Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka



Úvod > Dle abecedy > Všechno > Městský pivovar


Městský pivovar

Z doby před 16.stol. není zpráv, že by se v Pardubicích vařilo pivo, to neznamená že by se nevařilo. Vilém z Pernštejna zřídil na Městské strúze výrobní podniky a pivovar. Postaven v r.1501-1507 na dnešním Wernerově nábřeží v místě zadního traktu dnešní radnice. V tomto pivovaře vařili sousedé dle pořádku stanoveného řádem z r.1512, platili 41/2 groše za var a groš za vodu čerpanou ze strúhy. Dne 7.9.1531 věnoval Vojtěch z Pernštejna v náhradu za škody způsobené novými panskými rybníky městu m.j. „všecky pivovary, plat varný a z vody“. Od té doby se pivovar na Městské strúze stal pivovarem městským, jediným, ač v darování je „pivovary“. Kronikář František Červenka hovoří o druhém městské pivovaře v Kostelní ul., ale tu jde o omyl, v Kostelní ul. byla jen sladovna. Městský pivovar s celým městem se stal r.1538 obětí požáru. Jan z Pernštejna poskytl městu prostředky na jeho obnovu. Stavba dokončena r.1542, od toho roku se v městském počtu objevují splátky panu Janovi. Obnovený pivovar měl jednu větší, dvě menší měděné pánve, vedle toho „kádi stěrací, mlatní a slévací, kadečky chladící, cíz dubový k cezení chmele, šoufky k nalévání vody na pánve a káď velikou, unteršlág zvanou“. Před pivovarem stála dřevěná kašna napájená z Městské strúhy, voda z ní tekla žlaby a trubkami do pivovaru. Od r.1703 dostával pivovar vodu z panské vodárny při císařském mlýně. Při švédském obléhání za 30tileté války pivovar silně poškozen, shořely krovy, poničeno zařízení. Přesto vaření piva nebylo zcela přerušeno. Město ihned přikročilo k obnově budovy i zařízení. Od r.1646 se vařilo normálně, ještě více než dříve. Pivovar ještě vzrostl, když město r.1660 resp.1675 koupilo domy čp.118 a 119 Pernštýnské nám., jejichž zadní trakty sousedily s pivovarem. R.1759 město koupilo také dům čp.1 „U bílého beránka“ a přestavělo jej na radnici III. Kronikář Fr.Červenka líčí městský pivovar : Stavení veliké, kde se pivo vaří, vedle něho spilky klenuté, hvozd a v sousedství valečky – kde se ječmen močil – dvoje nad sebou. Nad těmi špejchar pro ječmeny. Pod radní dům zabíhaly sklepy tři. Na skládce nad masnými krámy ukládal se slad a chmel“. R.1803 koupen velký a těžký kotel, podnikány stavební úpravy, naposledy r.1862. Význam pivovaru klesal, nedosáhl takové váhy jako míval v 17.a 18.stol. Stará budova chátrala, doléhala konkurence zámeckého pivovaru i mimopardubických. Od r.1840 pivovar propachtován, m.j.pachtýřem 8 let Josef Kraus, poštmistr. Když počátkem r.1871 vypsána dražba na nový šestiletý pacht, nedostavil se žádný zájemce. Pivovar skončil. R.1872 zaplatilo město nákladníkům 4000 zlatých, aby staveniště i část zdí mohlo využít na stavbu Národního domu pro Měšťanskou besedu. Dne 1.4.1872 dokončena stavba nového akciového pivovaru, 8.4. v něm zahájen provoz.

Zdroj: Dr. Pavel Thein
      
Viz také:

      městská strúha

      Císařský mlýn

      Měšťanská beseda

      Nákladníci

      Pivo Pernštejn

      Pivovar

      Posudné - pivní tác

      Radnice

      Sladovny

      Šenk

      Varné právo


Předchozí heslo: Městský osvětový sbor - MOS

Následující heslo: Městský pohřební ústav


Diskuse k článku: Městský pivovar


K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.



Napsat příspěvek k článku: Městský pivovar


Nadpis příspěvku:

 

 

Parpedie - Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka.              Provozuje Klub přátel Pardubicka © 2014