Úvod
Náhodný výběr z hesel v Parpedii:
Pardubické kostely mají samostatné zvonice. U farního kostela Zvěstování Panny Marie postaveného před r.1359 nechal zvonici postavit Vilém z Pernštejna r.1507, asi náhradou za starší. Byla dřevěná, Vojtěch z Pernštejna ji r.1530 nahradil zděnou. Visely na ní dva zvony, Maria přenesený pak ke sv.Bartoloměji, druhý věnovaný panem Vilémem, r.1532 přestěhován ke kostelu sv.Jana Křtitele. Po švédském o...
V neděli 30.9.1966 odstřelen jednopatrový dům na tř.Míru, kde bývala velká prodejna zeleniny. Na jeho místě postavena budova CORSO pro oblastní ředitelství Restaurací a jídelen, do té doby sídlících v býv.hotelu Veselka. Ta odstřelem zbourána v neděli 26.8.1972 v 5.55hod. Na jejím místě až od r.20089 stojí palác MAGNUM. 14.71982 odstřelen silniční nadjezd z r.1940 nad tř.17.listopadu (7.listopadu...
pozemky za Hendrychem. Tak jsou jmenovány r..1519 při jejich směně týkající se záduší. Do nedávna vojenské prostory při Chrudimce. ...
7.5.1560 Jaroslav z Pernštejna propustil všechny poddané, protože pa.panství prodal královské koruně, Pardubice se staly královským komorním městem, ale měšťané se obratem stali poddanými královské komory, byl jimi do zrušení poddanství r.1848....
Pardubicka po názvem „Lidopis“ sebrali a pro vlastivědný sborník „Pardubicko, Holicko, Přeloučsko“ napsali Josef Hanuš a F.K.Rosůlek kolem r.1900. Již tehdy si stěžovali, že lidová kultura Pardubicka zanikla, podle jejich názoru po postavení železnice. Dodnes je to jediná práce na toto téma, i když VČM má oddělení národopisu. O oživení lidově kultury se snaží folklorní skupiny Karmazin, Lipka, Bal...
(Tř.Míru čp.76). Hostinec se zde připomíná již koncem 17.stol. Od počátku 19.stol. patřil rodině Kašparově. V l.1857-58 byl přistavěn sál Odeon, kde se konaly společenské zábavy. Poslední přestavbu provedl r.1925 Josef Košťál. Od r.1915 fungoval v budově biograf Imperiál. Z Veselky pocházel průkopník letectví Ing. Jan Kašpar.
Poslední majitel Arnošt Košťál popraven 2.7.1942 pro spolupráci s od...
ve Vilové čtvrti je příčnou spojkou mezi ulicemi Husovou a Dašickou, nese jméno od r. 1913. Žila zde čestná občanka Pardubic Marie Chudá, členka KPP.
PhDr. Jan Gebauer (1838 -1907), profesor KU, patří k normotvorným zakladatelům českého pravopisu, Malý encyklopedický slovník ČAV (1972) ho nazývá filologem světového jména a tvůrcem vědecké bohemistiky. Od 1.října 1865 byl suplentem,...
seriál článků v l. 1987– 1996 ve Zprávách Klubu přátel Pardubicka o významných osobách pohřbených na pa.hřbitovech. Sešit č.15 edice AB-Zet Pardubicka: Pardubický Slavín, průvodce po hřbitovech z r.2001. ...
r.1295 dle první zmínky o Pardubicích klášterní, r.1921 zničen husity, od 1519 nový klášterní, od r.1532 farní, od r.1540 děkanský, r.1934 povýšen na arciděkanský – viz Kostely....
Velkou „skalku“ zřídil arch.V.Vetešník u zámecké zdi v rámci úprav zámeckého příkopu pro Celostátní výstavy tělovýchovy a sportu. V 70.letech min. století ji chtěl ve spolupráci s KPP obnovit a rozšířit Ing. Stibitz. Nedošlo k tomu....
V encyklopedii je nyní: 2915 hesel.
