Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Cesty
Cesty
Hejtmanství pardubické má dostatek, ba hojnost prostředků spojovacích. Jím procházejí a křižují se nejdůležitější „císařské“
silnice, četné okresní silice, nejdelší dráhy železné, jím protéká splavná řeka
Labe. Ze starodávna, kdy hranice zemské kryly husté hvozdy, jež sahaly hluboko do země, vedla hejtmanstvím pardubickým zemské stezka trstenická, směřující přes Kolín, Přelouč, Pardubice, Moravany, Slepotice, Vraclav do Trstenice a do Moravy. Měla téměř souběžný směr od Pardubic po Litomyšl s řekou Loučnou či Trstenicí. Clo vybíralo se u mostu u pozdější Zelené brány. Již r.1494 pan Vilém z Pernštejna dostal od krále Vladislava dovolení, aby při Labi místo převozu zbudoval
most a z něho takové clo vybíral, jaké se platilo od převozu, později takové jaké mělo
město Chrudim. Místo dřevěného mostu, několikrát strženého, vznikl r.1882
most železný, pracovaný v Sobotíně nákladem 83 000 zlatých. Kromě mostů v Opatovicích, Němčicích (již za Pernštejnů), Přelouči, Labětíně a Řečanech a mimo železničního mostu u Rosic, zprostředkují spojení protější břehů labských dosud činné převozy. Za normálních poměrů v suchých letech lze
Labe (r.1920) přejít brodem na více místech. Přes Chrudimku jsou dva železné mosty v Pardubicích, jeden železniční kamenný, přes Loučnou v Dašicích a Sezemicích. Od Vysokého Mýta vede cesta přes Ostřetín, Holice a Býšť do Hradce Králové. Z Přelouče byla cesta k Čáslavi přes Brloh a Pelechov, vozkové odpočívali v krčmě Májovce u Lipoltic. Zemské stezky neboli soumarské hájily strážnice na vyvýšených místech. Domníváme se, že kopec Strážník nad Zdechovicemi a obec Strášov (dnes Strašov) severně od Přelouče dostaly jméno od takových strážnic. Četné hluboké úvozy dnešní jsou staré cesty spojující jednotlivé osady s hlavním stezkami zemskými. Semínská brána a Koleská brána střetly cesty oborou kladrubskou. V nynější době téměř všechny farní osady i mnohé menší obce jsou spojen mezi sebou a s městy okresními silnicemi, jichž nebylo před r.1818. Síť státních
silnic jest na Pardubicku dlouhá asi 80km. Od Králové Hradce vede přes Holice k Vysokému Mýtu
silnice moravsko-slezská, stavěná r.1819, na jih větev k Pardubicím a Chrudimi, vysílající nad Libčany rameno přes Bohdaneč k Přelouči a Kutné Hoře. Nejdůležitější z osmi okresní
silnic r.1865 byly: pardubicko-chlumecká dlouhá 12 257 m, pardubicko-přeloučská dlouhá 9335 m, pardubicko-dašická dlouhá 7974 m a pardubicko-holická dlouhá 10 30 m. R.1867-1889 bylo dostavěno v soudním ok-rese pardubickém 12
silnic v úhrnné délce 43 862 m, podobně přibývalo
silnic v okrese holickém i přeloučské, a přibývá dosud. Nejlepšími spojovacími prostředky jsou želené dráhy, a ty prospěly Pardubicku záhy. Od září 1843 do července 1845 byla vystavěna severní státní dráha Vídeň-Olo-mouc-Pardubice-Praha. Jihoseverní německá spojovací dráha Pardubice-Liberec byla vystavěna od září 1856 do konce října 1857. Třetí dráha v okresu, rakouská severo-západní Německý Brod-Chrudim-Pardubice vystavěna byla r.1870 až 1871. Několikaleté jednání o ní řídil Karel Adámek, starosta a poslanec z Hlinka. Nejmladší je lokálka u Holic do Borohrádku a přes Moravany do Chrudimi a Heřmanova Městce vystavěná r.1897-1898.
Zdroj:
František Karel Rosůlek 1926
Diskuse k článku: Cesty
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Cesty
