Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka



Úvod > Dle abecedy > Všechno > Náměstí


Náměstí

Pardubice, „město v hradbách“- Staré město, měly jediné náměstí, nazývané rynk nebo odr.1881 Hlavní, od r.1915 Pernštýnské. Druhé trojúhelníkové náměstíčko na Bílém předměstí vystřídalo několik lidových názvů, od r.1881 úředně jmenováno Bílé, o čemž chybí doklady, po r.1945 opět bez úředního dokladu užíván název Bělobranské. Náznakem náměstí, tržiště, je rozšířený prostor Zeleného předměstí před býv.Veselkou, konec dnešní tř.Míru, dříve nazývaný V koutě. Náměstíčkem je taktéž trojúhelníkový prostor Příhrádku. Trojúhelníkový je i další prostor Bílého předměstí za Haldou dříve nazývaný Bělidlo, Ostrůvek, dnes Na Vrtálně. Na Vystrkově po stavbě Kostelíčka r.1710 a po zbourání panského dvora postupně vznikalo náměstí U Kostelíčka. Před budovu reálky z r.1865 na místě hradeb a klášterní zahrady vzniklo Komenského nám. pojmenované r.1892. Prof.Barborka předložil 7.2.1882 pa.městské radě plány výstavby Nového Města v prostoru přednádraží s náměstím dvakrát větším než Pernštýnské, dnes náměstí Čs.legii Současně připravovány plány rozšiřování Bílého předměstí za Chrudimkou s náměstími Schwarzovo a Potěšilovo. Po stavbě Krudencově paláce r.1898, otevřené Městského divadla r.1909 a zasypáním Městské řeky r.1910 začalo vznikat dnešní Náměstí Republiky. R.1930 rozsáhlejší prostor křižovatky za Veselkou nazván Veverkovo náměstí. Pro Zelené předměstí za železniční tratí, Skřivánek, navrženo n