Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka



Úvod > Dle abecedy > Ulice a náměstí dle abecedy


Hledat v kategorii Ulice a náměstí


Hesla v kategorii Ulice a náměstí dle abecedy:



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13



Adolfa Opálky

ulice v novém malém sidlišti na západním okraji Trnové, nedaleko pomníku Jiřího Potůčka-Tolara.
Adolf Opálka (1915 -1942) velitel paraskupiny Out Distance připravující atentát na Heydricha, zastřelil se v boji s přesilou v kostel sv. Karla Boromejského v Praze. ...



Akátová ulice

v Černé za B. u zastávky, podél železniční trati při akátovém a borovém lesíku....



Alešova ulice

ulička v severní části Rosic n.L., za nádražím. Mikoláš Aleš slavný český malíř,1852-1913, často navštěvoval Pardubice, kde je více jeho prací. Neznámější je plastika na Zelené bráně znázorňující podle jeho obrazu pověst o vzniku znaku města Pardubic....



Alžbětina třída

U býv. Veselky končila přímá císařská silnice od Chrudimi postavená 1819. (Původní cesta do Chrudimi vedla Karlovou ulicí.) Novou silnici r.1845 přetnula železnice a nedaleko křížení bylo postaveno první pa. nádraží. To zvýšilo zájem o výstavbu podle té cesty a začala vznikat druhá hlavní ulice Zeleného předměstí. R.1874, když se parforsních honů zúčastnil císař František Josef I. s císařovnou...



Anenská ulice

od staré polikliniky k podjezdu, který byl otevřen 1.1.1962, je pojmenovaná podle kaple sv.Anny stojící až za podjezdem. Původně to byla neobestavěná Cesta ke sv.Anně, později pojmenovaná U svaté Anny, dnešní název je z r.1904. Konec ulice je také překlenut nadjezdem Rychlodráhy na kterou byl po r.1970 zřízen prozatimní nájezd. Sem byla svedena doprava z velké části města, především ze severu...



Anežky České

viz Sv.Anežky České...



Arbesova ulice

v západní části Ohrazenic, na jižním okraji sídliště Finské domy. Původně se jmenovala Jiráskova. Dnešní jméno má od r.1998, protože název byl duplicitní s Jiráskovou ul. Zelené předměstí. Jakub Arbes, 1840-1914, spisovatel, tvůrce Romaneta. ...



Arnoštova ulice

říkalo se také Arnoštská – se od r.1881 jmenovala ulice vedoucí z Pernštýnské ul. na Bělobranské nám., jediná ulice historického jádra města, která si nepodržela původní pojmenování. Od r.1961 se jmenovála Hartmanova podle majitele hostince „U čápa" v Zámecké ul., funkcionáře KSČ. R.1989 dostala dnešní jméno Svaté Anežky České. ...



Babí ostrov

je dávno zapomenut. Dočteme se o něm v soupisu urburních platů z domu čp. 64 na náměstí (r.1507) a ze dvora čp.31 v Jindřišské ulici (r.1588). Ležel v tzv. Novém rybníku neboli Velikém jezeře, které se až do vysušení v josefínské době prostíralo mezi Bílým předměstím - Židovem a Hůrkami. Na ostrově bývala bažantnice....



Bacháčkova ulice

ulice na Skřivánku spojuje severojižní ulice Češkovu a Rožkovu.
Byla pojmenovaná r.1932 na počest výtečného správce pardubické české školy Martina Bacháčka (1539-1612). R. 1571 byl povolán do Pardubic, od r.1577 byl bakalářem, před r.1580 odešel do Prahy, r.1582 se stal mistrem svobodného umění, byl přijat do profesorského sboru filosofickě fakulty, dvakrát byl rektorem Karlo...



Barona Krause

Viz. Artura Krause...



Bartolomějská ulice

Patří k nejstarším městským komunikacím, spojuje severozápadní kout Pernštýnského s Kostelní ulicí za kostelem sv. Bartoloměje. Je pozoruhodné, jak její mírné stočení navazuje na oblouk východní části Kostelní ulice. Dle domněnky historika PhDr.Vlastimila Zikmundy byly obě ulice nejstarší cestou obcházející pardubické tržiště a směřujíci na jih do Chrudimi. (Městská strúha, která dnes to...



Bartoňova ulice

Na sídlišti Dubina, odbočuje z ul.Blahoutovy do středu sídliště. Po výstavbě r.1977 byla nazvána Engelsova. Dnešní název má od r.1990. MUDr. Josef Bartoň,* 1899, pardubický dětský lékař, spolupracovník paradesantní skupiny Silver A, byl nacisty popraven 2.7.1942 na pa. Zámečku. ...



Bělehradská ulice

západovýchodní osa Polabin, od rosické Kréty po ul. Hradeckou, odděluje Polabiny I a II na severu a Polabiny II, IV na jihu. Při její jižní straně mělo být administrativní, obchodní a společenské centrum Polabin, na něž bylo zpracováno několik studií, první byla otištěna v ZKPP 6/1971, ale žádná se nerealizovala. Po r.1990 byl dokončen víceúčelový objekt "růžový barák" s několika obchody a Zákl...



Bělobranské náměstí

Trojúhelníkové náměstíčko, původně střed Bílého - Malého předměstí, na něž se vycházelo z Města v ohradě Bílou branou, podle které, ač již neexistovala, bylo r.1881 pojmenováno. Předměstí s náměstím založil 1507 Vilém z Pernštejna, proti útoku z východu a od severu je chránily další dvě brány: Mejtská za Chrudimkou a Sedlářská, na začátku Labské ulice. Proto se náměstí též říkalo "Mezi branami"...



Benedettiho ulice

na Bílém předměstí spojuje ul.Bulharskou a Štrossovu ul. Jméno Benedetti se vyskytuje v gruntovní knize r.1797. Dědicové Josefa Benedettiho věnovali městu pozemek na břehu Chrudimky, dnešního Matičního jezera a okrašlovací spolek tu r.1892 vysázel Benedettiho alej. Ulice začínající naproti bývalé Messanyho vile, dnes školce, byla pojmenována r.1930. Josef Benedetti, 1813-1892, pardubický ro...



Benešovo náměstí

tvoří nevelký ústřední prostor sídliště Višňovka. Přiléhá na západě k ul. Železničního pluku a většinu jeho plochy na východě zabírá základní škola. Po výstavbě Višňovky pojmenováno r.1961 Makarenkovo n., podle A.S.Makarenka, 1888 - 1939, ruského pedagoga. Dnešní jméno má od r.1990. Dr.Edvard Beneš (1884-1948), prezident ČSR v letech 1935 -1938 a 1948 - 1948, od r.1936 čestný občan Pa....



Bezdíčkova ulice

v severní části Vilové čtvrti spojuje Husovu ul. s ul.Na Drážce. Bezdíčkovou pojmenována r.1930, za války byla přejmenována na Polní, název vrácen r.1945. Po r.1950 podél ní postavena skupina dvojdomku pro zaměstnance věznice -Pracovny. Karel Bezdíček (1888- 1915), narozený ve Vídni, žil v Sezemicích, český legionář za 1. světové války, praporečník roty "Nazdar", padl na západní f...



Blahoutova ulice

po západním okraji sídl. Dubina z ul. Na Drážce až k lesu Lipiny. Při vzniku r.1974 pojmenována ul.Karla Marxe. Přejmenována r.1990. PhDr.Antonín Blahout, ředitel pardubického gymnázia, r.1945 předseda revolučního Okresního národního výboru v Pa. ...



Boční ulice

Krátká ulička odbočující z Luční ul. severně od jejího křížení s Dašickou ulicí, byla pojmenována r.1967, do té doby to byla polní cesta mezi zahradami. Patří k ní jen dva domy. ...



Boháčova ulice

Ulice na Slovanech odbočující z Dašické ulice na severovýchod. Ing. Josef Boháč (1851 - 1904)- pardubický rodák, stavitel železnic především v Rusku. Zemřel v Petrohradě....



Bohdanečská ulice

Vychází z Poděbradské ulice na sever. Pojmenování pochází z roku 1969 od sousedního lázeňského města....



Bokova ulice

v Pardubičkách, od parčíku, býv. Vojenského hřbitova, před úřadem MO IV na západ ke krajské nemocnici. Pojmenována r.1993 na počest Karla Boka, nar.1876, dlouholetého řídícího učitele a všestranného kulturního a veřejného pracovníka v Pardubičkách. Po 8.5.1945 byl místopředsedou MNV Pardubičky, zemřel 12.6.1945. Pamětní deska na zákl. škole v Pardubičkách....



Borová ulice

v Rosicích spojuje ul. Fügnerovu a Salavcovu za rosickým nádražím. Připomíná okolní borové lesy, jejichž zbytky jsou na sever od Rosic....



Borská ulice

ve Staročernsku je nové pojmenována silnice z Černé za B. do Sezemice, při níž je odtržená osada tří domů dříve nazývaná Na hrázi. Další tři usedlosti jsou při odbočce do Staročernska. V posledních letech živelně vyrosla vedle osady Na hrázi skupina domu tvořící ul Dubskou. Ty názvy nesvědčí příliš o vlastivědných znalostech města. Je otázkou zda Staročernsko vůbec potřebovalo pojmenování ulic, s...



Boženy Němcové ulice

na Skřivánku spojuje ul.Češkovu a ul.Čs. armády za areálem Požárního záchranného sboru, kde jí dominuje budova Agrostavu. Pojmenována r.1913. Božena Němcová (1820-1862) česká spisovatelka, jejíž nejznámější dílo je román "Babička"....



Boženy Vikové-Kunětické ulice

krátká spojka na severu Skřivánku z ul. Na Spravedlnosti, na jih kolem Úřadu práce. Pojmenována r.1959. Božena Viková-Kunětická, 1862-1934, narozená v Pardubicích, spisovatelka, básnířka, bojovnice za práva žen, první žena-poslankyně Říšského sněmu, za ČSR první senátorka. ...



Branecká ulice

severojižní komunikace ve Svítkově od leteckých kasáren na jihu na ul. Kostnickou. Název připomíná doby, kdy povinná dvouletá vojenská služba vlasti byla ctí pro povolané brance. ...



Březová ulice

Ulice vznikla výstavbou rodinných domků v Popkovicích. Ulice navazuje ve svém středu na ulici Braneckou. Název ulice pochází z původního místopisného názvu....



Brozanská ulice

na východním okraji Cihelny z ul. Ke Koupališi na sever. Pojmenována r.1998 podle vsi Brozany na pravém břehu Labe 6 km severovýchodně od Pardubic. Obec má jméno podle dávného brodu přes Labe pod Hrčáky, používaného již v pravěku a umožňujícího spojení Pa. s Kunětickou horou, než byl u pa. zámku postaven most. Před r. 1998 se jmenovala Ke hřišti. ...



Brožíkova ulice

ulice na západním okraji Polabin IV, pojmenována po výstavbě této části sídliště r.1974. Václav Brožík, 1851-1901, malíř, představitel české historické malby....



Bubeníkova ulice

směřující od Prokopova mostu na východ byla vytyčena po r.1910, kdy pro regulaci Chrudimky byl postaven druhý most, převzala funkci hlavní výpadovky na východ. Zastavěna byla kolem r.1920. Původně Bubeníkovou byla r.1913 pojmenována i dnešní ulice Sakařova až k Pracovně. V dubnu 1952 ulice nezpůsobilá pro trolejbusovou dopravu byla brigádnicky uzpůsobena. Od r.1961 úsek od mostu po ulici Št...



Bulharská ulice

začíná na křižovatce Bubeníkovy a Štrossovy ul., v první části úzká oboustranně obestavěná, dále běží podél Bubeníkových sadů a Matičního jezera, kolem vil někdejších primářů Messanyho a Řehoře k Rychlodráze. V 16. století se mokřinám při oblouku Chrudimky říkalo "Žabárna", "Na žabárně", od konce 17.stol. se cesta v jižní části jmenovala "Pod Vinicí", do doby než byla ukončena železničn...



Chaloupeckého ulice

v severní části sídliště Dubina souběžná s prodlouženou ulicí Na Drážce, pojmenována po vzniku r.1977, r.1979 začleněna do Engelsovy. R.1990 přejmenována na Josefa Janáčka. Jiří František Chaloupecký (1890-1922 ) činitel proletářské tělovýchovy v ČSR, spoluzakladatel KSČ. Autor pozdravu „Práci čest“....



Chelčického ulice

v Rosicích spojuje Školní náměstí s hlavní ulicí Generála Svobody, pojmenována r.1948. Předtím se jmenovala Komenského. Petr Chelčický (asi 1390-1460), český náboženský myslitel. Dle jeho myšlenek krátce před jeho smrtí založena „ Jednota bratří a sester“, pozdější Bratrská jednota....



Chotkova ulice

na východním okraji Starých Čivic, souběžná s hlavní ulicí Přeloučskou. Chotkové, český šlechtický rod, který od r.1864 do r.1909 vlastnil Čivické panství....



Chrudimská ulice

pokračování třídy Jana Palacha v Jesničánkách od Zborovského náměstí na jižní okraj Pardubic. Od r.1904 to byl název celé ulice od železničního přejezdu na jih, vzniklé postupným obestavěním císařské silnice z Chrudimi, osy plánované čtvrti Skřivánek. Po r.1918 zůstalo jméno jen jižnímu úseku v Jesničánkách, když severní úsek k žel.přejezdu byl pojmenován Rašínova třída a úsek od přejezdu k V...



Čapkova ulice

v Rosicích za nádražím mezi ul. Borovou a Salavcovu. Karel Čapek,1890-1938, novinář, spisovatel a dramatik....



Čechova ulice

v severní části Ohrazenic. Svatopluk Čech,1846-1908, básník a spisovatel, m.j. autor satir Výlety pana Broučka. ...



Čechovo nábřeží

tvoří zdařilé půkruhové předmostí Prokopova mostu na pravém břehu Chrudimky, kde r.1921 byla dokončena výstavba obecních, „nouzových“ domů. Po opravě patří k nejhezčím částem Pardubic. Dříve se zde rozkládala severní část Bubeníkových sadů, „malý park“ v nízké podmáčené poloze. Při regulaci Chrudimky r.1910 byl terén navezen, i pak se muselo zakládat na pilotech. Od nového mostu přes Ch...



Černoborská ulice

severní část severojižní osy Mnětic směřující k mostu přes Chrudimku směrem na Černou za B. ...



Československé armády

široká severojižní komunikace po východním okraji sídliště Dukla končící na jihu na ulici, jejíž západní část se jmenuje Kpt.Nálepky a východní Demokratikcé mládeže. Na severu začíná zdánlivě na ul.Teplého, její část zúžená novou zástavbou po r. 1990 však pokračuje kolem stanice Požárního záchranného sboru až na ul.Milheimovu. Při výstavbě Dukly měla se stát součástí nového širokého severojižn...



Češkova ulice

dlouhá severojižní komunikace na Skřivánku souběžná s tř. Jana Palacha, západně od ní, spojuje ul. Milheimovu a Staňkovu. Pojmenována r.1913. Jan Češka byl 1490 - 1500 vychovatel synů Viléma z Pernštejna, Jana a Vojtěcha. Pro ně sestavil, knížku ze starých filosofů a vydal ji r.1529 pod názvem "Knížka z písem velmi starodávných pohanských mudrcuov vybraná". Od r.1530 byl kazatelem v Betlémské ...



Čihákova ulice

Krátká spojka mezi ul.Železničního pluku a Rokycanovou za objekty Policie České republiky na Skřivánku. Pojmenována r.1959. Eugen Čihák, l885-1958, průkopník českého letectví, bratranec a spolupracovník Ing.J.Kašpara. Jako samouk se stal schopným leteckým konkurentem. Postavil několik letadel vlastní konstrukce, z nich nejlepší byl jednoplošník Rapid. Nenalezl však společníka, který by financ...



Čísla popisná

Čísla popisná dostaly pa.domy při konskripci r.1770. V každé čtvrti je číslování samostatné. Čp.1 Zámek je vlastní zámecká budova, čp.1 Město je radnice, čp.1 Zelené předměstí býv. Městská spořitelna pod Zelenou branou a čp.1 Bílé předměstí dům na Bělobranském náměstí, sídlo Státního okresního Archivu. Pátá městská čtvrť Vystrkov s Familií měla čp.1 ve Štrossově ul. na domě vedle prodejny řetěz...



Danihelkova ulice

v Rosicích z nám. 9.května na jihozápad. Původně Vrchlického, dnešní jméno má pod r. 1998. František Danihelka (1911- 1970), pardubický rodák, akademikcý malíř. ...



Dašická ulice

Dlouhá osa Bílého předměstí směrem na východ. Vznikla na historické Mýtské cestě od bývalého dvora Vystrkov na východ přes Dašice na V.Mýto. Cesta se vyhýbala prohlubním a mokřinám a na této klikaté trase vznikla ulice, kterou se na rozdíl, od Chrudimské tř. vzniklé na přímé císařské silnici, nepodařilo přes několik rekonstrukcí napřímit. Je vedle starší Sezemské cesty – Husově ul. druhou osou p...



Dělnická ulice

je osou průmyslové oblasti Černá za B. před silem odbočuje z Průmyslové ul. prochází kolem Zemědělského zásobování a nákupu- ZZN, plynáren a mlékárny a mezi dalšími závody, končí bohužel na Holandské ulici. Její prodloužení k Žižínu mohlo již před 40 lety zajistit obchvat Černé za B. Místo toho byla v prodloužení Průmyslové ulice postavena druhá silnice procházející lesem, který prakticky znič...



Devotyho ulice

na Skřivánku spojuje třídu J.Palacha s Benešovým náměstím, pojmenována byla r.1913. Josef František Devoty se narozený r. 1778, farář, národní buditel, od r.1833 byl 20 let farářem v Mikulovicích, kde při farní škole založil knihovnu, které věnoval mnoho knih a skříň, jako spisovatel se zabýval církevními dějinami a vlastivědou Mikulovic. Za své horlivé působení byl jmenován čestným kanovník...



Divišova ulice

ve východní části Studánky odbočuje ze Staročernské ulice na severovýchod k lesu Pipenec. Václav Diviš-Čistecký, 1839 – 1934, přednosta železniční stanice v Pardubicích, muzejník a vlastivědný pracovník, archeolog....



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

 

 

Parpedie - Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka.              Provozuje Klub přátel Pardubicka © 2014