Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka



Úvod > Dle abecedy > Všechno > Atletika


Atletika

Již r.1882 zaznamenávají sokolské kroniky výkony borců ve skoku dalekém i vysokém a r.1894 23.září při cyklistických závodech na pardubické dráze byl jako 11.disciplína zařazen závod 5 běžců s cyklistou na vysokém kole. Na trati 100 yardů zvítězili běžci V.Hora (Plzeň) a Fr.Hron
(A.C.Královské Vinohrady). První závody pod vlajkou České atletické amatérské unie se konaly v rámci Východočeské průmyslové výstavy r.1903 na Olšinkách za účasti 207 atletů z 15 klubů a bylo na nich vytvořeno několik českých rekordů. Ze zajímavých výsledků: 120 yardů Pohl (Karlín) 17 2/5 sek., skok vysoký Pohl (Karlín) 165 cm, český rekord, skok o tyči Pohl (Karlín) 320 cm, čes-ký rekord, disk Souček (Sparta Praha) 38 m, koule Vyskočil (Sparta Praha) 12,23 m. Oficiálně ke zrodu pardubické atletiky dochází r.1906, kdy byl založen lehkoatletický odbor Sportovního klubu -SK Pardubice. Kromě lehké byla v Pardubicích pěstována i těžká atletika. Do ČAAU byl lehko-atletický odbor SK Pardubice přijat r.1912 jako první z východních Čech. Slibný vývoj přerušila světová válka. Ale již 25.8.1918 atleti SK Pardubice uspořádali velké lehkoatletické závody v je-jichž rámci se konal I.ročník silničního běžeckého závodu na 10 km Chrudim-Pardubice. R.1919 při 10. výročí založení atletického odboru uspořádal SK Pardubice všesportovní hry s atletickými závody dorostenců, mužů a vůbec první závody žen na českém území. R.1920 byla na hřišti na Olšinkách postavena regulérní dráha s 200 rovnou drah, první v ČSR. Toho roku byla zde uspořádána také kvalifikace pro účast na Olympijských hrách v Antverpách. Lehkoatletický odbor byl r.1919 založen při AFK Přelouč, který v tom roce uspořádal běžecký závod Přelouč-Valy v dalších letech Přelouč-Mokošín. V Holicích ustavili r.1921 odbor lehké atletiky při SK.Holice.
Velkým propagátorem atletiky v Pardubicích byl prof.Antonín Březina, tělocvikář na reálném gymnáziu a podporovatelem sportovní mecenáš Ota Resch. Již ve 20.letech byla pěstována atletika v SK Slovan, na jeho tehdejším provizorním hřišti v Pardubičkách. Pořádaly se běhy kolem Zámečku či Familie-pracovna-Familie. R.1923 byl zřízen východočeský atletický okrsek se sídlem v Pardubicích. Při sportovních hrách r.1923 se opět konal běh Chrudim-Pardubice a poprvé chodec-ký maraton na 48 km z Kolína do Pardubic. Dění v pardubické atletice nejvíce ovlivňovat „otec“ Jandera. Atletický odbor SK Pardubice měl silné družstvo mužů, které r.1925 porazilo v prvním rivalském utkání Hradec Králové. Měl již 30 dorostenců a 100 žáků. Významnými atlety za 1.repu-bliky byli olympionici Šretr a Machaň a všestranný rekordman Markl. AFK Pardubice uspořádal r.1925 Svatováclavský Kunětický běh a r.1927 založil svůj atletický odbor. Ten začínal na hřišti pod Bubenčem, kde byl r.1931 otevřen nový Všesportovní stadion, dnes devastovaný. V Pardubicích by-lo r.1927 uspořádáno poprvé dorostenecké mistrovství ČSR. R.1928 se na pardubickém dostihovém závodišti konala první atletická Pardubická steeple chace na trati 3900 m, opakovaná r.1929.
Při 1.Celostátní výstavě tělovýchovy a sportu pořádali pardubičtí atleti na novém pardubickém všesportovním stadionu ve dnech 8.a 9.8.1931 II.Masarykovy hry za účasti 61 zahraničních borců z 9 států Evropy. Zahájeny byly prvním pardubickým maratonem na trati Pardubice-Přelouč-Bohdaneč-Hrádek-Pardubice se startem a cílem na stadionu. Na nové atletické dráze pardubického stadionu se bylo z pověření ČsAAU uspořádáno atletické mistrovství republiky. Toho roku vznikl odbor lehké atletiky při AFK Svítkov. Atletiku pěstoval i pardubický Orel. R.1933, v době útlumu pardubické atletiky, byl založen atletický odbor továrního klubu SK Explosii Semtín, kde továrna postavila novou výbornou dráhu a podporovala sport. Daří se mu především zásluhou olympionika – maratónce Josefa Šulce. Přešli sem dospělí atleti z Pardubic, Svítkova i Bohdanče. R.1935 zde americký trenér Ted Meredith vedl přípravu atletů pro Olympiadu v Berlíně. Ve třicátých letech bylo pořádáno hodně přespolních a silničních běhů. Tradičním, výborně obsazeným, se stal závod na 10 km, který pořádal agilní bohdanečský oddíl na trati Pernštýnské náměstí Pardubice – Bohda-neč. Konával se také štafetový běh Semtín-Pardubice. Propagační běhy pořádaly i malé kluby, jako SK Hradiště, Sokol Čepí. Atletice se daří i v DTJ Pardubice. R.1939 začíná druhé období atletiky na novém hřišti Slovanu Pardubice u trati ve Familii, kde byla upravena travnatá dráha. V klubu působil Václav Krupka, oštěpář i trenér. Byl odbojářem, který ve svém bytě ukrýval npor.Alfréda
Bartoše, velitele paraskupiny Siver A. Při jubileu 600 let města Pardubice r.1940 založili závod „Napříč Pardubicemi“, který se běžel 4 roky po sobě.
Za 2.svět.války se atletika šíří i do předměstských a venkovských klubů Slavoj Pardubice, SK Čivice, Sezemice. Po útlumu atletiky v Holicích je zásluhou Josefa Sedláka obnovena činnost r.1940 na novém hřišti Slavoje i s dámským odborem. Byl založen silniční běh, který se běhal 3 roky za války na různých tratí, od r.1975 se běhá dodnes na trati 15 km.
Na mistrovství pardubického kraje r.1941 zvítězila Explosia Semtín před Slovanem Pardubice, AFK Svítkov, Slavojem Pardubice. SK Čivice a AFK Bohdaneč. Po rozpuštění Sokola r.1941 svou činnost obnovuje lehkoatletický oddíl SK.Pardubice, má 14 registrovaných mužů, 8 dorostenců. V letech 1940-l943. se běhal Pardubický maraton, první vyhrál Josef Šulc, rodák ze St.Čivic v dresu Explosie Semtín. Ročníky 1942 a 1943-43 se běžely na zkrácené trati 35 km do Přelouče a zpět, se startem před Zelenou branou a cílem před palácem Baťa. R.1943 pořádá dorostenecké mistrovství Čech a Moravy. R.1944 založil Velkou cenu města na 400 m, konající se dodnes. V tom roce běh „Kolem“ Labe vyhrál začínající Emil Zátopek
Konec války znamenal i konec činnosti pardubických i příměstských klubů, jediným činným zůstal SK Pardubice. R.1946 se běžel první poválečný Pardubický maraton. R.1947 obnovuje činnost atletických odbor Sokola Pardubice. Po sjednocení tělovýchovy r.1948 SK Pardubice byl změněn na Městský závodní klubu- MZK, ale atletický oddíl pak přešel do Sokola I. Pardubice. V letech 1952 a 1953 startuje pod hlavičkou Slávie Pardubice. Od r.1954 se na dalších 36 let stává od-dílem velké TJ Dynamo Pardubice, která vznikla ze Sokola 1 Pardubice a řady připojených sportov-ních oddílů a samostatných klubů.
V rámci slavnosti Budovatelů se 28.8.1951 běžel VII.Východočeský (Pardubický) maratón na trati z pardubického všesportovního stadionu-Zelená brána-Veselka-Svítkov-Popkovice-Čivice-Kokešov-Přelouč-Břehy-Živanice-Bohdaneč-Hrádek-Doubravice-Trnová-Cihelna-maratonskou branou na stadion. Nejrychlejšího času pod 2 hod. 30 min docílil Dr.Pavel Kantorek r.1956. Poslední ročník r.1958 získal Drahomír Pechánek z Dynama Pardubice.
R.1956 se na pardubickém stadionu neuváženě rekonstruuje atletická dráha, to ztížilo tréning a snížilo výkonost. Velká cena se konala ve Slatiňanech. Do čela pardubické atletiky se staví Květo-slav Skalický, družstva mužů a žen vedu Jiří Koubek a Ladislav Jičínský. Na konci 50.a začátku 60. let má lehkoatletických oddíl TJ Dynamo velmi silná družstva mužů i žen, která bojovala v národní lize. R.1959 se běžci vrací na na dostihovou dráhu Velké pardubické, kde se pak konalo několik mistrovství republiky v krosu. Zásluhou Oty Šťastného jsou založeny náborové závody o nejrychlejší chlapce a dívku a Březinův pohár pro středoškoláky, R.Brožem dovedené do současnosti. Na základnu atletiky v Dynamu nastoupil r.1960 první trenér z povolání Radovan Brož. Výsledkem úsilí třicetičlenného funkcionářského a trenérského aktivu byl velký rozmach atletiky.
R.1959 na novém stadionu na Dukle založen atletický oddíl Rudé hvězdy, dnes SKP, více než 50 let jeho trenérem a organizátorem byl Arnošt Křivka.
R.1966 na základnu atletiky přichází Jiří Čechák, druhý trenér z povolání. V 70.letech pod patronátem oddílu Dynama vznikají postupně ve škole na Višňovce sportovní atletické třídy. R.1974 vzniklo středisko vrcholového spotu a r.1975 tréningové středisko mládež s trenéry z povolání. R.1984 Pardubice vyhrály souboj s Hradcem Králové o sportovní gymnázium. To vzniklo ze sportovní školy otevřené z r.1970 v omezených prostorách bývalé školy U Kostelíčky. Gymnázium bylo otevřeno 1.9.1984 a jeho základ tvoří atletická sekce s 9 profesionálními trenéry. Na středo-školská studia sem díky jeho věhlasu přicházejí talentovaní studenti z celé republiky. Bohužel po maturitě zase odcházejí, Pardubice dospělé talenty ztrácí .
Dlouhodobá rekonstrukce letního stadionu v 80.letech omezily možnosti tréningu i pořádání závodů, po r.1990 byla dotažena do úplného zničení atletické i cyklistické klopení dráhy. Zlepšení přinesla rekonstrukce dráhy u Sokolovny, do té doby jen škvárové a výstavba sousedního běžeckého tunelu se čtyři dráhami a doskočištěm pro dálku.
R.1991 se atletický odbor TJ Dynama osamostatnil s názvem Atletický club - AC Pardubice, na přelomu tisíciletí jsou jeho atleti 4.nejlepším celkem v ČR. Ženy i muži bojují v extralize, na olympiádě r.2000 běží ve finále štafety na 4x400m za ČR Burianová a Ficková z Pardubic. Oddíl má na 500 členů, kteří získávají každoročně desítky medailí z mistrovství republiky. Atleti pořádají přes 50 let mezinárodní kros na závodišti Velké pardubické, i Malou pardubickou, původně za pivovarem, ale ustoupila zástavbě na pravý břeh na zdymadlem k loděnici AROSA.
R.1992 se osamostatnil dlouhodobý trenér Jiří Čechák a založil vlastní Track and field club. Dosahuje vynikajících výsledků především s desetibojaři. M.j. vychoval v Pardubicích dorostence Romana Šebrleho. Jirka Ryba získal bronzovou medaili na ME juniorů 1995.
Vznikl Běžecký klub. Jeho zásluhou byl 23.5.1992 obnoven Pardubický maratón sponzorovaný firmou Fabricolor USA. Start byl na Pernštýnském nám., běželo se kolem Kunětické hory do Dřítče a zpět. Závodníci běželi dva okruhy, novinkou byla účast žen. Pořádání dalších se ujal AC Pardubice. Druhý maratón byl 16.5.1993, pořadatelům s manažerem Honzou Rýdlem se podařilo vytvořit v Pardubicích protiváhu slavnému Košickému maratonu. Účast, včetně mezinárodní, se už počítala na stovky a maratón jeli i vozíčkáři. Bohužel třetí ročník 1995 byl poslední. Po založení Pražského maratónu nemohli mu pardubičtí pořadatelé konkurovat, přešli na pořádání půlmaratónu. Je úspěšný, stal se tradicí, pod názvem Vinařský půlmaraton se ulicemi Pardubic běhá každoročně dodnes. AC Pardubice 18.9.1996 uspořádal oslavy 90 let trvání klubu a 27.ročník Cross country Adidas.
Dne 10.06.2002 bylo otevřeno atletické hřiště při ZŠ Benešovo nám. s tartanovou dráhou, zrekonstruované nákladem 7.mil Kč. Po rekonstrukci r.2004 získaly Pardubice Městský atletický stadion na Dukle, otevřený 21.8.2004 mezinárodními závody, bohužel dodnes nedodělaný. Zde prioritu v pardubické atletice přebírá atletický oddíl SKP - dříve Rudá hvězda. Jeho družstva mužů a žen se umisťují v nejvyšší české soutěži. Na Městské atletickém stadionu na Dukle se 18.9.2014 běžel 50.ročník Březinova poháru.
Po rekonstrukci areálu Sokola Pardubice zde AC Pardubice, školy i další zájemci mají k disposici řadu sportovišť s kvalitní tartanovou dráhou.


Zdroj: Zdeněk Bičík
      
Viz také:

      AFK Svítkov

      Atleticko-fotbalový klub – AFK Pardubice

      Atletický stadion

      Házená

      Lehká atletika

      Lehká atletika žen


Předchozí heslo: AFK Svítkov

Následující heslo: Atletický stadion


Diskuse k článku: Atletika


K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.



Napsat příspěvek k článku: Atletika


Nadpis příspěvku:

 

 

Parpedie - Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka.              Provozuje Klub přátel Pardubicka © 2014