Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Krajské zřízení
Krajské zřízení
Od vzniku krajského uspořádání spadaly Pardubice a pardubické panství do kraje chrudimského. R.1850 reorganizací vznikly větší kraje, mezi nim zřízen nový Pardubický z býv. chrudimského a čáslavského. Vídeňské vláda prozíravě ocenila budoucí význam Pardubic. Kraj měl 11 okresů : Kostelec nad Černými lesy (dříve kraj kouřímský), Chrudim, Lanškroun, Litomyšl, Pardubice, Vysoké Mýto (dříve kraj chrudimský), Čáslav, Kolín, Kutná Hora. Ledeč n.S., Chotěboř, Německý Brod (dříve kraj čáslavský), měřil 130 mil čtverečných – 7 481 km2, měl 1401 obcí, 689 389 obyvatel. Při jeho tvorbě bylo kvalifikovaně přihlédnuto k územní i hospodářské sounáležitosti Pardubic, Kolína, Kutné Hory i Německého Brodu. Perspektivní útvar narazil na na problém s úředníky, Pardubice pro ně neměl byty a jim se z býv.sídel nechtělo. Proto byl r.1855 první Pardubický kraj zrušen, obnoveny staré, které r.1868 zanikly. Hlavními územními jednotkami zůstaly do r.1949 politické okresy. Okresní úřad, hejmanství, byl vedle železnice dalším z podnětů následujícího prudkého rozvoje Pardubic.
Po vzniku ČSR se opět připravovaly větší územní celky - župy, o sídlo východočeské svedeny velké boje mezi Chrudimí, Hradcem Králové a Pardubicemi, Pardubice tehdy uspěly. Výnosem Ústavního výboru z 24.2.1920 se Pardubice staly sídlem župy II východočeské. Župní uspořádání se však z národnostních důvodů neuskutečnilo. Hlavním územním celkem zůstaly politické okresy.
Zákonem č.280/1948 z 21.12.1948 byla zavedena krajská soustava s cílem vytvořit optimální podmínky pro zabezpečení hospodářského plánování. K 1.1.1949 v Čechách a na Moravě vzniklo 13 krajů, mezi nimi druhý Pardubický kraj. Politické okresy rozděleny na malé, pardubický na: holický, pardubický, přeloučský. Kraj měl 12 malých okresů: Čáslav, Holice, Hlinsko, Chotěboř, Chrudim, Litomyšl, Lanškroun, Pardubice, Polička, Přelouč, Ústí n.O., Vysoké Mýto, rozlohu 4230 km2, 743 obcí, 423 291 obyvatel. Nový kraj plánoval velkorysý rozvoj celku i krajského města. To se již nepodařilo. R.1960 zanikl začleněním do umělého tzv.Východočeského kraje, zahrnujícího sever Čech i část Moravu, což zavinilo násilné spojení českých okresů Litomyšl a Polička s moravskými Moravská Třebová a Svitavy v okres Svitavy. Vč.kraj většinu plánů zastavil, rozvoj býv. Pardubického kraje a zejména města Pardubice omezoval. Pardubice se na 30 let dostaly opět do tvrdého poddanství. R.1990 byly krajské národní výbory -KNV zrušeny, kraje však ne, v některý oborech správy přetrvávají dones. Proti snahám udržet totalitní správu, se ozývaly protesty a požadavky na nové uspořádání. Na nich se podílely KPP i Společnost pro rozvoj Pardubicka. Po dlouhých politických tahanicích Poslanecká sněmovna konečně 3.10.1997 přijala ústavní zákon o vzniku vyšších územních samosprávných celků, podle kterého od 1.1.2000 vzniklo v ČR 14 krajů, mezi nimi 3.Pardubický kraj s velkými socialistickými okresy: Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí n.O., zákon 3.12.schválil Senát a 16.12. podepsal prezident V.Havel. Nový kraj má nevýhodné území, ze minulého uspořádání zdědil moravskou část svitavského okresu zasahující daleko na východ. Krajské
město je na západním okraji, kraji chybí územně návazné oblasti na západě, zejména Čáslavsko a Chotěbořsko, které projevily zájem o připojení, ale dědictví socialistického územní uspořádání to nedovolilo.
Pardubický kraj má rozlohu 4519 km2, 4751 obcí, při vzniku měl 510 000 obyvatel. Sídlem krajského úřadu se staly 12.12. 2001 rekonstruované budovy základní školy Komenského a Zdravotní školy, později část budovy býv. Okresního úřadu, a r.2010 opravená budova býv. staré reálky na Komenského nám. Levnější a provozně výhodnější by byla stavba nové budovy.
Zdroj:
Vlastivědná abeceda Dr.PavlaTheina. Pardubický kraj. Jiří Paleček ZKPP 5-6/1998
Diskuse k článku: Krajské zřízení
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Krajské zřízení
