navrženy další železnice spojující Pardubice s okolím, bohužel se neuskutečnily, jako příměstská doprava by obsloužily většinu Pardubicka. Nejdál pokročily v l.1892-94 přípravní práce trati Pardubice-Sezemic-Holice-Týniště n.Orl. Plány Ing.Viktora Nobacka na ní zaslal pa.městský úřad 20.3.1894 pražskému místodržitelství, r.1895 se zdálo že již bude trať do Sezemic. Pro malou podpo...
obchodníci se železem. Pro ně platil pernštejnský řád z r.1512: „Co se týče železa a ocele, to aby kováři, zámečníci, nožíři kupovati mohli, když se do města přiveze, předkem ku potřebě své a potom již purkmistr s konšely k obci kupovati mohou, aneb úředníci ti, kterým by to bylo poručeno od obce.“
Stavba železničního mostu přes Chrudimku v Pardubicích zahájena r.1844 napřímením křivolakého řečiště pod Vinicí, což zvýšilo stavební náklad. Přes upravený proud sklenut most, jediný kamenný na trati, dle plánu Ing.Knappa. Stavbu provedli stavitelé Ant.Wendl a Vilém Langer. Dokončen r.1845 za 65 tis.zlatých, včetně regulace řeky. Žulový most je 36 sáhů dlouhý, 4,5 sáhů široký, rozpětí oblouků p...
K jednomu z největších neštěstí v historii železniční dopravy došlo 4.11.1960 severně od Pardubic u Stéblové, zahynulo 117 cestujících a 110 zraněno. - 14.7.1995 na pa.nádraží vlak od Havl.Brodu couvající z Rosic prorazil betonovou zarážku, při čemž se 4 vagony vykolejily, došlo ke třem lehkým zraněním.
- 21.11.1918 z příslušníků zahraniční čsl.železniční jednotky vznikl železniční pluk. - 4.1.1919 byl 1.čs.železniční pluk dislokován v Pardubicích, zvláštním vlakem přijel železniční náhradní prapor, prozatímně umístěn do IV.a V.bloku bývalé vojenské nemocnice Karantena. - 26.1.1919 za přítomnosti posádkového velitele pplk.Chlapce,velitele dragounského pluku č.8 na Pernštýnském nám.slavnostní p...
V Dílnách na opravu mechanizmů-DOM na konci ul.K Vápence za pa.nádražím uspořádána 26.5.1995 "Železniční pouť ´95" s expozicí historických i současných kolejových vozidel, salonního vozu prezidenta T.G.M. Ministr dopravy dr.Jan Stráský odhalil v hale nádraží relief Ing.Jana Pernera. Pouť se měla připojit k tradici pa.Aviatické pouti. Dílny zanikly, další Železniční pouť se již nekonala.
Železniční tratě rozdělují Pardubice, propojení mezi nimi bývalo řešeno výhradně úrovňovými přejezdy. Jen ke Trojici vedl tunel náspem chrudimské trati, přes trať na Rosice byl úrovňový přejezd a u Trojice opět přejezd přes hlavní trať. Nejživější přejezd byl na místě dnešního podjezdu z tř.17.listopadu na Skřivánek, kde se muselo dlouho čekat, pro posunování -šibování- vlaků ve starém nádraží. P...
Nejfrekventovanější přejezd byl u Alžbětiny, po r.1918 Masarykovy byl uzavírán závorami, lidově šraňky, Skřivánek jmenován čtvrtí Za šraňky. Pro časté projíždění vlaků a jejich přeřazován na sousedním starém nádraží byl často dlouho uzavřen a na obou stranách se vytvářely kolony povozů. R.1900 dráha otevřela lávku-nadchod pro pěší, ale město současně požadovalo podjezd. Ten otevřen r.1940. - V b...
na území Pardubic byly dvě: Pardubice-zastávka na konci Štrossovy ul., 10.10.1948 předána do užívání nová budova železniční zastávky na severním straně trati na při trolejbusové ročně. Po dokončení nadjezdu a podchodu r.1964 otevřena nová krásní stanice na jižní straně trati. Druhou je zastávka Pardubice-závodiště. Připojením obcí přibyly další stanice, 1964 zastávka Svítkov, r.1975 nádraží Rosic...
se od r.1918 pěstovala v SK Pardubice, pak i v AFK Pardubice a v Sokole. Měla vynikají hráčky: Trojanová, Rulová, Komeštiková aj. Bohužel před 2.svět.válku v Pardubicích zanikla.
První její známou představitelkou v Pardubicích byla Anna Karásková. V listopadu 1928, před prvními volbami do zemských a okresních zastupitelstev, vyvěšeno v Pardubicích provolání ŽNR k voličkám. Pa.ženy za účasti Sokola a sborů Pernštýn a Ludmila vítaly 7.6.1930 na pa.nádraží 250 delegátek projíždějících na kongres Mezinárodní ženské rady ve Vídni. ŽNR v Praze 6.-7.6.1931 uspořádala zájezd, orga...
Když byla koupě pa.panství 13.11.1490 stvrzena králem Vladislavem, zavázal se „mistr židovský království českého a markrabství moravského“ Jan Mayer Vilémovi z Pernštejna, že mu bude za všechny židy na panství platit ročně 30 zlatých uherských, poplatek později zvaný Schutzgelt. Dle nejstaršího pernštejnského urbáře byl první poddaným židovského vyznání, který se zakoupil v Pardubicích, Kapřík, p...
lidový, neoficiální název části Bílého Předměstí na konci Husovy ulici, na místě zaniklé vsi Bukovina. Nově vznikající, od města vzdálené, osadě se říkalo V Bukovině, v 18.stol. Siberie. R.1624 si zde pardubičtí Židé koupili pozemek a zřídili hřbitov ujalo se pojmenování Židov, které přežívá i když hřbitov od r.1883 nepoužíván a po r.1948 zrušen. Na jeho místě zřízen parčík.
Dne 30.10.1624 se na pa.radnici dostavil outratní písař Jan Votel Kolinský se třemi židovskými mluvčími a oznámil, že prodal stodolu, zahrádku a pozemek při hrázi Nového rybníka pro zřízení židovského hřbitova. Město rozhodlo, že židé z pozemku budou obci platit 1 kopu míš.ročně a stanovilo, že při pohřbívání přespolního souvěrce si musí vyžádat souhlas purkmistra. Z přespolního pohřbu měli platit...
krátká ulička na Karlovině spojuje ul.Hronovickou s ulici Arnošta z Pardubic. Vznikla rozdělením dvora, který při Karlově ulici r.1538 postavil Diviš Bošínský z Božejova. V letech 1548–1639 byl obecním dvorem, před útokem Švédů ve 30leté válce zbořen. R.1645 jej město obnovilo, ale za Raabových reforem r.1779 rozparcelován. Vzniklé uličce se říkalo „Ulice u obecního dvora" nebo "U stodol". Žit...
v Pardubicích byla otevřena r.1893, svému domu čp.113, který koupila od dědiců poštmistra Krause, dala r.1924 podobu, kterou si zachoval dodnes i po zániku banky r.1945 a střídání majitelů.
čp.1016 a 1055 postavené r.1924 podle plánů arch.Jindřich Freiwalda významně přispěly ke vzhledu a úrovní Havlíčkovy ul. a Nového Města.
v Pardubicích ustavené 1.1.1949, patrně již v rozporu s novým režim, vzápětí zrušeno.
původně Živnostenský spolek čtenářský, se stal jedním z pa. osvětových spolků, zastupujícím stavovské zájmy. R.1911koupila od Eleonoty Říhové dům na Žižkově mám, kde býval do r.1945 hostinec Bosna. Ten se pak stal místem schůzí, besed, setkání živnostníků a řemeslníků a přijímání tovaryšů. Byla tu spolková knihovna. Ve 30.letech min.stol. přízemní hostinec zbourán, na místě postaven rohový obytný...
Dějiny Pardubic J.Sakaře V.díl uvádí soupis pa.cechů a živností do r. 1859 s jejich historií. Z toho jen soupis: advokáti-prokurátoři, apatečnící (Lékárna), barvíři pláten, bednáři, brníři-platnýři, běličky pláten, brusič, caikář, caňkář, cihláři (Cihelny), cukráři, cvočkař-hřebikář, čalouníci, čiháci, dlaždiči (Dlažba), hamerník-kotlář (Hamr), hodináři, hokynáři, holiči, hřebenář, hrnčíři a kam...
v Pardubicích založen r.1864, přispíval ke vzdělání prostých občanů, později přejmenován na Živnostenská čtenářská beseda a konečně na Živnostensko-řemeslnická beseda
O tom může svědčit průpovídka z 16.stol. „Blyští se jako Pardubice“, ale s hygienou ulic a čistotou vody byly problémy. Na téměř lázeňský dojem Pardubic a parkový charakter krajiny ukazuje to, že si je šlechta zvolila od r.1841 pro pořádání parforsních honů. Ač Staré město téměř postrádalo zeleň a bylo obklopeno nevzhlednými a nehygienickými jezdeckými kasárnami se stájemi. Tu závadu odstranila r....
osada, dříve patřící k obci Zminné, 1.1.1955 připojen k Černé za B., od 30.dubna 1976 s Černou připojena k městu Pardubice. Lidová pověst spojovala jméno se staroslovanským obětištěm. Na pravém břehu Chrudimky na čp.1 stávala tvrz vladyků ze Žižína, dosud patrné zbytky příkopu. První písemná zmínka 15.st., kdy r.1495 je zmiňován Matěj ze Žižína. Žižín dnes s Černou spadá pod MO IV. Dle sčítání r...
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Provozovatelem webu je
Klub přátel Pardubicka
Klášterní 54
Pardubice
530 02
