Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Kasárna
Kasárna
Ubytování vojáků ve městě se zřejmě stalo problémem teprve za třicetileté
války. Ještě r.1619 byla v Pardubicích posádka jen 35 mužů, v lednu 1620 snížena na 26. Ale po bitvě na Bílé hoře začaly četné průchody vojsk a střídání posádek. Vojáci byla ubytování po domácnostech ve vnitřním městě i na předměstích. Když v dobách švédského ohrožení soukromé domy nestačily byl v březnu 1645 zřízen za městem opevněný tábor. Po válce byla posádka snížena, ale zůstávala stále. Zvýšila se opět za válek o rakouské dědictví. Začátkem prosince 1741 byl
město vojskem zaplaveno. Opět nestačilo ubytování po domech a za Labem u Josefa zřízen vojenský tábor pěšího vojska, jezdectva i dělostřelectva. Maršál Lobkovic však konstatoval, že
město nelze proti přesile Prusů udržet a s vojskem odtáhl. Nato Pardubice12.12.obsadilo pruské vojsko až do července 1742. Podruhé je Prusové obsadili r.1744. I pak trpělo
město pobyty i průchody císařských vojsk. R.1753 pa.nákladníci koupili dům čp.51 Pernštýnské nám (pozdější Stará lékárna) s cílem „aby z téhož domu pro ulehčení sousedstva postačitelná cassarna vyzdvižena býti mohla“. Poprvé se objevil název
kasárna, ale pokus nevyšel. Kolem r.1770 projevuje i vojenská správa snahu řešit ubytování vojáků. Zřízeny „světnice militární“ zvané také „kamaradšaft“. Jeden byl v domě čp.54 Zelené
předměstí v Úzké ul.na místě dnešního Domu techniky. Před tím zde stával dům v zahradě, kde byla vinárna, kterému se ještě na počátku 20.stol.říkalo Kasárna. Byly také „militární maštale“ jako v čp.59 na Pernštýnském nám. K radikálnějšímu řešení došlo r.1776, kdy obec na místě zrušených městských hradeb a valů vybudovala podél západní a jižní straně Města pás přízemních jezdeckých kasáren a stájí s jízdárnou na místě dnešního Komenského nám. Na stavbu posloužilo hradební zdivo. Téměř 100 let byly ostudou města i požární a hygienickou hrozbou. Až r.1895 byla nákladem města postavena rozsáhlá uzavřená jezdecká
kasárna při Palackého třídě. Byla zde přes 60 let, r.1959 bylo zahájeno jejich bourání, v l.1971-72 zbouráním valné části vznikl prostor pro nám.Budovatelů, kde mělo vzniknou nové centrum města. Poslední objekt za novou poliklinikou zbourán kolem r.2000. Po 1.svět.válce byl do Pardubic přidělen železniční pluk. Ubytován byl zprvu v části Karantény. Vybudoval si nová
kasárna na Zborovském nám, dle projektu Ing. arch. Vojtěcha Kerhart, která byla 28.10.1927 oficiálně předány svému účelu s čestným názvem Kasárna TGM. R.1938 ukončena výstavba kasáren protiletadlového dělostřelectva na Hůrkách a letecká
kasárna u
letiště v Popkovicích. Dokončeno bylo i jezdecké učiliště na
Zámečku. Všechny objekty po 15.3.1939 zabrali okupanti. Po r.1950 bylo jezdecké učiliště předáno n.p.Tesla a zrušena tankistická
kasárna při Palackého tř.
Po r.1960 byla
kasárna na Hůrkách značně rozšířená,
kasárna na
Skřivánku a letecká v Popkovicích. Vedle areálu VCHZ byla zřízen baráková
kasárna pro vojsko vnitřní stráže, které podnik střežilo. Po r.1990 se začalo mluvit o zrušení všech kasáren. Koncem 20.stol.byla městu předána
kasárna na Hůrkách. Ubykace změněny na soukromé ubytovny. Obrovské plochy čekají na smysluplné využití. Kasárna býv.železničního pluku na Zborovském nám. jen z malé části využíval prapor rychlého. Velké skladištní prostory byly zprivatizovány. Také letecká
kasárna jsou využita jen částečně jednotkou obsluhy
letiště.
Zdroj:
Dr.Pavel Thein
Viz také:
Následující heslo: Kašny
Diskuse k článku: Kasárna
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Kasárna
