Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Pardubice, město sadů
Pardubice, město sadů
Veřejné sady jsou velmi důležitou složkou urbanistického zařízení velkých měst. Se vzrůstem měst vzrůstá i důležitost sadů, jež tvoří jediná místa oddechu a ostrovy klidu v městském ruchu. Trávníky a porosty. K hygienickému významu se druží důležitý činitel estetický. Pardubice se mohou pochlubit 36 ha sadů a 30 km stromořadí v ulicích (r.1936). Zaujímají tudíž čelné místo mezi městy ČSR, co do poměru rozlohy sadů k počtu obyvatel (Pardubice r.1939 35062 obyv.) Nejstarším sadem jsou Bubeníkovy sady, založené v přírodním slohu r.1881. Po 1.svět.válce upraveny, část zastavěna (Polská ul., Čechovo nábřeží). Následuje Okrašlovací
spolek r.1904 založením 7 3/4 ha sadu na
Vinici. Jeho dalším dílem byl r.1912 sad na „Matičním ostrově“. Menší sady zřízené před r.1914 na dnešním nám. Čs.legií, znovu zřízeny r.1923 zásluhou městských peněžních ústavu, r.1928 vyzdobeny památníkem prezidenta Osvoboditele. V letech 1905-1910 Okrašlovací
spolek změnil zrušený
hřbitov u kostela sv.Jana v sady (dnes bratranců Veverkových). Jeho zásluhou do r.1914 vznikly
sádky před
Veselkou, před synagogou, před jezdeckými kasárnami na Palackého tř., na Smetanově nám.před divadlem (dnes nám.Republiky), na Švehlově nám. (dnes Smetanově)vedle divadla. Bývalá botanická zahrada na Komenského nám.přeměněna ve veřejný sad, stejně jako
nábřeží Chrudimky po obou březích. Zborovské
náměstí před Masarykovými kasárnami železničního pluku po válce rovněž vyzdobeno sadem. R.1930 založeny sady „Dr.,Miroslava Tyrše“ na lukách pod zámkem, jejichž rozloha předčí všechny ostatní. Jejich základem byla pokusná zahrada jiřinkářská založená r.1926, Jiřinky. Vetešník 1936 – zkráceno Již po r.1836, když fortifikační ředitelství se s konečnou platností vyslovilo, že Pardubice nejsou již vojenskou pevností, přikročila správa panství ke zvelebení a osázení celých valů, vysázela 1200 ovocných stromů a 1600 keřů vinné révy, zřídila ovocný sad.
Po r.1970 výměra pa.sadů 110 ha. Poté vznikl jediný nový sad Na Špici, celé desetiletí budovaný. Město však získalo mnoho tzv. sídlištní zeleně ve všech nových částech. Na Dukle zdánlivě chudá mladá výsadba doplňována dobrovolně občany, natolik že když vzrostla, byla přehoustlá, stínila, byla nutná probírka. Mezi Skřivánkem a Duklou vysázen široký zelený pás, který po vzrůstu tvoří velké cenné
arboretum, volně přístupné. Lesík za Duklou, mnohaletým úsilím upraven v lesopark. Se sídlištěm
Polabiny získaly Pardubice nejen množství sídlištní zeleně, ale do města zahrnuty dosud zemědělské pozemky na pravém břehu
Labe, louky, kde za 50 let vyrostlo množství vysoké zeleně, zejména kolem Labišťat. Desítky hektarů zeleně získalo
město po r.1970 výsadbou ochranného pásu u Rosic. Jen
sídliště Dubina, mezi Studáneckým lesem a městský lesem Dubinou je na zeleň chudé, nadměrně vydlážděné. Lipiny, část Studáneckého lesa po r.1995 upraveny na nepříliš zdařilý lesopark. Dle plánů z 50.let 20.stol zde měla být zoologická zahrada. R.1992 měly Pardubice 250 ha veřejné zeleně.
Zdroj:
Jiří Paleček
Viz také:
Diskuse k článku: Pardubice, město sadů
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Pardubice, město sadů
